Skupina lidí, kteří dlouhodobě podporují Ukrajinu, stojí už přes 50 dní s ukrajinskou vlajkou před budovou Národního muzea v Praze a snaží se tak dosáhnout návratu vlajky na budovu muzea. Stojí tady v jakémkoliv počasí a pravidelně se chtějí střídat minimálně do konce roku. Aktuálně.cz s nimi o víkendu mluvilo a mimo jiné se zeptalo, co říkají na kritiky, kteří jejich postoj odsuzují.
Ruský prezident Vladimir Putin označil Evropské lídry za „prasátka“. Slova pronesl při svém středečním projevu na zasedání ministerstva obrany. Vládce Kremlu znovu zopakoval, že Rusko na Ukrajině dosáhne všech svých cílů, a to buď diplomatickou, nebo vojenskou cestou. Ovšem jen o několik dní později tvrdil, že usiluje o mírové řešení konfliktu.
Baltská defenzivní linie už nejsou jenom slova, ale realita. Nejsevernější pobaltský stát, Estonsko, začal s výstavbou prvních pěti bunkrů. Dohromady by jich do roku 2027 mělo vzniknout hned 600. Cílem je odstrašit Rusko.
Evropská unie dala finanční náplast na hlubokou ránu ve státním rozpočtu Ukrajiny. Teď ještě domluvit důstojný mír a konec roku nebude pro Kyjev katastrofický.
Pokud Kyjev uspořádá volby, je Rusko ochotno zvážit, že by se v den hlasování zdrželo útoků v hloubi Ukrajiny, uvedl dnes Vladimir Putin, který v přímém přenosu státních televizí čtyři a půl hodiny odpovídal na dotazy novinářů a krajanů. Ruský prezident, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla do sousední země prohlásil, že v Rusku úřady volby organizují bez ohledu na konflikt.
„Evropská unie je na tom tak bídně, že vypíná vánoční osvětlení,“ burcovala začátkem prosince mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. V prohlášení kritizovala Evropu za to, že se chce plně odstřihnout od ruských energií.
„Vzal svou rodinu a přestěhoval se do Ruska, protože chtěl podpořit tradiční hodnoty.“ Lidí s takovýmto příběhem přibývá, podle ruských médií se zemi Vladimira Putina podařilo za rok přilákat už více než 2,5 tisíce rodin ze Západu, kterým se v jejich zemích nelíbil vývoj společnosti a „progresivní ideologie“. Pro získání občanství někteří z nich dokonce neváhají jít bojovat proti Ukrajině.
Ještě před pár lety si budoval publikum na YouTube a TikToku pomocí provokativních videí a internetových výzev. Dnes má hlas v Evropském parlamentu. Fidias Panayiotou, kyperský influencer a nezávislý europoslanec, se po loňských volbách stal jednou z nejviditelnějších tváří evropské politiky. Zároveň ale čelí rostoucí kritice kvůli svým výrokům a krokům souvisejícím s ruskou válkou proti Ukrajině.
V současné době je situace v oblastech, kde operují ukrajinské ozbrojené a obranné síly, „skutečně obtížná“, protože ruská armáda vede strategickou ofenzivu podél téměř celé frontové linie. To uvedl Vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny generál Oleksandr Syrskyj v rozhovoru pro německou televizi ZDF.
Ruský prezident Vladimir Putin podle vlastních slov jezdí někdy po hlavním městě potichu, bez kolony doprovodných aut a blikajících majáků. A jak tak po Moskvě sám kroutí volantem, vadí mu prý stejné věci, jako obyčejným smrtelníkům.
„Je to skvělý chlap, ale o Rusku nevěděl zhola nic,“ prohlásil americký prezident Donald Trump na setkání diplomatů v Bílém domě u příležitosti židovského svátku chanuka. Nejmocnější muž světa mluvil o svém zvláštním vyslanci Stevu Witkoffovi, kterého pověřil vyjednáváním o míru mezi Ruskem a Ukrajinou.
Ruské útoky s příchodem zimy přivádějí Ukrajinu do jedné z nejvážnějších krizí od začátku války. Výpadky elektřiny ochromují města, Kyjev je bez proudu až 16 hodin denně a podle analytiků hrozí až úplný blackout východní části země. Ukrajinské vedení proto zvažuje kompromis vůči Kremlu, aby odvrátilo nejhorší možný scénář.
Ukrajina v pondělí oznámila, že poprvé v historii použila podvodní drony k zasažení a vyřazení ruské ponorky s raketami, která kotvila v námořní základně v Černém moři. Zatímco Moskva popřela, že by útok způsobil jakékoliv škody, Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) na Telegramu uvedla, že ponorka utrpěla kritická poškození a byla prakticky vyřazena z provozu.
Takhle tvrdě to zatím žádný ruský představitel neřekl: „Ukrajina se musí vzdát!“ Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin to otevřeně řekl v rozhovoru pro televizi Channel 4.
Přiblížili jsme se konci krvavé války na Ukrajině? O to se v neděli a v pondělí v Berlíně snažila americká a ukrajinská delegace. Obě strany deklarovaly „významný pokrok“ a označily jednání za „produktivní“, neshodnou se ovšem hlavně na územních otázkách. Popisujeme, na čem se delegace dohodly.
Ruská hnojiva proudí ve velkém do Evropy. A to často ve větším objemu než před začátkem války na Ukrajině. Důvodem je dostupnost a nízká cena. Evropu to ale podle analytiků dělá zranitelnou v klíčové oblasti potravinové bezpečnosti. Alternativy k ruským hnojivům jsou přitom většinou příliš drahé.
Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala v pondělí ruská média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v Rusku vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.
Do současného Ruska se většina lidí nedostane. Režim, který odborníci označují jako autoritářský, začal přituhovat už po nástupu Vladimira Putina k moci, po začátku konfliktu na Donbase a plnohodnotné války na Ukrajině ovšem zavedl vojenskou cenzuru. Opozičníky či odpůrce režimu úřady nazývají zahraničními agenty, extremisty či teroristy. Jak se v Rusku v roce 2025 žije?
Podle magazínu Foreign Policy zanechala váhavost amerického exprezidenta Joe Bidena vůči Ukrajině dlouhodobé následky. Zpožděná pomoc, omezení ukrajinských útoků i zdrženlivost při dodávkách klíčových zbraní podle časopisu ovlivnily průběh války a jejich dopady Ukrajina pociťuje dodnes.
