Propuštění 123 politických vězňů v Bělorusku na základě dohody se Spojenými státy otevřelo otázky o dalším vývoji režimu Alexandra Lukašenka. Pražské svědectví nobelisty Alese Bjaljackého ale naznačuje, že represe pokračují, opozice zůstává v exilu a situace v zemi se výrazně nemění.
Vláda řízla do pracovních cest českých politických špiček. Nově má o využívání vládních letounů rozhodovat přímo premiér Andrej Babiš (ANO). Zásah do vládního usnesení označil prezident Petr Pavel za bezdůvodný, podle něj tím ústavní činitelé komplikují situaci sami sobě. Už nyní boj „dispečera Babiše“ mírně ovlivnil Pavlovu návštěvu pobaltských zemí, které se účastní i redakce Aktuálně.cz.
Co když se z obyčejného kluka stane nepřítel režimu jen proto, že odmítne mlčet? Ve čtvrtek 12. března vstupuje do českých kin historické drama Pravda a zrada, které přináší napínavý a emotivní příběh z druhé světové války inspirovaný skutečnými událostmi. Americko-litevský film je mrazivou připomínkou toho, jak nebezpečné může být říkat nahlas to, co si ostatní jen šeptají.
Necelých 90 milimetrů mělo ochránit Pobaltí před ruským útokem. Kvůli rozdílu mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě by totiž Rusové nebyli schopní rychle převážet vojska, naopak to mělo region spojit se zbytkem Evropy. „Infrastrukturní projekt století“ Rail Baltica se staví, jeho dokončení se ovšem stále odsouvá. A v Pobaltí kvůli tomu roste napětí.
Fotbalisté Plzně přes Panathinaikos Atény do osmifinále Evropské ligy nepostoupili. V domácí odvetě úvodního kola vyřazovací fáze prohráli v penaltovém rozstřelu 3:4 a s účinkováním v soutěži se rozloučili.
Německý deník Die Welt zorganizoval cvičení (takzvanou wargame), které simuluje ruskou invazi do Litvy. Cvičení se zúčastnilo 16 bývalých vysokých německých a aliančních úředníků, zákonodárců a významných bezpečnostních expertů, kteří si zahráli scénář odehrávající se v říjnu 2026. Ve válečné hře se Rusku podařilo během několika dní zničit důvěryhodnost NATO a nastolit nadvládu nad Pobaltím.
Koprodukční film Rozvod za časů války, který podpořil i Český audiovizuální fond, získal cenu za režii na 42. ročníku amerického festivalu nezávislých filmů Sundance. Snímek s názvem Skyrybos karo metu režíroval litevský režisér Andrius Blaževičius, koprodukovali ho Jakub Košťál a Vratislav Šlajer z české produkční společnosti Bionaut. V Česku má být film uveden v druhé půlce roku 2026.
V zemích EU včetně Česka začala platit nová pravidla, která mají ztížit ruským špionům s diplomatickým krytím vstup do země. Aktuálně.cz popisuje, jak to bude v praxi fungovat.
V prosinci americká delegace dohodla propuštění hned 123 politických vězňů z běloruských žalářů. Mezi nimi byli i lidé, kteří se neúčastnili žádných protestů – například 23letá Anna Kurisová, která prošla káznicí popisovanou jako ze Stalinovy doby. Do vězení se dostala kvůli tomu, že válku na Ukrajině nazvala válkou. 13. prosince se skoro po dvou letech dostala na svobodu.
Litevská europoslankyně a bývalá ministryně obrany Rasa Juknevičienė v rozhovoru pro Aktuálně.cz označuje současná mírová jednání za "záchranné lano pro Putina" a Trumpova ujištění o nenapadení Pobaltí za nebezpečnou naivitu. Evropa podle ní znovu podceňuje ruskou hrozbu, ztrácí jistotu v USA a musí převzít odpovědnost za vlastní bezpečnost. S rostoucími obavami politička sleduje i vývoj v Česku.
Necelých 90 milimetrů může pomoci ochránit evropské země před ruským útokem. To je totiž rozdíl mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě. "Infrastrukturní projekt století" Rail Baltica, který má širokorozchodné tratě v Estonsku, Lotyšsku a Litvě propojit s evropskou železnicí a kromě cestujících rychle převážet i vojáky, se však potýká s potížemi a jeho dokončení vázne.
