Když se řekne námořní katastrofa, většina lidí si ihned vybaví Titanic, na jehož palubě zemřelo 1517 lidí. Ne každý ale ví, že zdaleka nejde o největší tragédii, ke které došlo na moři. V roce 1987 šel ke dnu filipínský trajekt Doña Paz a tato událost stála život přes čtyři tisíce cestujících.
Žádný z guvernérů japonských prefektur neuvedl, že by byl ochoten přijmout zeminu z dekontaminačních prací u katastrofou postižené jaderné elektrárny Fukušima - přinejmenším bez dalších informací o bezpečnost a bez podpory od ústřední vlády. Uvedla to japonská tisková agentura Kjódó jako poznatek z vlastního šetření.
Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu dál ochromují život v zemi. V Kyjevě, kde se teploty v posledních dnech propadly až k minus dvaceti stupňům, řeší tisíce lidí výpadky tepla i elektřiny. Přímo z ukrajinské metropole situaci popsal redaktor Aktuálně.cz Jaroslav Synčák.
Mělo to být osm dní rutinního testu, skončilo to jako devítiměsíční drama v zajetí vesmíru. Nově uzavřené vyšetřování NASA odhaluje, že loď Starliner od Boeingu dělily od katastrofy jen drobnosti. NASA události z roku 2024 klasifikovala jako nehodu typu A, testovací let Starlineru se tak ocitl ve stejné kategorii jako katastrofy raketoplánů Challenger a Columbia, při nichž zahynulo 14 lidí.
Psal se rok 1976, když se 9. března krátce po páté hodině odpolední odehrála nejhorší katastrofa lanovky v dějinách. V jednom dolomitském údolí spadla kabina ze 70 metrů, přičemž ze 43 osob zůstala pouze jediná přeživší. Příčina katastrofy? Zkřížení lan, vypnutý bezpečnostní systém a nelicencovaný operátor. Faktory, kterým šlo předejít.
Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod vyšetřuje jako vážný incident lednový manévr letadla portugalského dopravce, při kterém se letoun poblíž Křivoklátu ve velké rychlosti dostal nízko nad zem. Pilot Airbusu A320neo na lince z Lisabonu do Prahy srážce s terénem zabránil. Napsala to ve čtvrtek Mladá fronta Dnes (MfD).
Rusko přišlo na ukrajinské frontě o přístup ke Starlinku, který se v posledním roce stal zásadní součástí jeho komunikace. Zatímco někteří ukrajinští představitelé mluví o katastrofě pro ruské jednotky, jiní zůstávají střízlivější. Pro Moskvu je však teď klíčovou otázkou, čím „téměř dokonalý“ systém amerického miliardáře Elona Muska nahradí.
Odpoledne 11. března 2011 se přesně ve 14:46 zastavil čas. Proč? Zemětřesení otřáslo celou planetou, ale Japonsko to schytalo nejvíc. Tsunami vysoká až 40 metrů smetla pobřežní města z mapy. Bilance: téměř 20 tisíc mrtvých a havárie Fukušimy. Letos od katastrofy, která změnila zemi vycházejícího slunce a ukázala sílu přírody i odolnost lidstva, uplyne 15 let. A ze záběrů z místa mrazí dodnes.
Už při křtu sovětské ponorky K-19 se objevilo zlé znamení, když se o bok nerozbila láhev šampaňského. Zlá předtucha se naplnila hned třikrát, a tak během služby na její palubě přišly o život desítky mužů.
Šéf NATO Mark Rutte varoval, že Evropa bez americké pomoci není schopná vlastní obrany. Podle něj by si osamostatnění vyžádalo astronomické náklady. Zároveň upozornil, že Ukrajinu čeká kvůli ruským útokům na energetiku nejtvrdší zima za poslední dekádu. Rutte vyzval EU k větší flexibilitě při financování zbraní, aby Kyjev mohl nakupovat i techniku ze Spojených států.
Na Nový rok 2026 zahynulo ve švýcarské Crans-Montaně čtyřicet lidí při požáru, který měl nenápadného viníka – prskavky. A jak víme, nešlo o výjimečný případ – například o rok dříve si podobná katastrofa v Mostě vyžádala sedm životů. Historie pekelných tragédií vzniklých v zábavních podnicích však sahá hluboko do minulosti a ukazuje, že se stále opakují ty samé chyby.
V Japonsku po několika hodinách pozastavili restart největší jaderné elektrárny na světě. Reaktor je ale stabilní, sdělil mluvčí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO), která zařízení provozuje.
Japonská společnost Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO) ve středu navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti znovu uvedla do provozu jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa, která je největší na světě.
Lavina v sobotu 17. ledna 2026 zasypala v rakouském Štýrsku skupinu sedmi českých skialpinistů. Tři zemřeli. Incident se stal součástí nejčernějšího víkendu v rakouských Alpách – během jediného dne zahynulo osm lyžařů. Za posledních dvacet let pohřbily laviny po celém světě stovky životů – od afghánského Panjšíru po italské Alpy, od Siachenského ledovce po Everest.
Černé houby rostoucí v troskách černobylského reaktoru. Bakterie schopné během několika hodin znovu poskládat roztříštěnou DNA. A mikroskopičtí „medvídci“, kteří přežívají i kosmické záření. Příběhy organismů, jež obstály tváří v tvář jaderným katastrofám, odhalují, jak funguje evoluce v extrému - a otevírají dveře k biotechnologiím, které by před desetiletími zněly jako science fiction.
Měla to být pohádková chvíle jako z filmu. Romantická žádost o ruku na visutém mostě vysoko nad údolím se ale během několika vteřin změnila v nervy drásající pátrání. Snoubenec totiž při zásnubách upustil prsten, který se ztratil v hlubokém sněhu pod mostem.
Měla to být idylická sváteční neděle. 26. prosince 2004 stovky lidí mířily vlakem na rodinné oslavy nebo za odpočinkem k oceánu. Nikdo to ráno netušil, že pro mnohé z nich to bude poslední jízda v životě. Expres s názvem „Královna moře“ smetla vlna tsunami a proměnila ho v kovovou past, ve které zahynulo přes 1700 lidí.
Stačil jeden zaseklý ventil a rozsvícená kontrolka, kterou nikdo nebral vážně. 28. března 1979 se americká elektrárna Three Mile Island proměnila v dějiště nejhorší civilní jaderné havárie v historii Spojených států. Zatímco se polovina jádra reaktoru tavila a 140 tisíc lidí v panice opouštělo své domovy, vedení elektrárny se snažilo rozsah katastrofy bagatelizovat.
