Česká republika začíná mít kvůli rapidně osekanému obrannému rozpočtu, který po zásahu kabinetu Andreje Babiše dosáhne jen něco přes 1,7 procenta HDP, stále větší mezinárodní problém. Byť vláda ANO, Motoristů a SPD věc marginalizuje, Praha přestává být v zahraničí věrohodným spojencem a v NATO se o ní mluví jako o zemi, která neplní sliby dané partnerským zemím.
Místo vrchního ředitele vyzbrojovací sekce ministerstva obrany, který řídí veškeré nákupy armády v hodnotě desítek miliard ročně, je od loňského prosince prázdné. Rychle se to ale změní, jak zjistil deník Aktuálně.cz. Hlavním zbrojířem se stane bývalý kolega Jaromíra Zůny z velení české armády. V roce 2022 se po zásahu tehdejší ministryně Jany Černochové klidil z vedení státního podniku.
Návrh rozpočtu, se kterým pro letošek pracuje ministerstvo obrany, je o 21 miliard korun nižší, než se plánovalo ještě na konci roku 2025. Ministr Jaromír Zůna a jeho úředníci tak mimo jiné omezili řadu modernizačních kontraktů. Několik miliard škrtli i v zakázkách důležitých pro firmy miliardáře Michala Strnada. Právě s ním má premiér Andrej Babiš dlouhodobě velmi vyhrocené vztahy.
Premiér Andrej Babiš i ministr zahraničí Petr Macinka se čtvrtečnímu setkání s americkým velvyslancem vyhnuli. Nebyli tak u toho, když Nicholas Merrick na Pražském hradě označil jejich rozrytí českého obranného rozpočtu za velký hazard a porušení spojeneckých slibů. A když chtěl reportér deníku Aktuálně.cz znát názor ministra obrany Jaromíra Zůny, ten před otázkami utekl.
Hynek Kmoníček, bývalý diplomat a poradce současné vlády ANO, SPD a Motoristů pro národní bezpečnost, má jasno. Nejvýraznější hrozbou pro bezpečnost České republiky a jejích obyvatel je Rusko. Na čtvrteční konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomněl, že historicky tomu nikdy nebylo jinak a je třeba pomáhat Ukrajině. Svými slovy jde proti kabinetu, který chce vazbu s Kyjevem oslabit.
S návrhem letošního obranného rozpočtu ve výši 155 miliard korun neudělal ministr Jaromír Zůna radost svým zastáncům ani odpůrcům. Byť Okamurova SPD, jejímž nominantem Zůna je, bojuje proti pořízení amerických letounů F-35, resort na ně letos uvolní dalších téměř pět miliard. V roce 2027 chce Zůna na obranu o 60 miliard korun více, což překvapilo jak opoziční politiky, tak i premiéra.
Revize krizové legislativy, rozvoj protivzdušné obrany a ochrana obyvatelstva a kritické infrastruktury patří mezi rostoucí bezpečnostní priority státu. Na velitelském shromáždění to v úterý oznámil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Ministr obrany Jaromír Zůna se vyhýbá setkání s ukrajinským protějškem Mychajlem Fedorovem. Podle týdeníku Respekt Ukrajinci už čtyřikrát neformálně zjišťovali, zda se mohou sejít na akci, které se budou oba účastnit. Češi ale nikdy neprojevili zájem.
Případným zrušením nákupu amerických stíhaček F-35 pro českou armádu by vznikla škoda asi 30 miliard korun, řekl v úterý novinářům při návštěvě liberecké nemocnice premiér Andrej Babiš (ANO). Nová vláda v projektu pokračuje, i když zástupci vládních hnutí ANO a SPD před volbami mluvili o jeho přehodnocení a zrušení.
„Nikdy jsem si nekladl za cíl vykonávat vysoké funkce, ale hledat takovou práci, která by pro mě byla maximálně zajímavá a přitažlivá. Zatím je to ale v mém životě přesně opačně.“ Tak upřímný umí být ministr obrany Jaromír Zůna. Coby sedmadvacetiletý příslušník lidové armády přitom vyplňoval dokumenty nutné pro vstup do totalitní vojenské rozvědky. Materiály nyní prošel deník Aktuálně.cz.
I když ve sněmovních volbách jako lídr kandidátky SPD v Libereckém kraji neuspěl, jeho politickou kariéru to nezastavilo. Možná právě naopak. Tomio Okamura z něj udělal náměstka na ministerstvu obrany. Teď Radovan Vích v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz vysvětluje, proč Česku stačí dávat na obranu jen dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) nebo proč má problém s nákupem německých tanků.
Je to pár dnů, co SPD vyslala na ministerstvo obrany svého náměstka. Liberecký politik a bývalý voják Radovan Vích, který neuspěl ve volbách do sněmovny, jako druhý muž resortu dohlíží na ministra Jaromíra Zůnu. Jak zjistil deník Aktuálně.cz v archivech, Vích byl stejně jako Zůna členem normalizační KSČ. I když to nejdřív reportérovi odmítal, nakonec Vích prohlásil, že přihlášku podepsal.
Ministra obrany za SPD Jaromíra Zůnu nečeká nijak jednoduchý den. Poté, co před týdnem rozčílil svými výroky k Ukrajině především voliče SPD, musí jít v pondělí na „kobereček“. Vysvětlení chce po něm nejen šéf SPD Tomio Okamura, ale i premiér Andrej Babiš (ANO). Ten Aktuálně.cz řekl, že by se měl Zůna starat hlavně o počet vojáků v české armádě.
"Ministr obrany Zůna popisoval stav, který zdědil po vládě Petra Fialy. Neoznamoval nová rozhodnutí". Špičky SPD začaly dnes ve velkém vysvětlovat páteční výroky nového šéfa resortu nominovaného právě Okamurovou stranou. Dušují se, že muniční iniciativu i nákup F-35 ještě prověří. Na sociálních sítích se mezitím rozjela smršť komentářů.
Zatímco Jana Černochová výběr náčelníka generálního štábu manažersky nezvládla a místo funkčního tandemu ve dvojici s Karlem Řehkou připomínali spíš pár z filmu Válka Roseových, Jaromír Zůna by chtěl mít šťastnější ruku. Hra, která se rozjede během několika týdnů, má teď nečekaného favorita. Do čela armády by se mohl vyhoupnout generál, na nějž se Andrej Babiš spoléhal během covidové krize.
Šéf senátního výboru Pavel Fischer (TOP 09) patří mezi politiky, kteří jsou často v kontaktu s ministrem obrany. Jak vyplývá z jeho vyjádření pro Aktuálně.cz, s nominací generála Jaromíra Zůny má problém. "Nevíme, jak hodnotí naléhavou hrozbu Ruska nebo Číny," upozorňuje Fischer. Bobříka mlčení si k Zůnovi, členovi normalizační KSČ, dali Motoristé. Ti přitom tvrdili, že komunisty k moci nepustí.
Pokud se Jaromír Zůna do konce roku stane ministrem obrany, jak jej do Babišovy vlády nominovalo hnutí SPD, bude to už jeho druhý letošní návrat do resortu. První pokus ze začátku roku nedopadl dobře, jak zjistil deník Aktuálně.cz. Zůna nastoupil na Univerzitu obrany v Brně. Tam ovšem rychle a za nejasných okolností skončil a později začal pracovat pro zbrojovku MPI Group.
Že řada důstojníků Československé lidové armády vstupovala do KSČ, je historická realita. Jak ovšem vyplývá z dokumentů pravděpodobného ministra obrany za SPD Jaromíra Zůny, které deník Aktuálně.cz získal v Národním archivu, jeho případ přece jen vyčuhuje. Kandidátem na člena KSČ se stal už na gymnáziu, na akademii ve Vyškově pak u své jednotky působil jako zástupce velitele pro věci politické.
