Írán čelí v současném konfliktu drtivé vojenské převaze Spojených států a Izraele a íránský teokratický režim bojuje o přežití. Strategií Teheránu tedy je pokusit se přímo i nepřímo maximalizovat cenu, kterou za válku zaplatí americký prezident Donald Trump.
V úterý se sešli vysoce postavení íránští duchovní odpovědní za výběr příštího nejvyššího vůdce. Podle tří íránských úředníků obeznámených s jednáním, s nimiž mluvili reportéři deníku The New York Times, se stal favoritem syn zavražděného bývalého vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Podle webu Iran International to pak vypadá, že byl Modžtaba Chameneí už zvolen.
Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom stanice CNN.
Přesně před 40 lety, v květnu 1986, vstoupil do kin ikonický snímek Top Gun. Řada jeho scén by teď mohla teoreticky oživnout na blízkovýchodním nebi. Především díky obstarožní výzbroji íránského letectva, jehož útočnou silou jsou muzejní stroje F-4 Phantom, F-5 Tiger a F-14 Tomcat. Pravdou ovšem je, že izraelské a americké nálety zlikvidovaly řadu těchto letounů ještě na zemi.
Fungují restaurace, lidé chodí na koncerty a přitom kousek dále padají izraelské bomby. Tak popisuje libanonské hlavní město Bejrút přímo z místa Jakub Jajcay, bývalý důstojník slovenské armády, který si nyní dělá doktorát na katedře Blízkého východu Univerzity Karlovy. Cizinci ve městě podle něj zatím většinou zůstávají.
Sledovací kamery, hacknuté sítě a miliardy datových bodů. Izraelci několik let v tajné zpravodajské operaci sledovali ajatolláha Alího Chameneího a další představitele režimu. Díky tomu pronikli do každodenního fungování Teheránu natolik hluboko, že přesně věděli, kdy a kde udeřit – a kdy se naskytne jedinečná příležitost zasáhnout samotné centrum moci.
Podle posledních dostupných údajů ze sčítání lidu žije v Česku zhruba tisíc osob s íránským státním občanstvím. Diaspora je aktivní a v poslední době uspořádala několik protestů a demonstrací, kterých se účastní desítky až stovky lidí. Mezi nimi i Íránec Arian, se kterým Aktuálně.cz přináší rozhovor.
Íránští zástupci během dřívějších jednání se Spojenými státy prohlásili, že mají 460 kilogramů na 60 procent obohaceného uranu, který by mohl být použit k výrobě jedenácti atomových bomb, řekl americký zmocněnec Steve Witkoff. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý podle státních tiskových agentur TASS a RIA Novosti prohlásil, že neexistují důkazy, že by Teherán vyvíjel jaderné zbraně.
V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu.
Zatímco někteří Iránci v soukromí slavili smrt náboženského vůdce Alího Chameneího po izraelsko-amerických úderech, další se v sobotu shromáždili na teheránském náměstí Enghelab, kde truchlili a vyjádřili podporu stávajícímu režimu.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v důsledku americko-izraelských útoků na Írán dnes prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až k 50 procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy kvůli útokům zastavuje produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie je významným odběratelem plynu z Kataru. Na středu svolala kvůli dopadům konfliktu schůzku.
„Můžeme mluvit o nejúspěšnější a nejefektivnější dekapitační operaci v dějinách válčení,“ říká pro Aktuálně.cz vojenský analytik Lukáš Visingr. Írán podle něj dokáže udržet současnou intenzitu raketových útoků už jen několik dní. V rozhovoru rozebírá také příčiny vzdušné dominance USA a Izraele i dopady konfliktu na Rusko.
Vojenské zpravodajství a pražský generální štáb sleduje eskalaci konfliktu na Blízkém východě ve velkém detailu. Především kvůli českým vojákům, kteří nyní v oblasti působí. Hlavně jde o skupinu příslušníků ozbrojených sil pod vedením topografa Libora Mašlaně pracujících v pozorovatelské misi MFO. Jeho jednotku současné boje zastihly na Sinajském poloostrově.
Smrti íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího předcházely měsíce sledování a sběru zpravodajských informací. Americká agentura CIA podle zdrojů deníku New York Times detailně mapovala jeho pohyb i návyky. Odhalení výjimečného setkání íránské špičky v Teheránu vytvořilo příležitost, kterou Washington a Jeruzalém vyhodnotily jako unikátní šanci k zásahu.
Japonskému skokanovi na lyžích Renu Nikaidovi se plánovaná krátká pauza po úspěšném vystoupení na olympijských hrách protáhla na neurčito.
Zpráva, která obletěla svět a může znamenat jeden z nejzásadnějších momentů moderních dějin Blízkého východu: podle izraelských médií byl íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí zabit při izraelsko-amerických úderech na cíle v Íránu. Írán zatím oficiální potvrzení neposkytl. Kdo byl muž, který více než tři a půl dekády stál na samotném vrcholu íránské moci?
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý.
Izrael zahájil preventivní útok proti Íránu, oznámil v sobotu ráno izraelský ministr obrany Jisrael Kac. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů, z míst v centru města stoupá dým, uvádí agentury. Do útoku se zapojily také Spojené státy, oznámil americký prezident Donald Trump. Írán krátce poté potvrdil začátek odvety. Revoluční gardy uvedly, že zahájily vlnu útoků za použití raket a dronů.
Za rok 2025 bylo po celém světě zabito 129 novinářů, informoval dnes Výbor na ochranu novinářů (CPJ) se sídlem v New Yorku, přičemž dvě třetiny těchto případů organizace spojuje s Izraelem a válkou v Pásmu Gazy. Rok 2025 je z pohledu této statistiky druhý nejhorší rok v řadě za posledních 30 let, kdy výbor údaje sleduje. V roce 2024 bylo zabito 124 žurnalistů.
I v Pásmu Gazy začal ramadán, nejposvátnější měsíc islámu, který je prvním od loňského říjnového příměří. V ulicích města Gaza lemovaných zřícenými budovami a hromadami sutin se objevily malé lucerny a světelné řetězy, které tam přinášejí pocity radosti a dočasné úlevy, napsala agentura AFP.
