Když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uznala, že bylo strategickou chybou zbavit se jaderné energie, byl to šok. Ještě větším ale bylo, když o dva dny dříve vyhráli zemské volby v Bádensku-Württembersku Zelení, kteří jádro doslova nenávidí. Jak tento rozpor vysvětlit?
Generální advokátka Soudního dvora EU Tamara Ćapetaová doporučila, aby soud konstatoval porušení unijního práva ze strany Česka a Maďarska: podle ní obě země umožňují policejní výslechy podezřelých či obviněných bez přítomnosti advokáta, což odporuje směrnici zajišťující obhájce už při výslechu. Stanovisko není závazné, soud k němu ale často přihlíží.
Navzdory rostoucímu tlaku Západu na země, které pomáhají Rusku obcházet sankce, zůstává Arménie výraznou výjimkou. Podle analytika Mykoly Vorobjova funguje jako logistický a obchodní prostředník Moskvy, přestože dál získává finanční podporu USA i EU, zatímco její environmentální problémy i ruský ekonomický vliv se prohlubují.
Některé země Evropské unie chtějí i přes nesouhlas Maďarska a Slovenska dodržet závazek a poskytnout Ukrajině v příštích týdnech úvěr, který je zásadní pro provoz země bránící se pátým rokem ruské agresi. Napsal to ve středu bruselský web Politico s odvoláním na dva diplomatické zdroje. Nouzový plán podle nich spřádají zástupci pobaltských a severských členů evropského bloku.
Markéta Šichtařová sice patřila k nejméně výrazným poslancům, jací se kdy v Poslanecké sněmovně objevili, ale svým úterním oznámením o složení mandátu se nepochybně zapíše do historie zákonodárného sboru. Aby někdo oznámil, že skládá mandát kvůli jednomu hlasování, to ještě parlament nezažil. Už proto je dobré se u jejího konce zastavit. Včetně toho, zda končí skutečně kvůli jednomu zákonu.
Úterní jednání Poslanecké sněmovny se stalo v životě poslankyně Markéty Šichtařové (Svobodní) svým způsobem výjimečným dnem. Poté co byla kritizována řadou politiků i částí veřejnosti za to, že ve sněmovně vůbec nemluví a nepracuje ani v žádném výboru, konečně promluvila. A to dokonce hned dvakrát. Ovšem ještě v úterý večer svůj mandát nečekaně složila.
„Ten, kdo válku plánoval, udělal dobře, že ji naplánoval na konec zimy, a ne začátek,“ hodnotí ekonom Petr Bartoň situaci na Blízkém východě. Z Perského zálivu na světové trhy proudí dvacet procent světové produkce zemního plynu. A jeho cena okamžitě po začátku konfliktu vystřelila nahoru. Spotřebitelé se tak teď přeplácejí, aby koupili tankery s ropou a plynem, které jsou momentálně na moři.
Schvalování státního rozpočtu vrcholí. Těsně před třetím čtením poslaneckého schvalovacího maratonu je jisté, že naplánované výdaje pro tento rok převýší příjmy státu o 310 miliard korun. Česko si tedy bude muset na svůj provoz půjčit, a to víc než loni. Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová před rychlostí, jakou se zadlužení Česka zvyšuje, varuje.
Evropská komise představila Industrial Accelerator Act – návrh zákona, který má do roku 2035 zvýšit podíl průmyslu na evropském HDP ze současných 14 na 20 procent. Ambiciózní plán na oživení evropské výroby ale okamžitě vyvolal spory. Kritiku budí zejména pravidla pro původ technologií a jejich možný dopad na strategické projekty, včetně výstavby nových bloků Dukovan.
Evropský parlament má za sebou rok a půl fungování ve složení zvoleném ve volbách v červnu 2024. Jak si vedou čeští europoslanci? Kdo z nich pracuje na klíčové legislativě? Kdo má nejvzornější docházku? Odpovědi na tyto otázky i mnoho dalších se dozvíte v našem přehledu stopy českých europoslanců.
Islandská vláda v pátek rozhodla o uspořádání referenda o obnově přístupových jednání o vstupu do Evropské unie. Ta byla přerušena před více než deseti lety. Hlasování se bude konat 29. srpna, uvedla agentura AFP, která se odvolává na lokální média.
Spor mezi Maďarskem a Ukrajinou dál eskaluje. Budapešť označila čtvrteční výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za výhrůžky smrtí. Za premiéra Viktora Orbána se přitom postavil i lídr opozice Péter Magyar a vyzval Evropskou unii k přerušení kontaktů s Kyjevem. Napětí navíc roste poté, co maďarské úřady zadržely zaměstnance ukrajinské banky převážející hotovost přes Maďarsko.
Ačkoli se zdálo, že spalničky definitivně zmizely, evropská data z posledních měsíců naznačují jejich návrat. Česko zatím eviduje pouze jednotky případů, ovšem epidemiologové nabádají k obezřetnosti. Kvůli vysoké nakažlivosti viru a jeho schopnosti přetrvávat v uzavřeném prostoru je důležité rozpoznat první příznaky včas – ty se snadno zamění za běžné nachlazení.
Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se dohodli na návrhu, který - pokud bude schválen - povede k zákazu názvů jako vegetariánský steak. Oznámilo to ve čtvrtek kyperské předsednictví Rady Evropské unie. Cílem regulace je podle navrhovatelů zajistit větší transparentnost trhu.
Spory mezi vládou a opozicí okolo návrhu nového zákona o odčerpání protiprávního majetku vrcholí. Do ostré kritiky poměrně revoluční legislativy se nyní pustila i bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Přitom loni v létě na dotaz deníku Aktuálně.cz naopak tvrdila, že je potřebný. Nejen že ho tehdy detailně hájila, ale následně ho coby šéfka resortu spravedlnosti i předložila.
Sociální antropolog a válečný reportér Radan Haluzík ve své nejnovější knize Turbo-venkov píše o balkánském venkovu, který leží současně na periferii i v centru. Autor ukazuje, že i ta nejzapadlejší balkánská vesnice je dnes napojena na globální ekonomické toky. O čem svědčí pompézní domy, které tam najdeme a které více méně zejí prázdnotou?
Negativní dopad konfliktu na Blízkém východě na dodávky energetických surovin by mohl v Evropské unii obnovit debatu ohledně zákazu dovozu zemního plynu z Ruska. Podle agentury Reuters to dnes řekl norský ministr energetiky Terje Aasland.
V roce 2022 mělo 39 % Poláků pozitivní vztah k Ukrajincům, dnes je to 43 %. Negativní číslo ale stouplo z 22 % v roce 2022 na 35 % v roce 2025. A jen 31 % Poláků považuje Kyjev za spojence. Oba národy si nemohou odpustit krvavou minulost za druhé světové války, Poláci také vidí Ukrajince jako domýšlivé a vnímají je jako ekonomickou konkurenci.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v důsledku americko-izraelských útoků na Írán dnes prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až k 50 procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy kvůli útokům zastavuje produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie je významným odběratelem plynu z Kataru. Na středu svolala kvůli dopadům konfliktu schůzku.
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?
