Americký prezident Donald Trump podepsal dokumenty o uvalení desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Informoval o tom Bílý dům. Dodal, že clo vstoupí v platnost v úterý. Clo bude platit 150 dní a nebude se vztahovat na některé zboží, třeba na vybrané zemědělské produkty, léčiva, automobily, elektroniku a suroviny, napsala agentura Reuters. České firmy to podle analytiků příliš neovlivní.
Austrálie zavedla zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let. Francie, Španělsko, Řecko, Nizozemsko a Dánsko plánují podobný krok a uvažují o něm i Britové. Důvodem jsou obavy z vlivu sociálních sítích na psychické zdraví a vývoj mladistvých. Politici však zároveň naráží na otázku, jak tato pravidla technicky prosadit a jestli nepůjdou snadno obejít. Proti se staví i silný protivník – Donald Trump.
Gruzie se během jednoho roku proměnila ze země s evropskou budoucností ve stát s autoritářskou vládou, která potlačuje občanské svobody. Masové protesty vyvolané zrušením integračních jednání s EU se sice podařilo utlumit, podle informací BBC i za pomoci chemických zbraní, ne však úplně zastavit. Před parlamentem v Tbilisi se tak už přes 400 dní objevují každý večer skupiny demonstrantů.
Evropský parlament schvaluje kromě nařízení a směrnic také nezávazná usnesení neboli rezoluce, díky kterým se snaží prosazovat svá témata a tlačit na komisi, státy EU nebo mimoevropské režimy. Ani samotní europoslanci se ale neshodnou, jak velký dopad reálně mají.
Premiér Andrej Babiš (ANO) k pátku vložil veškeré akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, když získal souhlasy regulatorních orgánů tří členských států Evropské unie. Babiš to napsal na sociální síti X. Má za to, že dostál nárokům práva pro střet zájmů, doplnil předseda vlády.
Sociální síť X miliardáře Elona Muska podala odvolání k nejvyššímu soudu Evropské unie proti pokutě 120 milionů eur (2,9 miliardy korun), kterou dostala loni v prosinci od Evropské komise za porušení pravidel pro digitální obsah. V pátek to oznámila sociální síť ve svém příspěvku na X.
Řecko společně s několika dalšími zeměmi plánuje vybudovat návratové centrum v Africe. V pátek to napsal s odkazem na své zdroje deník Kathimerini. Do střediska podle plánů budou vysláni migranti, kteří nezískali azyl a jejichž země původu je odmítá převzít. O možnosti umístění centra již evropské země začaly jednat s Keňou.
Petr Macinka na bezpečnostní konferenci v Mnichově rozvířil české i zahraniční publikum. Zatímco někteří oceňují jeho ostrý tón vůči Hillary Clintonové, jiní upozorňují na argumentační faul při debatě s polským ministrem Sikorským o demokratickém deficitu Evropské unie. Macinka se hájil tím, že se tématu věnoval už ve své diplomové práci. Oponentem byl současný poslanec za ODS Petr Sokol.
Petr Macinka na bezpečnostní konferenci v Mnichově rozvířil české i zahraniční publikum. Zatímco někteří oceňují jeho ostrý tón vůči Hillary Clintonové, jiní upozorňují na argumentační faul při debatě s polským ministrem Sikorským o demokratickém deficitu Evropské unie. Macinka se hájil tím, že se tématu věnoval už ve své diplomové práci. Oponentem byl současný poslanec za ODS Petr Sokol.
Španělsko bude vyšetřovat americké sociální sítě X, Meta a čínský TikTok kvůli obrázkům sexuálního násilí na dětech, které vytvořila umělá inteligence (AI). Irsko kvůli sexualizovaným obrázkům a videím zahájí vyšetřování chatbota umělé inteligence Grok. Píše o tom agentura Reuters.
Zatímco se čeští liberálové na síti X hroutí studem nad tím, co předvedl Petr Macinka, polští konzervativci jsou pobouřeni „hulvátstvím“ svého ministra Radosława Sikorského, který podle nich skákal ostatním do řeči. Zatímco čeští liberální novináři píší o tom, jak nás Macinka ztrapnil před Hillary Clintonovou, polští konzervativci zdůrazňují, že Macinkovo hrdinské vystoupení vysílá Fox News.
V momentech, kdy poslanec Matěj Gregor mluví o svém spolku Odchod, který založil v červenci 2020, aby „vzdělával v euroskeptických tématech,“ vykresluje jeho údajně zářnou budoucnost. Jenže realita je o dost jiná. Nefunkční internetové stránky, mrtvé sídlo a Gregorovi kamarádi tvrdící, že jejich priority jsou teď jinde. V minulosti přitom ve sbírce od lidí vybrali více než milion korun na provoz.
Je to bezprecedentní krok. Španělská socialistická vláda premiéra Pedra Sáncheze oznámila záměr legalizovat půl milionu nelegálních přistěhovalců v zemi. Dle Sáncheze je to příklad hodný následování. Nepovede ale přesně k opačným důsledkům, než španělský premiér očekává?
Plošný zákaz sociálních sítí pro mladistvé neřeší podstatu problému. Technicky by to ovšem bylo proveditelné, dítě by ale muselo získat ověřenou digitální identitu, například přes internetové bankovnictví, uvedl šéf technologické společnosti ČMIS Václav Svátek. „Toto je jediný nástroj, který nám jako rodičům dává reálnou kontrolu. Stávající zámky je snadné obejít,“ poznamenal pro web Aktuálně.cz.
Český ministr zahraničí Petr Macinka to za svůj mnichovský výstup od domácí opozice sice schytal, zato se stal nečekanou hvězdou té části USA, která podporuje prezidenta Trumpa. Během sobotní panelové diskuse se ostře střetl s bývalou šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou i polským protějškem Radosławem Sikorskim. Macinkovo vystoupení rezonovalo i na sociálních sítích.
Demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii znovu zaplnily česká náměstí – nejen v Praze, ale překvapivě i v regionech. Je opravdu Petr Macinka a jeho styl politiky něco, pro co se vyplatí mrznout na náměstích, nebo jde jen o nespokojenost s výsledkem voleb?
Válka si kromě životů vybírá i finanční daň. Ukrajinský dluh raketově roste, na konci loňského roku překročil hranici 213 miliard dolarů. To je skoro 100 procent HDP země. I přesto, že dluh dosahuje kritické hranice, analytici upozorňují, že realita je méně hrozivá, než se na první pohled zdá.
Švédský parlament znovu zvažuje, že místo švédské koruny zavede euro. Největší severskou ekonomiku k tomu vedou obavy z geopolitického vývoje a snaha posílit vztahy s partnery v Evropské unii. Informovala o tom v pondělí agentura Bloomberg.
Polské ministerstvo spravedlnosti připravuje možnou stížnost k Soudnímu dvoru EU kvůli politickému azylu, který Maďarsko udělilo bývalému polskému ministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, píše web Polského rozhlasu.
Evropa zvažuje, zda by měla v rámci snah o ukončení války na Ukrajině zasednout k jednacímu stolu s Moskvou — a kdo by ji u něj případně zastupoval. Jako nejpravděpodobnější evropský emisar se podle italského deníku La Repubblica skloňuje bývalý finský prezident Sauli Niinistö, zkušený politik s dlouholetou praxí v oblasti bezpečnosti a osobních jednání s Vladimirem Putinem.
