


Komentář: Hrozby roku 2026? Válka, selhávající EU a politická zbabělost
Při retrospektivě roku 2025 se zkusme podívat na to, co by nás v roce letošním mohlo ohrozit, a na co bychom si tedy měli dát největší pozor.



Při retrospektivě roku 2025 se zkusme podívat na to, co by nás v roce letošním mohlo ohrozit, a na co bychom si tedy měli dát největší pozor.



V českých domácnostech o Vánocích obvykle hrají. Rodiny poslouchají či dokonce zpívají Nesem vám noviny, Štědrý večer nastal nebo Narodil se Kristus Pán. Grafika Aktuálně.cz ale ukazuje, jaké vánoční písně jsou populární v ostatních státech Evropy.



Rusko podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova zkrátilo časový horizont příprav na možnou konfrontaci s Evropou na rok 2027. Nejpravděpodobnějším směrem další agrese má být Pobaltí, Polsko je pak podle něj vnímáno jako cíl úderů, nikoli okupace. Muž, který je považován za možného Zelenského nástupce, je však zároveň znám prognózami, jež se v minulosti nenaplnily.






Po letech diplomatického mrazu se mezi Paříží a Moskvou znovu rozbíhá politická komunikace - a tentokrát už možná nejen na dálku. Zatímco první prolomení ticha mezi Emmanuelem Macronem a Vladimirem Putinem přišlo v červenci 2025 formou telefonátu, v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruský prezident je připraven na jednání se svým francouzským protějškem.



„Evropská unie je na tom tak bídně, že vypíná vánoční osvětlení,“ burcovala začátkem prosince mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. V prohlášení kritizovala Evropu za to, že se chce plně odstřihnout od ruských energií.



Evropská ekonomika na tom není špatně. Nemáme nad čím plakat, myslí si ředitel pro vnější vztahy finanční skupiny PPF Jan Růžička. „Rozhodně to není tak, že bychom tady umírali hlady, Česká republika byla spálená země, nebo že by nás pohltil svět.“



Evropské tajné služby podle médií zabránily více než stovce útoků a sabotáží, které plánovaly ruské tajné služby. Vrcholní politici čím dál častěji hovoří o tom, jak se hrozbám bránit a o nutnosti protiakcí. Co v Evropě včetně Česka hrozí? A jak se můžeme ruskému terorismu bránit? O tom v novém dílu podcastu Evropa v souvislostech hovoří odborník na mezinárodní bezpečnost Hynek Melichar.



Ruská hnojiva proudí ve velkém do Evropy. A to často ve větším objemu než před začátkem války na Ukrajině. Důvodem je dostupnost a nízká cena. Evropu to ale podle analytiků dělá zranitelnou v klíčové oblasti potravinové bezpečnosti. Alternativy k ruským hnojivům jsou přitom většinou příliš drahé.



Široká evropská kluziště patří do minulosti a všude by se mělo hrát na "nudli" jako v severoamerické NHL, nejlepší lize světa. V posledních letech převládá v Evropě právě takový sentiment. Přímo v zámoří je přitom úzký led kontroverzním tématem, nikoliv nezpochybnitelným ideálem.



Multikulturalismus v současné podobě selhal a snaha nikoho nediskriminovat vedla ve Velké Británii k tomu, že úřady roky přehlížely organizované zneužívání dívek gangy migrantů. John O’Sullivan, legenda britského konzervatismu a politický poradce bývalé premiérky Margaret Thatcherové, označuje současný evropský přístup k multikulturní politice jako neudržitelný.






Evropě hrozí tvrdý mocenský střet se Spojenými státy kvůli umělé inteligenci (AI). V rozhovoru na akci magazínu Stern před tím ve čtvrtek večer varovala někdejší německá kancléřka Angela Merkelová. Deník Bild v pátek připomněl, že americký prezident Donald Trump prohlásil, že celosvětový závod o mocenskou převahu v oblasti umělé inteligence bude mít jen jednoho vítěze.



Rusko po sabotážích a provokacích plánovalo útočit na lety do USA a způsobit leteckému průmyslu větší narušení než jakýkoli jiný teroristický čin od útoků na Světové obchodní centrum, píše deník Financial Times. Evropské tajné služby sice podle deníku akcím zabránily, faktem ovšem je, že Rusko nyní představuje pro civilní životy v Evropě stejně velkou hrozbu jako islamistický terorismus.



V úterý se má za zdmi Kremlu setkat Trumpův vyjednavač o míru Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Měli by spolu jednat o podmínkách mírového plánu, který má ukončit válku na Ukrajině. Přinese konec nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od 2. světové války? Jak asi vypadá jednání za zavřenými dveřmi? A na co vlastně sází Putin? O tom v rozhovoru mluví ruský exdiplomat Boris Bondarev.



Hlavní hokejový stadion pro nadcházející zimní olympiádu v Miláně stále není hotový. Nejde však o jedinou věc, která ohledně turnaje s účastí hvězd zámořské NHL vyvolává rozpaky. Hodně se řeší také neobvyklé rozměry hřiště.



Nová americká bezpečnostní strategie, která věští starému kontinentu zkázu, zvedla mandle vrcholným evropským politikům. Německý kancléř Merz i polský premiér Tusk žádají větší ohled ke spojenci. Americký prezident Trump nicméně ještě přilil olej do ohně: označil Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit válku na Ukrajině.



Má 29 stran a na nich je 27krát zmíněn Donald Trump (pochopitelně pochvalně…). To je nová americká Národní bezpečnostní strategie. Vůči starému kontinentu si nebere servítky. Evropě hrozí „civilizační vymazaní“, ztráta sebedůvěry a národní identity. S Ruskem je třeba nastolit „strategickou rovnováhu“. Hlavní nepřítel je Čína. A Evropa si musí vybrat, na čí stranu se přidá.



Ruský prezident Vladimir Putin znovu vyvolal napětí v Evropě, když novinářům řekl, že kontinent riskuje rychlou a devastující válku, pokud by se rozhodl k ozbrojené konfrontaci s Moskvou. Jeho slova zazněla jen několik hodin před klíčovou schůzkou s americkými vyjednavači v Moskvě a jejich tón ukázal, že Kreml nemá v úmyslu ustupovat ani mírnit svou rétoriku.



Pro Putina je tato válka cílem sama o sobě, říká ruský lidskoprávní aktivista Grigorij Vajpan. „Je to způsob jeho politické záchrany. Měli bychom si uvědomit, že Vladimir Putin je válka. A dokud zůstane u moci, Rusko bude hrozbou pro své sousedy i zbytek světa," prohlásil Vajpan v pořadu Spotlight.