V pátek a v sobotu by se ve Spojených arabských emirátech (SAE) měly setkat ruská, americká a ukrajinská delegace. Přiblížíme se po téměř čtyřech letech války konečně k míru? Může něco nebo někdo zastavit Vladimira Putina? O tom všem v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví britský historik a odborník na moderní Rusko Mark Galleoti.
Projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Světovém ekonomickém fóru v Davosu letos patřil k nejostřejším vystoupením, jaké vůči Evropě od začátku ruské invaze pronesl. Zatímco v minulých letech Ukrajina mluvila o Evropské unii především jako o klíčovém spojenci, tentokrát zazněla tvrdá kritika slabosti, nerozhodnosti a závislosti na Spojených státech.
Před týdnem dostal darem americký prezident Donald Trump Nobelovu cenu za mír. Věnovala mu ji loňská laureátka María Corina Machadová, venezuelská opoziční politička. Trump ovšem není jediný, kterému někdo věnoval toto prestižní ocenění. Během druhé světové války ho dostal nechvalně proslulý německý ministr propagandy Joseph Goebbels.
Se současnou českou vládou toho máme mnohem víc společného než s tou předchozí, konstatuje při své první návštěvě od návratu Andreje Babiše do premiérského křesla maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Troufám si říct, že v těch nejdůležitějších otázkách jsme na jedné lodi.“
Donald Trump stupňuje tlak na Evropu kvůli ovládnutí Grónska, což v Moskvě vyvolává neskrývané nadšení. Zatímco ruská státní média prorokují konec NATO, vojenští blogeři varují před krutou realitou. Přiznávají, že ruské námořnictvo není schopné operovat ve vzdálených vodách a ambiciózní plány na modernizaci loďstva skončily naprostým krachem.
Večeře Světového ekonomického fóra v Davosu se pro amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka změnila v nepříjemnou záležitost. Jeho konfrontační projev doprovázelo hlasité bučení a pískot, část hostů dokonce demonstrativně opustila sál.
Americký prezident Donald Trump ve středu v hodinovém projevu prohlásil, že sílu použít nehodlá, zároveň ale trvá na tom, že Grónsko je pro USA strategicky klíčové a chce o jeho koupi okamžitě jednat. Mluvil o bezpečnosti, surovinách i kritice Evropy, pochválil Čínu za energetiku a znovu zaútočil na svého předchůdce Joea Bidena. Zmínil i válku na Ukrajině či kontroverzní cla.
Francouzská prezidentská kancelář ve středu oznámila plán uspořádat cvičení NATO v Grónsku. Návrh přichází v době, kdy se světoví lídři scházejí na Světovém ekonomickém setkání ve švýcarském Davosu, kde se očekává příjezd amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v posledních dnech stále více hovoří o tom, že chce nad autonomním dánským územím převzít kontrolu.
Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 bojovníků Islámského státu. Uvedla to Kurdská koalice Syrských demokratických sil (SDF). Islamistům se v pondělí podařilo utéct během intenzivních bojů mezi syrskou armádou a SDF v okolí věznice. K bojům došlo poté, co selhala nedělní dohoda o příměří.
Ve švýcarském Davosu druhým dnem pokračuje ostře sledované Světové ekonomické fórum. Očekávalo se, že hlavním tématem bude Ukrajina, jenže místo toho se diskutuje o Trumpově plánu obsadit Grónsko. Ten má ve středu na fórum také dorazit. Do Evropy se pak opřel Trumpův protivník z domácí scény, kalifornský guvernér Gavin Newsom.
Agresivní snaha Donalda Trumpa o připojení Grónska k USA znovu otevřela otázku, nakolik jsou dnes Spojené státy pro Evropu spolehlivým bezpečnostním partnerem. Podle serveru Politico se v zákulisí stále častěji zmiňuje možnost užší evropské bezpečnostní spolupráce bez Washingtonu, do níž by mohla být zapojena i Ukrajina.
Svrhl venezuelského vůdce Madura, nařídil deportace, nechal zbořit východní křídlo Bílého domu, rozhádal spojence nebo navrhl znovuotevření Alcatrazu. Uplynul rok od druhé inaugurace Donalda Trumpa. Co americký prezident slíbil, co splnil a co se mu naopak nepovedlo? Připomeňte si to v našem výběru.
Facelift Škody Kushaq vůbec poprvé přináší nový designový jazyk automobilky Modern Solid také mezi spalovací modely. Indům dokáže česká automobilka nabídnout i zajímavou cenu.
Jakmile v určitém formativním období získá lidská mysl nějaký názor či jen návyk, pak je velmi složité ho měnit. Podobná perioda existuje i v otázkách společenských.
Česko loni zaznamenalo nový rekord: narodilo se nejméně dětí od dob císaře Josefa II. Podle demografa Tomáše Fialy za tím nestojí jen ekonomická nejistota či drahé bydlení, ale i hlubší změna ve společnosti. Historie navíc ukazuje, že snahy státu „koupit si“ vyšší porodnost pomocí dávek či půjček, jak to známe ze 70. let minulého století, mají jen krátkodobý efekt.
„Pokud Evropa nezastaví nesmyslnou válku na Ukrajině, Rusko může v době jednoho nebo dvou let zahájit jaderný útok,“ řekl v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem jeden z ideologů Kremlu Sergej Karaganov. Pokud by k situaci došlo, Rusko by se podle něj zaměřilo na Německo nebo Spojené království.
Už třetím týdnem probíhají v Íránu celonárodní protesty proti islámskému režimu. V ulicích demonstrují statisíce lidí napříč sociálním spektrem. Chameneího režim proti nim postupuje brutálně. Probíhá v Íránu revoluce? Jak reálná je změna režimu? Hostem Spotlightu Terezy Engelové byl Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.
Už třetím týdnem probíhají v Íránu celonárodní protesty proti islámskému režimu. V ulicích demonstrují statisíce lidí napříč sociálním spektrem. Chameneího režim proti nim postupuje brutálně. Probíhá v Íránu revoluce? Jak reálná je změna režimu? Hostem Spotlightu Terezy Engelové byl Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.
