Ukrajina odmítá a odsuzuje ultimáta a vydírání ze strany vlád Maďarska a Slovenska týkající se dodávek energie. Dnes to uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na hrozby Maďarska a Slovenska, že pokud jim Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba, zastaví jí dodávky elektřiny.
Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu dál ochromují život v zemi. V Kyjevě, kde se teploty v posledních dnech propadly až k minus dvaceti stupňům, řeší tisíce lidí výpadky tepla i elektřiny. Přímo z ukrajinské metropole situaci popsal redaktor Aktuálně.cz Jaroslav Synčák.
Spotřeba energií loni v tuzemsku začala růst, Češi spotřebovali více elektřiny, plynu i tepla. Nejvýrazněji oproti předloňsku stouplo využití plynu, meziročně o 6,5 procenta. Vliv na to měly především nižší teploty, projevily se ale i klesající ceny energií. Nárůst spotřeby byl patrný zejména u domácností. Novinářům to ve středu řekli zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Boj s chladem a tmou – tak se dá popsat každodenní život v ukrajinské metropoli Kyjev. Ukrajinská studentka medicíny Anna Tymošenková popisuje těžkou situaci, které však místní podle jejích slov navzdory zimě a zničené Darnycké tepelné elektrárně odmítají podlehnout. Pomoc přichází od státu, neziskových organizací i ze zahraničí, obnova rozsáhlých elektráren je ale podle expertů obtížná.
V Jaderné elektrárně Dukovany skončila v noci na pondělí dvouměsíční odstávka prvního výrobního bloku spojená s obměnou části paliva a servisem zařízení. Řízenou štěpnou reakci spustili operátoři v sobotu po poledni.
Jak řešit vysoké ceny elektřiny a jak lépe konkurovat Spojeným státům a Číně? To řešili evropští lídři ve čtvrtek na neformálním summitu v Belgii. Konkrétní kroky ale zatím nepředstavili. Český premiér Andrej Babiš po jednání uvedl, že se snažil prosadit změnu systému emisních povolenek. Podle něj totiž v současnosti platí Češi za elektřinu mnohem více než jiné evropské státy.
Rusko dál drtí ukrajinskou energetickou infrastrukturu, vojáky na frontě také více ohrožují drony vybavené termokamerami. Ovšem velitel Gruzínské legie Mamuka Mamulašvilli v rozhovoru pro Aktuálně.cz ujišťuje, že tohle jeho muže nezastaví. „Vojáci chtějí mír nejvíc ze všech,“ říká otevřeně muž, který boji s ruskou armádou zasvětil téměř celý svůj život.
Zimní počasí si ve Spojených státech vyžádalo už nejméně 85 mrtvých, přibližně polovina těchto úmrtí připadá na státy Tennessee, Mississippi a Louisiana, píše agentura AP.
Energetická společnost ČEZ od pátku zlevnila pro nové zákazníky fixované ceny energií. Dodávky plynu se závazkem ČEZ nově nabídl za cenu meziročně nižší až o 40 procent, ceny některých fixovaných tarifů elektřiny klesnou meziročně až o desetinu. ČEZ o tom informoval v tiskové zprávě. Energie postupně zlevňují i další dodavatelé, například E.ON nyní zavedl plně digitální tarif.
Po ruských útocích na energetickou infrastrukturu a kvůli krutým mrazům nemají ukrajinské domácnosti stále přístup k vytápění či elektřině. Když nefunguje elektřina, tak navíc často neteče ani pitná voda. Dodávky se díky extrémnímu vytížení pracovníků postupně daří opět obnovovat, energetická soustava má ale stále problémy a útoky pokračují.
Za plyn a elektřinu mohou lidé ušetřit tisíce korun ročně. Ne vždy je přitom nutné měnit dodavatele. Deník Aktuálně.cz oslovil několik expertů, kteří popsali, co by si lidé měli při vyjednávání s dodavateli o nižších cenách pohlídat a jaké postupy použít.
Česko dál v EU výrazně zaostává za většinou států ve využívání solární a větrné energie. Zatímco v unii měla výroba elektřiny ze slunce a větru loni podíl dohromady 30 procent a poprvé překonala zastoupení fosilních zdrojů, v Česku tento podíl činil 6,6 procenta.
Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, prohlásil v pátek ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Důsledky energetického kolapsu už pocítil i parlament v metropoli Kyjevě, který je po ruském útoku bez elektřiny, vody i topení, uvedl jeho předseda. Podle starosty Kyjeva město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
Teploty na Ukrajině padají hluboko pod nulu. Čím dál více obyvatel je pak kvůli ruským útokům v těžkých mrazech bez dodávek tepla i elektřiny. A to i desítky hodin. Ukrajinský prezident se rozhodl vyhlásit stav nouze v energetickém sektoru. Deník Aktuálně.cz mluvil s Ukrajinkou Aljonou Budagovskou z organizace Člověk v tísni, která situaci zažívá na vlastní kůži.
Prezident Zelenskyj vyhlásil stav nouze v energetice. „Důsledky ruských útoků a zhoršujících se povětrnostních podmínek jsou závažné,“ napsal na svém telegramovém kanálu.
Na jihozápadě Berlína zůstává po sobotním útoku na přenosovou soustavu bez elektřiny 30,5 tisíce domácností a 1700 podniků. V pondělí to uvedl primátor německé metropole Kai Wegner.
Jaderná elektrárna Temelín loni vyrobila 17,38 milionu megawatthodin (MWh) elektřiny, což je dosud nejvyšší roční výkon.
Ceny energií budou v příštím roce podle analytiků dál klesat. Rizikem ovšem pro tento trh zůstává nestabilní geopolitická situace ve světě. Energetici v Česku dále v roce 2026 očekávají klíčové kroky při přechodu od uhlí k novým zdrojům, případně změny chystané novou vládou. Vyplývá to ze středečních komentářů analytiků.
