Před několika dny to byly čtyři roky od momentu, kdy Vladimir Putin vyhlásil zahájení své speciální vojenské operace a rozpoutal největší válku na evropském kontinentu od roku 1945.
Přestože Ukrajina hlásí největší postup od léta 2023, situace na frontě podle expertů dál nahrává Moskvě. Rusko může současné tempo opotřebovávací strategie díky rozsáhlým lidským rezervám udržet ještě dlouhou dobu, zatímco Ukrajina by k zásadnímu zvratu podle zdrojů NATO musela výrazně posílit lidské síly i výzbroj.
Situace by mohla být mnohem horší, hodnotí uplynulý rok války na Ukrajině vrchní velitel ukrajinské armády, generál Oleksandr Syrskyj. Ruské cíle byly mnohem ambicióznější, konstatuje.
Válka na Ukrajině není podle novináře Adama Sybery otázkou odolnosti, ale přežití. „Já se o odolnosti obzvlášť mimo Ukrajinu nerad bavím, protože mně to přijde, jako kdybychom sledovali někoho, kdo se topí, a ještě ho u toho obdivovali, jak dobře plave,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Válka na Ukrajině není podle novináře Adama Sybery otázkou odolnosti, ale přežití. „Já se o odolnosti obzvlášť mimo Ukrajinu nerad bavím, protože mně to přijde, jako kdybychom sledovali někoho, kdo se topí, a ještě ho u toho obdivovali, jak dobře plave,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.
Vloni v září vznikla na Ukrajině tajná vojenská skupina s úkolem vyhledávat a ničit ruské síly v Charkovské oblasti. Podle důstojníků jde od vpádu do Kurské oblasti v roce 2024 o nejúspěšnější ukrajinskou akci. Velitel skupiny Serhij Sidorin uvádí, že jeho vojáci zabili nebo zranili minimálně patnáct set Rusů.
Západ zvažuje tvrdou, víceúrovňovou odpověď na případné porušování příměří na Ukrajině. Deník Financial Times s odvoláním na své zdroje uvedl, že opakované porušení dohody ze strany Ruska by mohlo spustit koordinovanou vojenskou reakci Evropy a Spojených států, vycházející z plánu projednávaného v posledních měsících.
Těsně po ruském útoku dronem Šáhid na civilní vlak v Charkovské oblasti byla dobrovolnice Laura Przybylaková jen několik stovek metrů od místa dopadu. Do oblasti přijela s humanitární pomocí spolu s dobrovolníkem Macem.
Donald Trump se snaží ukončit největší evropský konflikt od druhé světové války. Jeho plán sází na výměnu ukrajinského území za západní bezpečnostní záruky. Zatímco diplomaté hlásí z jednání pokrok, na bojišti dál umírají lidé. Deník The Wall Street Journal přináší analýzu tří možných scénářů, které určí budoucnost regionu: od úplného vyčerpání armád až po nekonečné zamrzání bojů.
„Sliboval jsem manželce, že se vrátím,“ říká Ljubomir Mikalo, přezdívaný Baťa, nový ukrajinský hrdina, otec tří dětí a dědeček. Dobrovolně bojuje od začátku války. Loni strávil v obklíčení za nepřátelskými liniemi 42 dnů ve sklepě s mrtvými spolubojovníky i padlými nepřáteli. Za svůj výkon získal od prezidenta Zelenského nejvyšší vojenské vyznamenání – Hrdina Ukrajiny.
Nová analýza ukazuje, že ruská armáda postupuje na Ukrajině nejpomaleji za posledních více než sto let, píše britský list The Telegraph. Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) postupují síly Vladimira Putina od začátku roku 2024 rychlostí 15 až 70 metrů denně, což je pomalejší tempo než u mnoha tažení za první světové války.
Proces s přívrženci skupiny Vojáci v záloze za mír odkrývá, jak její členové uvažovali o budoucnosti Česka. Nově během soudu zazněly nahrávky, na nichž šéf spolku Ivan Kratochvíl mluví o době, kdy „to praskne” a militantní skupina se bude moci pustit do díla. Policie její přívržence viní z terorismu či jeho financování. Čtvrteční soud přerušil zásah policie. Anonym patrně nahlásil bombu.
Nový průzkum veřejného mínění ukázal, že drtivá většina Ukrajinců není ochotna přistoupit na mírové podmínky, které by znamenaly úplné vyklizení Doněcké oblasti. Navzdory pokračujícím ruským útokům na energetickou infrastrukturu a sílícímu diplomatickému tlaku ze strany Spojených států zůstává odhodlání obyvatel bránit integritu země vysoké.
Probíhající soudní řízení odhaluje, jakým způsobem před osmi lety čeští proruští aktivisté podporovali separatisty na ukrajinském Donbase a poslali tam bojovat několik dobrovolníků. Policejní odposlechy skupiny však zachytily i další jména, která nyní před soudem nestojí. Jedním z nich je Nela Lisková, jež kdysi v Ostravě otevřela nelegální doněcký konzulát.
Ruský prezident Vladimir Putin dal v posledních dnech znovu jednoznačně najevo, že jeho představa o ukončení války na Ukrajině nepočítá s žádnými skutečnými kompromisy. Naopak: v době, kdy běží diplomatická jednání mezi Moskvou, Kyjevem a Washingtonem, Putin otevřeně hovoří o ovládnutí Donbasu i širšího regionu, takzvaného Nového Ruska (Novoruska).
Probíhající soudní řízení odhaluje, jakým způsobem před osmi lety čeští proruští aktivisté podporovali separatisty na ukrajinském Donbase a poslali tam bojovat několik dobrovolníků. Policejní odposlechy skupiny však zachytily i další jména, která nyní před soudem nestojí. Jedním z nich je Nela Lisková, jež kdysi v Ostravě otevřela nelegální doněcký konzulát.
Když otřesení ruští vojáci vylézali ze svého krytu, aby se vzdali ukrajinským vojákům, zaslechli, jak jim voják říká kostrbatou ukrajinštinou: „Na kolena, prosím." Americký dobrovolník v řadách ukrajinské armády vystupoval jako z učebnice slušného vychování. To Rusové nečekali.
Na některých úsecích ukrajinské fronty je vzdálenost mezi zakopanými vojáky obou znepřátelených stran neuvěřitelně krátká. Podle českého dobrovolníka tak musejí být ukrajinští operátoři velmi opatrní, když likvidují FPV drony ruské okupanty.
Slovenskému válečnému novináři Tomáši Forró se jako jednomu z mála podařilo po ruské invazi v roce 2014 dostat na obě strany okupovaného Donbasu. Tedy na území, které ruský prezident Vladimir Putin požaduje, aby ukončil válku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, co si o tom myslí tamní lidé, jak je složité se do oblasti plné nerostného bohatství dostat a proč je tak důležitá.
