Ve světě je oslavován jako zakladatel alpského nebo sjezdového lyžování, v Česku přitom jméno zdejšího rodáka není až tak známé. Pozoruhodný život Matyáše Žďárského se začal odvíjet přesně před 170 lety.
V nejodlehlejší části planety se rozhoduje o budoucnosti pobřežních měst, ostrovů i milionů lidí. Jeden obří kus antarktického ledu – přezdívaný „ledovec soudného dne“ – totiž taje rychleji, než by si vědci přáli. Proto v zákulisí vzniká plán tak odvážný, že připomíná sci-fi film.
Má za sebou měsíce v pustině Antarktidy, simulované mise na Mars i prestižní spolupráci s NASA. Lucie Ráčková patří k nastupující generaci špičkových českých vědkyň. Přesto i ona u příležitosti Mezinárodního dne žen ve vědě přiznává, že akademický svět má k rovnosti daleko. Mezi zkumavkami a vesmírnými prototypy se totiž neustále bojuje s časem, granty a biologickými hodinami.
Na sociálních sítích se v poslední době znovu šíří záběry ledovce, z jehož nitra vytéká oranžovo-červená až temně rudá voda připomínající krev. Ačkoliv pro mnohé jde o šokující podívanou, která vyvolává otázky i divoké spekulace, tento jev není žádnou novinkou. Vědci ho znají už více než sto let. Přesto málokdo ví, co ho skutečně způsobuje.
