I když tomu generální štáb původně nebyl nakloněný, nakonec přistoupil na dohodu. Po domluvě s ministerstvem obrany dal zelenou procesu, během nějž se vzdušné síly zbavily čtyř svých podzvukových strojů L-159. Psal se rok 2014 a česká vláda, v níž byl i Andrej Babiš, tak pomohla Iráku v boji s teroristy z Islámského státu. Proč to tehdy šlo a dnes mají politici s pomocí Ukrajině před Ruskem potíž?
Zveřejnění nočních textových zpráv Petra Macinky, jimiž častoval prezidentova poradce Petra Koláře, oživilo kauzu L-159. Tedy nepředání čtyř letounů z výzbroje české armády Kyjevu, který je potřebuje k likvidaci ruských dronů. I když Macinka v textovkách tvrdí, že by dokázal k souhlasu s darováním bitevníků ukrajinské armádě přemluvit Tomia Okamuru, ten se teď proti slovům ministra ohradil.
Jak vyplývá z textových zpráv Petra Macinky, které v úterý zveřejnil prezident Petr Pavel, ministr zahraničí zřejmě chtěl Ukrajině poskytnout čtveřici podzvukových letounů z výzbroje české armády. Macinka pak v textovkách vysvětluje, čím se prezident „provinil“ a tím prý i předání strojů L-159 Alca bránícímu se Kyjevu překazil.
„Prezident by sám od sebe žádnou nabídku letadel nedával,“ myslí si bezpečnostní expert Milan Mikulecký. „S požadavkem přišel Kyjev a prezident ten požadavek nějakým způsobem pustil do éteru.“ O převodu strojů L-159 na Ukrajinu totiž jednala už předchozí vláda. A armáda údajně potvrdila, že čtyři stoje může postrádat. „Myslím si, že je na čase, aby se s tím doporučením veřejnost mohla seznámit.“
