Kolem Země počátkem března proletí asteroid s velmi nejistou trajektorií. Podle amerických vědců planetu z astronomického pohledu těsně mine v menší vzdálenosti než satelity na geostacionární dráze, ale možná nakonec půjde až o několik milionů kilometrů. V každém případě nyní srážka nehrozí, ta však není zcela vyloučena při dalším průletu tohoto asteroidu v září 2017.
Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura se rozhodl dočasně přerušit rozhovory o Sýrii, které se konají v Ženevě. Pokračovat by měly 25. února. De Mistura prý nyní požádá země jak ze Západu, tak z Blízkého východu, které jednání o Sýrii podporují, aby se co nejdříve sešly a prodiskutovaly sporná témata. De Mistura zahájil ženevská jednání v pátek. Setkával se odděleně s delegací syrské vlády a syrské opozice, ale rozhovory vázly a nebylo dosaženo žádného výrazného pokroku. Zmocněnec OSN uvedl, po necelém týdnu jednání, která se zatím nikam neposunula, není otrávený či zklamaný. Je prý odhodlaný v rozhovorech pokračovat, je ale třeba dívat se na celou věc reálně.
O vzdálené planetě 2MASS J2126 si astronomové dlouho mysleli, že "pluje" vesmírem sama. Teprve nyní zjistili, že ve skutečnosti obíhá svou hvězdu na nejdelší oběžné dráze, jaká byla doposud objevena. Je 7000krát delší než ta, po níž Země obíhá Slunce. Svoji hvězdu oběhne za bezmála milion let.
Nové technologie a vědecké vynálezy vedou Zemi podle britského teoretického fyzika k blížící se katastrofě. Jedinou šancí pro lidskou rasu je osídlení vesmíru a založení kolonií na cizích planetách. Do té doby, než toho lidstvo bude schopno, musí ale na poli vědeckého pokroku našlapovat velmi opatrně. Budoucím generacím vědců Stephen Hawking radí, aby si lépe uvědomovali, jak věda mění svět kolem nás. Je podle něj důležité, aby to byli schopni pochopit i obyčejní lidé.
Nově vzniklé Oddělení meziplanetární obrany NASA má za úkol rozpoznat a odvrátit hrozbu srážky planety Země s potenciálně nebezpečnými vesmírnými objekty. Pomocí teleskopů rozmístěných po celém světě by se měla zvýšit úspěšnost odhalení blízkých vesmírných objektů a zabránění jejich dopadu na zemský povrch.
Britský vědec Phil Bland našel meteorit starý zhruba čtyři a půl miliardy let. Podařilo se mu ho najít v bahně vysušeného australského jezera Eyre - jen několik dní před tím, než prudké deště zahladily jakékoli stopy jeho přítomnosti. Pád meteoritu zaznamenali obyvatelé a pět na dálku ovládaných kamer koncem loňského listopadu. Od té doby se profesorův tým z Curtinovy univerzity v Západní Austrálii snažil meteorit najít.
Lidská činnost zanechává tak výrazné stopy na zemském povrchu, že se dá hovořit o vstupu do nové geologické éry nazvané antropocén. Ta nahradí nejmladší dobu meziledovou, která začala teprve před zhruba 12 tisíci lety. Nejnovější studie to dokazuje konkrétními příklady, které budou viditelné ještě za další miliony let.
Vánoční asteroid byl objeven už v roce 2003 a podle odborníků nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí. Další podobný průlet asteroidu v blízkosti naší planety se očekává až v roce 2029. Vědci připomínají, že kolize mezi Zemí a kosmickými tělesy delšími než kilometr se stávají zhruba jednou za 100 000 let. Ani v nadcházejících letech není známo žádné nebezpečí srážky vesmírného tělesa se zeměkoulí.
Nově objevená planeta, na které by se teoreticky mohl nacházet život, se nachází jen 14 světelných let daleko od Země. Vědci proto doufají, že budou schopni prozkoumat blíže její atmosféru a zjistit, zda by opravdu mohla podporovat existenci života.
Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) v pátek zveřejnila nejnovější a dosud nejostřejší snímky povrchu trpasličí planety Pluto. Černobílé fotografie pořídila sonda New Horizons, která v červenci kolem Pluta proletěla. Jsou na nich vidět krátery, hory a ledovcové útvary nacházející se v asi 80 kilometrů širokém pásmu.
Když v říjnu objevil Keplerův teleskop neobvyklé kolísání jasu u hvězdy vzdálené zhruba 1500 světelných let od Země, vyvolalo měnící se světlo spekulace o jeho původu. Hovořilo se dokonce o tom, že hvězda je ve skutečnosti těleso vytvořené inteligentními bytostmi. Nový výzkum NASA však možný kontakt s mimozemskou civilizací vyvrátil. Nevšední jev má na svědomí pravděpodobně shluk několika komet, které kolem hvězdy označené jako KIC 8462852 obíhají a které její jas občas zastíní.
Kometa Lovejoy vypouští do galaxie obrovské množství etylalkoholu, cukru a dalších organických látek. Během jedné vteřiny vyloučí tolik alkoholu, kolik se ho nachází v 500 lahvích vína. Je to vůbec poprvé, co vědci na kometě takové látky našli. Objev podporuje teorie, podle kterých organické molekuly obsažené v kometách přispěly ke vzniku života na Zemi.
Vědci objevili ve vzdáleném vesmíru bílého trpaslíka, který svou gravitací ničí planetku, která kolem něj obíhá. Dokázali tak, že mrtvé hvězdy mají sílu živit se okolními planetárními tělesy. Podle odhadů by na to naše sluneční soustava mohla doplatit asi tak za pět miliard let. To je doba, během které se naše Slunce dostane do pozdní fáze svého vývoje a promění se v bílého trpaslíka.
Studium odvrácené strany Měsíce by mohlo připravit základy pro umístění radioteleskopu. Oblast je chráněna od radiového vysílání pocházejícího ze Země, a proto je vhodná pro výstavbu astronomických radioteleskopů. "Takový radioteleskop by pomohl vyplnit prázdné místo v našich znalostech vesmíru."
Rozhovor s Milanem Halouskem z České kosmické kanceláře o výročí úspěšných dobyvatelek vesmíru Strelce a Bělce, o pohnutém osudu Lajky a o dalších zvířatech v kosmu.
Nebývalé oteplení vod Tichého oceánu podvede ke globálním odchylkám, které na některých místech planety vyvolají mimořádná sucha a na jiných zase záplavy.
Vědci vypočítali, že Den ekologického dluhu letos přišel o šest dní dříve než loni. Přírodní zdroje přestávají pokrývat lidskou poptávku rychleji každým rokem.
Před čtyřicítkou procestoval všechny země světa a připsal si na konto i pár rekordů. Během 28 hodin například navštívil pět kontinentů.
NASA tento týden objevila planetu Kepler 452b, která je doposud nejpodobnější Zemi. O historickém nálezu hovoří v rozhovoru astronom Akademie věd Viktor Votruba.
Na planetě Kepler 452b je podobné záření jako na Zemi. Mohlo by se tam dařit našim květinám a člověk by se na jejím povrchu mohl opalovat.
