Navzdory mezinárodním sankcím izraelské firmy dál vyváží vysoce specializované kovozpracující nářadí do Ruska, kde končí v rukou tamních zbrojařů. V roce 2024 se do Putinovy říše dostalo izraelské průmyslové vybavení v hodnotě přes deset milionů dolarů (232 milionů korun), často oklikou přes Čínu a Uzbekistán. Izraelská firma ISCAR má přitom zastoupení i v Česku - a dodává materiály třeba ČVUT.
I v Česku rezonovala nedávná zpráva televize ARD o (ne)efektivitě německých zbraní na Ukrajině. Měl to říct zástupce německého vojenského atašé na Ukrajině v přednášce pro studenty poddůstojnické školy bundeswehru. Tato debata je přitom důležitá i vzhledem k přezbrojování české armády - přednáška byla poměrně kritická k použití extrémně drahých a technologicky vyspělých zbraní na soudobém bojišti.
Český dobrovolník Mac se nedávno vrátil z ruské Kurské oblasti, odkud se Ukrajinci pomalu stahují. V rozhovoru s Matyášem Zrnem pro Spotlight Aktuálně.cz popisuje své zkušenosti z fronty. Velmi zásadní zbraní podle něj jsou nyní drony řízené optickým vláknem, na které nelze použít rušičky rádiových signálů.
Vztahy mezi premiérem Petrem Fialou a politiky ANO se ještě více přiostřují. Poté co Fiala listu Financial Times sdělil, že šéf hnutí Andrej Babiš pomáhá Putinovi, Babiš a jeho spolustraníci se proti tomu rozčileně ohradili. Když Aktuálně.cz následně oslovilo místopředsedu ANO Karla Havlíčka s několika dotazy, tvrdil, že ANO stojí nadále za Ukrajinou proti Rusku.
Kvůli nákupu amerických zbraní hodlá německý ministr obrany Boris Pistorius svolat krizovou schůzku s představiteli armády. Hlavním tématem by přitom měly být stíhačky F-35, informoval s odvoláním na své zdroje list Süddeutsche Zeitung. Německé ministerstvo obrany však tuto informaci záhy popřelo.
V únoru 2022 představila Evropská komise návrh, podle kterého byla zbrojní výroba označena za společensky škodlivou. Po třech letech je situace úplně jiná – Ursula von der Leyenová chce do evropského zbrojení nalít 800 miliard euro. "Nakopne" to evropský průmysl? Stane se Česko zbrojařskou velmocí? Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje, že to tak jednoduché není.
Rusko opotřebovávací válku prohrává a Ukrajina není na pokraji zhroucení. Proto bylo rozhodnutí Trumpovy administrativy (zastavit pomoc) obzvlášť krátkozraké, myslí si vojenští historici Phillips O’Brien a Eliot Cohen. Svůj komentář vydali ještě před obnovením dodávek amerických zbraní a zpravodajských informací na Ukrajinu a před možným jednáním o příměří.
Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa od svého nástupu již několikrát neváhala zkritizovat své evropské spojence. Minulý týden rozhodla o dočasném pozastavení veškeré vojenské pomoci Ukrajině, kterou již obnovila. Kvůli nepředvídatelnosti Trumpových kroků však vzrůstají v Evropě obavy, zda by Američané nemohli v krajním případě celoplošně vyřadit z provozu například stíhačky F-35.
Ačkoliv Donald Trump tvrdí, že Američané doplácejí na válku na Ukrajině, minimálně americký zbrojní průmysl si může mnout ruce. Podíl USA na celosvětovém vývozu zbraní stoupl v letech 2020 až 2024 na 43 procent. V uplynulých dvaceti letech se přitom pohyboval standardně okolo 35 procent.
Rusko po třech letech od zahájení okupace Ukrajiny trpí, jeho válečná mašinérie by ale přesto mohla ohrozit i další země v Evropě. Bývalý americký generál Mark Hertling varuje, že zastavení podpory Ukrajině dá Vladimiru Putinovi čas na přípravu na další válku, která by už nemusela cílit na Kyjev. "Obnoví armádu, bude to považovat za vítězství a znovu se dá do bojů," řekl deníku Business Insider.
Na den přesně tři roky se Ukrajina brání ruské agresi. Kromě států Západu jí pomáhají také dobrovolníci. Podle šéfa organizace Team4Ukraine Jana Heřmánka tu chuť pomáhat stále je. "Už to není tak živelný, že rychle něco někdo sežene a hned se to odveze. Už je to spíš dlouhodobější práce a vyjednávání," popisuje ve Spotlightu.
Spojené státy dlouhodobě přesouvají svoji pozornost na Asii a Evropa to ví. Šéfa Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka naštvalo, že se někteří evropští politici nyní tváří překvapeně. Starý kontinent by se podle něj měl konečně postavit na vlastní nohy.
Ze zbraně vyšly tři výstřely. Šéfa velké americké zdravotní pojišťovny zasáhly do pravého lýtka a zad. Právě ty do zad byly nakonec smrtelné. Vrah použil podomácku vyrobenou zbraň. Stačila mu 3D tiskárna a trocha zručnosti. Stejnou zbraň je možné vyrobit i v Česku. Plány jsou veřejně dostupné a podle informací Aktuálně.cz plně funkční. Zbraně z tiskárny se v tuzemsku už objevily.
Sněmovní vyšetřovací komise neshledala v postupu složek integrovaného záchranného systému při předloňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pochybení, která by ovlivnila skutkový děj události. Zjistila však nedostatky v operačním a taktickém řízení před střelbou. Se závěrem komise nesouhlasí poslanci hnutí ANO, kteří vypracovali oponentní zprávu.
Více než rok po střelbě na filozofické fakultě, při které útočník zavraždil čtrnáct lidí, poslanci řeší pozměňovací návrh k zákonu o nakládání se střelivem. Změny, které budou mít na stole tento týden, by například zakázaly tlumiče na krátké zbraně, přechovávání určité pyrotechniky ve velkém množství či naopak lékařům uložily povinnost kontrolovat, zda pacient nevlastní zbrojní průkaz.
Muž z Charkova na sociální síti Telegram nabízel reportérovi Aktuálně.cz dva kalašnikovy AK-74 za necelých 60 tisíc korun. Tvrdil, že je ho schopen propašovat i do Česka. Jako záruku poskytnul ověřené fotografie, video i příslib, že pokud si zájemce vyzvedne zbraně osobně, nemusí platit záruku. "Počítám, že podobných případů bude do budoucna více," říká bezpečnostní expert Richard Stojar.
Na třívteřinovém videu se objevují dvě útočné pušky AK-74. Stejně tak na fotografiích, které prodávající posílá reportérovi Aktuálně.cz. Nelegální prodejce tvrdí, že může dvě zbraně zhruba za 60 tisíc korun dovézt i do Česka. Pokud by si je ale zájemce vyzvedl v Charkově, nemusí ani platit zálohu. Není přitom jediný, kdo na sociální síti Telegram nezákonně prodává výzbroj.
Libanonský parlament zvolil prezidentem země šéfa libanonské armády generála Josepha Aúna, informovaly světové tiskové agentury. Skončilo tak více než dvouleté období, kdy byl Libanon bez zvolené hlavy státu. V projevu avizoval, že se zasadí o to, aby právo nosit zbraně bylo omezeno výhradně na zástupce státu.
Prezident Petr Pavel dosud vystupoval ohledně zákonů hlavně jako ten, kdo podepisoval jejich platnost po schválení parlamentem. Teď je ale v jiné roli. Jako někdo, kdo v Česku prosazuje zákaz tlumičů na krátké zbraně a obtížnější přístup k některým dlouhým zbraním.
Školy v posledních letech posílily bezpečnost, zaměřují se na ni více než dříve. Zavedly například vstupy na čipové karty, někde mají i turnikety či kamery. Uvedl to předseda Unie školských asociací - CZESHA a ředitel Masarykovy střední škole chemické v Praze Jiří Zajíček. S dalšími odborníky se ale shoduje na tom, že zcela zabránit případným útokům nelze.
