Součástí reformy zákoníku práce, který prosazuje francouzská vláda, je i právo "vypnout se". Zaměstnanci by tak nemuseli odpovídat na pracovní poštu pozdě večer nebo o víkendu. Politici tím chtějí zabránit pracovnímu stresu.
Česká ekonomika se bez problému vypořádá s příchodem 50 až 80 tisíc imigrantů. Musí ale přicházet postupně. Ekonomové společnosti Cyrrus spočítali, že hrubý domácí produkt může díky tomu růst o 0,5 procenta rychleji, dlouhodobě navíc může do státního rozpočtu přitéct o 90 milionů korun ročně více, což pomůže českému důchodovému systému. Ve většině případů nehrozí, že by cizinci připravili o práci Čechy.
Nezaměstnanost v České republice v dubnu klesla na 5,7 procenta z březnových 6,1 procenta. Bez práce bylo 414 960 lidí, tedy nejméně od ledna 2009. Zaměstnavatelé nabízeli přes úřady práce 124 280 volných pracovních míst, což je nejvyšší dubnová hodnota od roku 2008. Loni v dubnu činil podíl nezaměstnaných 6,7 procenta a práci nemělo zhruba 491 600 lidí.
Kdybychom k německému pásu místo Němce postavili Čecha, udělal by toho stejně, věří ekonomové. Přesto Češi berou jen zhruba čtvrtinu německé či rakouské mzdy. Důvodem je nižší cena vyrobeného zboží - ve většině případů jde o součástky, které tuzemské podniky vyvážejí do zahraničí, kde z nich teprve vznikají finální výrobky. V menší míře mohou za nízkou produktivitu třeba i přílišná regulace nebo vyřizování osobních záležitostí v pracovní době.
Češi jsou sedmým "nejpracovitějším" národem v Evropské unii. Týdně věnují práci více času než Němci i Slováci. Vyplývá to z průzkumu Eurostatu za rok 2015. Ze statistik je ale patrné, že Češi tráví v zaměstnání čím dál méně času, byť je pokles pozvolný.
Po svém bývalém zaměstnavateli požaduje Frédéric Desnard odškodné 360 000 eur (9,7 milionu korun) za újmu, kterou mu prý způsobila nezáživná pracovní činnost. Společnost obvinění odmítá. Desnard tvrdí, že následkem nezáživné práce se u něj objevil takzvaný syndrom boreout. Tak se podle jedné teorie označuje nespokojenost v práci následkem nudy.
Připravovaná novela zákoníku práce by měla zamezit tomu, aby lidé pracující z domova byli neustále v pohotovosti, zdůrazňuje šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. "Šéf si v pátek v osm večer vzpomene, že chce něco na pondělí na ráno, tak zavolá zaměstnanci domů," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Lidé se podle něj podobným praktikám nebrání, protože většina z nich považuje takzvaný home office za benefit.
Počet Čechů s příjmem ze zaměstnání nebo podnikání poprvé od roku 1993 přesáhl pět milionů. Za zaměstnané považují statistici všechny osoby, které v průběhu zkoumaného týdne pracovaly alespoň jednu hodinu za finanční odměnu. Podle jednotné metodiky Eurostatu má Česká republika nejnižší nezaměstnanost v EU.
Přísnější pravidla se mají týkat například bolesti zad, nanočástic nebo stresu v práci. Zaměstnavatelé by podle odborářů měli dohlížet na ještě více věcí než dosud a "vytvářet podmínky pro to, aby se lidé těmto problémům vyhnuli". Podle zástupců firem půjde ale o další zbytečnou regulaci. Bezpečnosti práce se už teď věnuje dostatek předpisů a řada úrazů či nemocí vzniká kvůli tomu, že se sami zaměstnanci chovají nezodpovědně.
Po pracovním úrazu loni zemřelo o 25 lidí více než před rokem. Tento nárůst je časovanou bombou, varoval šéf odborářů Josef Středula na vzpomínkovém setkání. Podle něj je potřeba přijmout nové zákony o bezpečnosti práce.
Průzkum odborářů mezi učiteli v regionech ukázal, že "naštvanost ve sborovnách stoupá". Platy jim rostou méně, než je průměr všech profesí. Školské odbory proto spouští kampaň Konec levných učitelů. Chtějí od roku 2017 zvýšení alespoň o 10 procent. Dlouhodobým cílem pak je dosáhnout na 130 procent průměrné mzdy.
Smrtelných pracovních úrazů v Česku loni přibylo. O život přišlo 122 lidí, nejvíce mezi řemeslníky a opraváři. Zaměstnanci nejčastěji zahynuli při řízení auta nebo pádu z výšky, ukazují statistiky. V bezpečí ale nejsou ani úředníci či učitelé. Závažných pracovních úrazů - s hospitalizací na déle než pět dní - se loni stalo 1299.
Zaměstnanost ve vyspělých ekonomikách se v závěru loňského roku konečně vyšplhala zpět na úrovně z období před příchodem světové finanční krize. Uvedla to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podíl počtu zaměstnanců na celkové pracovní síle v produktivním věku se ve čtvrtém čtvrtletí v členských zemích OECD zvýšil o 0,2 procentního bodu na 66,5 procenta. Dostal se tak zhruba na úroveň prvního čtvrtletí 2008. Ve třetím čtvrtletí téhož roku došlo ke krachu americké banky Lehman Brothers, který naplno odstartoval světovou finanční krizi. V celé Evropské unii stoupla zaměstnanost na 65,9 procenta, v České republice na 70,7 procenta.
Vláda nepodpořila návrh senátorů ČSSD na opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci. Firmy jsou totiž proti - a právě shodu v tripartitě požadují hnutí ANO i lidovci. Schůdnější může být kompromis, který by kombinoval několik změn: Zavedení několika dnů zdravotního volna, vyšší dávky při dlouhodobé pracovní neschopnosti a kompenzace pro firmy.
Zaměstnání je zdrojem stresu pro 39 procent Čechů, ukázal loňský průzkum Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Nespokojený a přetížený pracovník rovná se vyšší riziko pracovních úrazů i chyb,“ varuje jeden z autorů výzkumu Radek Ptáček, který působí na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty UK. Pro firmy proto rozhodně vychází levněji se o zaměstnance starat než je ždímat, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ministerstvo chce více regulovat práci z domova. Firmy by ale místo nadbytečných úprav uvítaly speciální ustanovení ohledně pracovních úrazů, které přitom návrh neobsahuje. Pro bezpečnost práce při home office dosud platí obecná pravidla, což v praxi přináší komplikace. Firmy totiž nemohou byty kontrolovat stejně jako svá pracoviště.
Za dvanáctiprocentním meziročním nárůstem stojí postupující rozvolňování tradičního rytmu pracovního dne a zejména chytré mobilní telefony. Převedeno do průměrné hrubé měsíční mzdy jednoho zaměstnance, zaměstnavatel za vyřizování jeho soukromých záležitostí z firemního počítače nebo mobilu denně tratil téměř 150 korun.
Tříměsíční zkušební doba často nestačí k tomu, aby obě strany přišly na to, zda jim spolupráce vyhovuje. Nejčastěji tak k ukončení pracovního poměru dochází po jednom roce, vyplývá z údajů statistiků. Druhou nejčastější dobou strávenou u zaměstnavatele je šest let, kdy je pro mnohé ten nejvyšší čas ke změně. Loajální pracovníci, kteří vydrží u jedné firmy i 25 let, jsou dnes již výjimkou.
Úřady práce evidovaly ke konci letošního března 443 109 uchazečů o zaměstnání - to je o 82 tisíc méně než před rokem. Volných míst je přes 117 tisíc. Česká nezaměstnanost je druhá nejnižší v Evropské unii.
Lidé nad padesát let tvoří nejpočetnější skupinu nezaměstnaných na úřadech práce - tvoří už téměř třetinu a jejich podíl se v posledních třech letech stále zvyšuje. Problémy nemají jen kvůli chybějícím jazykovým a počítačovým dovednostem. Oslovení personalisté říkají, že uchazečům o práci nad padesát let chybí většinou hlavně sebevědomí a dravost.
