Češi si stále pletou rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. Zhruba polovina obyvatel pak neumí vysvětlit pojmy kontokorent a hypotéka nebo rozdíl mezi úrokem a sazbou RPSN. Lépe hospodaří s penězi lidé žijící v páru než samostatně žijící. Ukázal to průzkum finanční gramotnosti pro ČS.
Největší podíl výdajů na vzdělání (vůči HDP) mají Británie a Nový Zéland. Česká republika je na tom špatně zejména při srovnání výdajů na základní a střední školy. Čísla o podílu lidí s vyšším než základním vzděláním jsou nicméně pro Česko lichotivá.
Londýn je s náskokem nejvzdělanějším regionem v EU podle podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí v produktivním věku. Praha podle Eurostatu skončila na 42. příčce z 317 regionů, což je nejlepší umístění v rámci střední a východní Evropy.
Téměř dvě třetiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se loni vzdělávaly v běžných základních školách, roste i počet středoškoláků. Ukázala to studie Nadace Open Society Fund Prague. Nejvyšší podíl těchto žáků v běžných školách je v Královéhradeckém kraji (12 procent), nejméně v Jihočeském (pět procent). Rozložení žáků se speciálními potřebami v populaci by podle nadace mělo být rovnoměrné – dosud tomu ale bránilo financování.
Severokorejská propaganda v sobotu označila za "lidské bahno" dosavadního zástupce velvyslance KLDR v Británii, který nedávno i s rodinou uprchl do Jižní Koreje. Podle severokorejské tiskové agentury KCNA se diplomat dopustil rozsáhlé zpronevěry, znásilnění dítěte a také špionáže ve prospěch Jižní Koreje.
V rámci předmětu Výchova ke zdraví žačky devátých tříd na základní škole v Sázavě absolvovaly besedu o tom, jak pečovat o pleť a jak se správně nalíčit. Ve škole jim to v polovině června vysvětlovaly kosmetičky používající výrobky Oriflame. Podle ředitelky i taková témata do školy patří, stejně jako péče o zuby. Některým rodičům se to ale nelíbí. Podle České školní inspekce záleží na řediteli, co do vzdělávacího plánu zahrne. Propagace značky podle ní ve školách není zakázaná, pokud se nejedná o zdraví škodlivé zboží.
Děti s plenkami nemají ve školce co dělat, říkali někteří poslanci předtím, než Poslanecká sněmovna schválila, že od roku 2020 budou mít všechny dvouleté děti nárok na místo v mateřské škole. V zahraničí je přitom běžné vodit do školek tak malé děti. A že to jde i s plenkami, dokazuje i pár školek v Česku. Důležitá je ale pomoc zřizovatele, ať už s nákupem nového vybavení či se zaplacením více učitelek. Nejnáročnější jsou první měsíce, kdy se děti učí o něco si říct nebo se najíst lžící. Rodiče by ale měli myslet na to, že ne každé dítě je tak brzy na školku připravené, a pokud bude nový kolektiv dlouhodobě odmítat, neměli by jej nutit ve školce být.
Podle průzkumu jsou názory na fakt, že by se do města, či obce přistěhovala rodina uprchlíků vyrovnané. 49 procent lidí je proti, 51 procent si myslí, že by to problémy nepřineslo. Rozhodujícím faktorem je velikost města a vzdělání. Lidé z větších měst a s vyšším vzděláním by s přistěhováním uprchlíků neměli výrazný problém na rozdíl od méně vzdělaných lidí z menších měst a obcí.
V návrhu zákona o vzdělávání lékařů se objevila povinnost zůstat pět let po atestaci v českém zdravotnictví. Kdyby lékař odešel za hranice nebo mimo obor, musel by vracet peníze, které za jeho vzdělávání v období mezi promocí a atestací dostala nemocnice. "Příjemcem dotace není rezident, ale nemocnice. Rezident má ručit penězi, které nedostal," říká předseda Mladých lékařů Jiří Šedo, který ustanovení považuje za absurdní. Podle něj závazek lékaře v Česku neudrží, naopak řadu z nich přiměje, aby za hranice odešli rovnou po vysoké škole.
Průzkum odborářů mezi učiteli v regionech ukázal, že "naštvanost ve sborovnách stoupá". Platy jim rostou méně, než je průměr všech profesí. Školské odbory proto spouští kampaň Konec levných učitelů. Chtějí od roku 2017 zvýšení alespoň o 10 procent. Dlouhodobým cílem pak je dosáhnout na 130 procent průměrné mzdy.
Do pěti lety by studenti středních škol měli povinně kromě češtiny a cizího jazyka maturovat i z matematiky. Počítá s tím novela školského zákona, kterou ve středu schválili poslanci. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové je důležité, aby se děti počtům věnovaly, i když z nich nebudou matematici, protože to tříbí uvažování. Uznává ale, že je třeba zlepšit její výuku na školách.
Bývalý ministr školství Marcel Chládek vymyslel Národní radu pro vzdělávání, která měla být apolitická a zajistit, aby při každé výměně ministra nenastalo v resortu zemětřesení. Jenže do jejího čela navrhl bývalého prezidenta Václava Klause, což vyvolalo pobouření. Od té doby se o ní příliš nemluvilo, přesto se její vznik dostal do novely školského zákona, kterou mají poslanci schvalovat příští týden. Při středečním jednání výboru ji však poslanci i nová ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) odmítli - jednohlasně prosadili pozměňovací návrh, který její vznik ruší.
Ministerstvo školství od 1. září chystá změny financování vzdělávacího systému. Děti s postižením budou mít nově nárok na financování asistentů nebo doučování. Největší tíha těchto změn dopadá především na učitele, kteří se k novince staví spíše negativně. Podle Jiřího Zlatušky (ANO) obavy ze změn mohou být způsobeny částečně také z přirozeného strachu z neznámého. Česká republika má s inkluzivním vzděláváním poměrně velkou zkušenost. V současné době se v běžných základních školách vzdělává téměř 52 tisíc dětí s postižením.
Sedm set studentů z Univerzity Jana Amose Komenského nemůže kvůli ztrátě akreditace dokončit studium. Možnost dostudovat dostali na českých státních pedagogických školách, tu však spousta studentů nevyužila. Nyní jim zrychlený režim studia nabízí Katolická univerzita ve slovenském Rožumberoku a Dolnoslezská univerzita ve Vratislavi. Zatím však není jisté, zda české ministerstvo školství diplom získaný na polské univerzitě uzná.
Změny v pravidlech pro společné vzdělávání, které nastanou do září, neznamenají násilné posílání všech dětí do běžných škol. V dnešním otevřeném dopise tak rodiče uklidňuje ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Valachová napsala: "Rozhodně neplánuji komplikovat dětem a jejich rodičům život a násilím posílat všechny děti do hlavního vzdělávacího proudu základního školství. Šanci mají dostat ty děti, které tam patří a které dokážou jejich pedagogové s pomocí podpůrných opatření vzdělávat."
Čánd Bibi je učitelka, která nedbá na hrozby a zdarma učí děti ze slumů v pákistánské metropoli Islámábádu. Přinejmenším polovina jejích žáků jsou dívky. A to v zemi, kde je ženám často znemožňován přístup ke vzdělání.
Novela školského zákona přinesla integraci dětí s tělesným postižením a sociálně znevýhodněné do jednotných škol s ostatními žáky a zánik škol praktických. Platit začne od září. Z výzkumu agentury IPSOS vyplývá, že většina Čechů tento krok podporuje a považuje jej za správný.
Více než rok smí ve školách učit jen kantoři s potřebným pedagogickým vzděláním. Tisícům z nich však diplom stále chybí, a přesto vyučují. V zákoně se pro ně našla výjimka. Aby učitelé bez diplomu mohli na školách zůstat a dál učit, je třeba, aby splnili zákonem daná kritéria. Věk více než 55 let, delší než dvacetiletá praxe, rodilí mluvčí či být učitelem odborného předmětu na zkrácený úvazek.
Školy nefungují a nemohou fungovat jako dřív, říká ve své nové knize Co je nového ve vzdělávání Tomáš Feřtek. V současnosti se po lidech požaduje daleko větší míra seberozhodování, se kterým však školy neumějí pracovat, a více než na rozvoj schopností žáků se zaměřují na jejich poslušnost. Feřtek přiznává, že by nedělal žádné velké reformy: "Pouze bych podporoval učitelskou profesi, a to zejména na druhém stupni základních škol, kde máme největší problém." V rozhovoru rovněž upozorňuje, že se nemůže vzdělávání v Česku zobecňovat, mnoho škol už se novými metodami řídí. "Ty školy jsou tak různé, že cokoliv řeknete, je zároveň pravda a zároveň lež," dodává.
Jen promile dětí reaguje na neustálé srovnávání pozitivně, nejčastější je rezignace, navíc to vede ke zhoršení vztahů ve škole, říká psycholožka Jana Nováčková. Chválení dětí může být kontraproduktivní, důležitá je prý zpětná vazba. Odměna je podle ní jako úplatek. Nováčková taky tvrdí, že zlepšování českého školství brání učitelé i rodiče.
