Je čarodějkou, je porodní asistentkou, je léčitelkou a je i hororovým příběhem. Je mýtem a snem, co se vrací každou noc. Je to matka, dcera a sestra. Je neuchopitelným meziprostorem, vyčpělou tradicí a tělem. Takto, avšak zdaleka ne úplně, by se dal popsat ženský fotografický spolek Sisters in Photography, který 16. ledna poprvé představí tvorbu všech čtrnácti autorek v Leica Gallery v Praze.
K nejočekávanějším výstavám roku v Kunsthalle na pražském Klárově by měl patřit projekt A nic nás nerozdělí. Představí celoživotní umělecké partnerství norské autorky Anny-Evy Bergman s německým tvůrcem Hansem Hartungem. Galerie dá prostor i finalistům cen Czech Grand Design, dvojici Kristyna a Marek Mildeovi či konceptualistovi Romanu Ondakovi. Výstavní plán představili pořadatelé tento týden.
První letošní výstava českobudějovického Domu umění představuje obrazy sklářky a pedagožky Lady Semecké. Ta využívá skleněné desky, na kterých zatavuje barvu, písek nebo skleněnou drť. Výsledkem jsou výjevy připomínající krajinu, les, oblaka nebo duny. Pro Dům umění nyní autorka připravila několik cyklů. Přehlídka nazvaná Vidět vzduch, slyšet mrak potrvá do 9. února.
Díla Maxe Švabinského a jeho studentky, rodačky z Opavska Heleny Salichové, představuje nová výstava v ostravské Galerii Gong. Jmenuje se Profesor a žačka, potrvá do 27. dubna. Vznikla spoluprací tří kurátorů s galeristy Janem Světlíkem, Petrem Pavliňákem a Zdeňkem Sklenářem.
Nečekané výtvarné výstavy, literární festival, hudbu, divadlo i tanec slibuje letošní program pražského Centra současného umění Dox. Návštěvníky seznámí s výtvarnou tvorbu režiséra Davida Lynche nebo fotografiemi Joela-Petera Witkina. Přijede také turecký držitel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk.
Za života patřil k prominentním malířům. Byl profesorem a několikrát i rektorem pražské Akademie výtvarných umění. Portrétoval elitu své doby: bankéře, průmyslníky, operní pěvkyně i prezidenty. Přesto dnes Vratislava Nechlebu, který žil v letech 1885 až 1965, skoro nikdo nezná. Na vině je jeho staromilský, tvrdohlavě realistický styl, který jako by smetly modernější směry.
Skleněné vánoční ozdoby jsou neodmyslitelnou součástí českých Vánoc. Jejich tradice sahá až do 19. století a dnes patří k oblíbeným sběratelským kouskům po celém světě. Nahlédněte do světa tradičních ozdob prostřednictvím výstavy Vánoční poklad – současné české ozdoby, která probíhá do 5. ledna ve Spolkovém domě v Kutné Hoře. Ochutnávku přinášíme v naší galerii.
Mezi přední současné figuralisty řadí kurátor Karel Srp malíře Martina Krajce, kterému se rozhodl uspořádat výstavu v pražské Galerii Villa Pellé. Potrvá do 12. ledna příštího roku a ukazuje rozsáhlý soubor obrazů vytvořený přímo pro bubenečskou vilu. Podle kurátora díla slučují nejrůznější styly od baroka a rokoka po dnešek. Mimo jiné poukazují na dočasnost a pomíjivost krásy i bohatství.
I když do svých 11 let vyrůstala na zámku, Helena Wilsonová nebyla žádná ufňukaná dámička. Její fotografie jsou cenným dokumentem o životě nezávislých umělců za totality. Fotila především členy takzvané Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, kteří nepracovali ve vyhřátých ateliérech a mohli si nechat zdát o výstavách v galeriích.
Antisemitské karikatury z období před rokem 1989 se v mnohém podobají obrázkům, které v současnosti kolují na sociálních sítích, ukazuje nová výstava v brněnské vile Löw-Beer. Jmenuje se Humor bez legrace a připomíná, že stereotypy i předsudky vůči Židům jsou ve veřejném prostoru stále přítomné.
Poslední letošní přehlídka v pražském Museu Kampa přibližuje malby Vladimíra Houdka. Jmenuje se Množina pohybu, nachází se v prostorách bývalé konírny a potrvá do 26. ledna. "Není to monografická výstava, ale ukazuje Houdkovu tvorbu posledních dvou let," vysvětluje kurátorka Martina Vítková.
Její obrazy jsou jako vystřižené z fantasy světa. Maluje hmyz, rostliny i smyšlené postavy nebo stvoření inspirovaná mytologií. Náměty mohou znít banálně, za nimi jsou ale až existenciální úvahy o spojitosti životních cyklů motýlů a lidí. Anna Ruth, jedna z nejzajímavějších malířek mladé generace, do 11. ledna příštího roku vystavuje v pražské Bold Gallery.
Trosky jako symbol minulosti i budoucnosti. Výstava nejnovějšího souboru fotografií Josefa Koudelky s názvem Ruiny představuje velkoformátové záběry antických zřícenin z oblasti Středozemí. Autor snímky daroval Uměleckoprůmyslovému museu v Praze, aby bylo o dílo postaráno i po jeho smrti. "Vyfotil jsem všechno, co jsem chtěl. Teď to chci dát do pořádku," říká o uspořádávání svého archivu.
Tvorbu umělkyně Čiharu Šijoty, která proslula rozsáhlými instalacemi z vlněné příze a mimo jiné reprezentovala Japonsko na prestižním Benátském bienále, představuje nová výstava v pražské Kunsthalle. Potrvá do 28. dubna příštího roku a obsahuje i exponáty vytvořené přímo pro českou metropoli.
Letos je to sto let, co Česká tisková kancelář najala své první fotoreportéry, začala poskytovat takzvanou fotoslužbu a vlastními silami budovat unikátní zpravodajský fotoarchiv České republiky. Slaví to putovní výstavou ikonických snímků, která nese název 100kamžiků a vydáním knihy Miliony okamžiků. Křest knihy se odehrál ve čtvrtek 5. prosince a začala také pražská část výstavního turné.
Kresby a díla, jež veřejnost ještě nespatřila. Tak pražská Galerie Zdeňka Sklenáře láká na výstavu Karla Malicha, kterou připravila k jeho nedožitým stým narozeninám. Sonda do tvorby jednoho z nejvýznamnějších poválečných umělců, který v podobě drátěných plastik či kreseb ztvárnil vztah k přírodě i úzkost z osudu světa, zahrnuje 180 děl včetně vzácných autoportrétů z 50. let minulého století.
"Byli přesvědčení, že to, co děláme, není umění. Nechtěli nás vystavovat, bojovali proti nám ze všech sil," vzpomíná René Rohan, jak se zkraje 90. let minulého století ostravští umělci rozdělili do dvou táborů. On patřil k modernistům toužícím dohnat Západ a trendy, jež zemi za komunismu minuly. Na opačné straně stáli ti, které Rohan označuje za vyznavače socialistického realismu.
Když sochař Stefan Milkov na začátku umělecké dráhy hledal vlastní styl, pomohla mu máma. Vytáhla krabici jeho dětských kreseb. „A tam to bylo. To, co jsem hledal. Začal jsem z toho vycházet,“ říká umělec, jehož obří figury andělů, Adamů a jiných postav vynikají hladkými hlavami.
Tři umělce různých generací i různého zaměření propojuje nová výstava v Císařské konírně Pražského hradu nazvaná Srdce je chrám. Díla grafičky Aleny Kučerové, fotografa Ivana Pinkavy a sochařky Kateřiny Komm reflektují lidské prožívání i zkušenosti a pracují například s motivem paměti ve vizuálním umění, uvádějí organizátoři. Podle nich je ústředním tématem "člověk nahý ve svém osudu".
Portréty, akty a krajiny, ale také pařížské ulice nebo noční život. Umělci žijící ve francouzské metropoli po první světové válce opouštěli avantgardu a vraceli se ke srozumitelným formám či tématům. Alespoň ti, o kterých vypráví nová výstava École de Paris – Umělci z Čech a meziválečná Paříž, kterou lze do 2. března příštího roku vidět v pražské Valdštejnské jízdárně.
