Položil základy moderní fantasy. Tuto sobotu 2. září uplyne 50 let od smrti oxfordského profesora anglické literatury Johna Ronalda Reuela Tolkiena. Autor Hobita a knižní trilogie Pán prstenů způsobil, že se z fantasy stal samostatný žánr. Dodnes bývá definován podle toho, nakolik spisovatelé kráčejí v jeho šlépějích a do jaké míry se odklánějí.
Během druhé světové války vznikla ve Velké Británii obrněná brigáda československých legionářů. Stalo se tak 1. září 1943. Vznikla z původně protiletadlového pluku Čechoslováků a velel jí zkušený veterán první světové války Alois Liška. Legionářská obec si nyní připomene 80 let od vzniku brigády. Během vzpomínkové akce představí například ukázky z výcviku jednotky či cvičný boj.
Brněnský rodák, teoretik a čelný představitel architektonického purismu Adolf Loos, od jehož úmrtí uplynulo přesně 90 let, je jednou z nejvýznamnějších osobností evropské kultury první poloviny dvacátého století. Jeho přístup k architektuře, interiéru i názory na bydlení a život v tehdejší společnosti vzbuzovaly kontroverze. Loosova tvorba však předběhla svou dobu.
Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala připodobnili nynější útok Ruska na Ukrajinu k začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Prohlásili to před budovou Českého rozhlasu k 55. výročí této události. Na místě byl i fotoreportér Aktuálně.cz
Výročí 55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa připomene festival NeverMore 68 v areálu pražského Výstaviště. Jedním z hlavních témat letošního ročníku jsou dezinformace. Festival na 21. srpna nabídne koncerty, debaty, výstavy a projekce, především ale povede diskusi na téma svobody a pravdy.
Nejstarší klub třícípé hvězdy na evropském kontinentu vznikl díky natáčení filmu a také kvůli nedostatku náhradních dílů. Výroční oslava probíhá v Praze a okolí už čtvrtým dnem.
Vytvořil jedno z prvních moderních písem, posunul se od secese k abstraktní malbě a vlasteneckými plakáty povzbuzoval Čechoslováky za obou světových válek, než byl ve věku 70 let zavražděn nacisty. Muzeum československých legií, které v pražské Sokolské ulici provozuje Československá obec legionářská, otevřelo výstavu o Vojtěchu Preissigovi. Typograf, výtvarník a odbojář žil v letech 1873 až 1944.
Její stavba trvala deset let a tvrdou skálou se postupovalo po centimetrech. Přesto se nakonec kilometr dlouhá štola dočkala v roce 1593 otevření stavidel, aby voda z Vltavy napájela na příkaz císaře Rudolfa II. Královskou oboru v dnešní pražské Stromovce. I po 430 letech od jejího dokončení se jedná o impozantní stavbu, která odhalila tehdejší stavební postupy desítky metrů pod povrchem.
Konflikt, který definitivně rozdělil Korejský poloostrov na severní a jižní část, nikdy oficiálně neskončil. Korejskou válku před 70 lety pouze pozastavilo podepsání příměří. Ve tři roky trvající válce, kde kromě Severní a Jižní Koreje bojovaly i Spojené státy, OSN a Čína, zemřely až čtyři miliony lidí, převážně civilisté.
K nejvýraznějším a zároveň nejrozporuplnějším osobnostem české poválečné literatury patří spisovatel a dramatik Pavel Kohout. Život autora desítek ceněných her i románů, které vycházejí v mnoha světových jazycích, je příběhem bývalého nadšeného prorežimního básníka a později reformního komunisty, jenž skončil jako chartista a exulant proti vlastní vůli.
Co chutná lépe, Coca-Cola, nebo Pepsi? Rozhodnout se může být podobně těžké jako zjistit, kdy si tito odvěcí rivalové začali konkurovat. Během minulého století soupeřili o první reklamu ve vesmíru a propagovaly je slavné osobnosti, včetně prezidentů. Obchodní značka Pepsi Cola byla v USA registrována před 120 lety a její historie se spojuje s průkopnictvím v oblasti moderního marketingu.
Vedle ikonických písní, propracovaných videoklipů a osobité vizáže byl Michael Jackson známý i svými dokonalými tanečními kreacemi. Když poprvé předvedl svůj slavný moonwalk, diváci jásali. Jacksonovo "popírání gravitace" zaujalo i neurochirurgy, kteří pohyb teprve před lety objasnili ve své studii. Podívejte se, jakou stopu zanechal král popu v taneční kultuře po celém světě.
Sjezd z dálnice na Mnichovo Hradiště byl v sobotu ráno beznadějně ucpaný. Do města ležícího na severní hranici Středočeského kraje směřovali návštěvníci z celé republiky, aby si připomněli 70. výročí založení značky LIAZ. A ovšem také její konec, který nastal právě před dvaceti lety.
Jeden z nejznámějších světových diplomatů Henry Kissinger, který jako málokdo ovlivnil americkou zahraniční politiku za studené války, byl i ve svém vysokém věku stále aktivní. Bývalý ministr zahraničí USA i ve sto letech psal knihy, vystupoval v televizi a patřil mezi nejvlivnější osobnosti veřejného dění. Zemřel 29. listopadu 2023.
Americké San Francisco si připomíná 86 let od otevření slavného mostu Golden Gate. Jeho budování provázela přísná bezpečnostní opatření, dělníci museli mít dokonce zvláštní jídelníček, aby netrpěli závratěmi. Dnes se u cihlově oranžové konstrukce ročně vyfotí až deset milionů turistů.
Od jara 2021 mapoval fotograf Libor Fojtík s reportérem Hospodářských novin Martinem Bibenem v sérii reportáží proměnu života lidí bydlících podél hranice, která vznikla po rozpadu Československa. Přinesli aktuální vyobrazení míst, u nichž nebylo dlouho jasné, do které z nově vzniklých republik mají patřit a politici obou zemí se o ně přeli.
Na pomezí středních a jižních Čech se několik dní po kapitulaci nacistického Německa v květnu 1945 odehrála jedna z úplně posledních bitev druhé světové války v Evropě. Velitel Waffen-SS v Čechách a na Moravě se nakonec v noci na 12. května vzdal a posléze se zastřelil. Bitva u Slivice si vyžádala více než tisíc padlých. Údajná svědectví Sovětů mluví o nepříteli jako o zombie vojácích.
Ozvalo se několik výstřelů a chicagský starosta Antonín Čermák padl k zemi. Kulky ale nepatřily jemu. Vrah chtěl zlikvidovat amerického prezidenta Franklina Roosevelta, se kterým si Čermák na ulici v Miami zrovna potřásal rukou. Jeden z nejslavnějších Čechů zemřel brzy poté v nemocnici. Od narození muže, který se z horníka vypracoval až na prvního neamerického starostu v USA, uplynulo 150 let.
Když Miroslav Jakeš dorazil 10. května 1993 na severní pól, ihned se vyfotil s dalšími členy výpravy a společně otevřeli šampaňské. Jakeš se v tu chvíli stal prvním Čechem, kterému se podařilo dojít na lyžích na nejsevernější bod planety. "Měli jsme ohromnou radost," vypráví teď, třicet let po památné události.
