Jednání v Bílém domě skončilo. Podle Volodymyra Zelenského byla schůzka s hlavou USA Donaldem Trumpem produktivní, k otázce amerických ničivých střel Tomahawk se ukrajinský prezident ale nechtěl vyjádřit. Dodal pouze, že jde o zbraň, které se šéf Kremlu Vladimir Putin bojí. Překvapivě souhlasil i s Trumpovým apelem, aby obě strany ukončily „válku tak, jak je, a obě se prohlásily za vítěze".
Úsměvy, komplimenty, ale také nečekaná nabídka a přiznání. Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským sice nejspíše nepřinese konec války s Ruskem, ale naznačilo směr, kterým se Bílý dům bude pravděpodobně ubírat. O čem všem byla nakonec řeč? Redakce Aktuálně.cz připravila souhrn klíčových bodů pátečního setkání vrcholových státníků.
Americký prezident Donald Trump přijal v Bílém domě svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, pozval ho na společný oběd, kterého se účastní i další špičky americké politiky. Na úvod oba státníci vyjádřili naději, že se konflikt s Ruskem podaří ukončit, oba byli v dobré náladě a jeden druhého chválili. Záběry novinářů ukazují i, jaký bude jejich jídelníček.
Pouhý den po telefonátu s Vladimirem Putinem se Donald Trump chystá jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zatímco ještě před několika dny to vypadalo, že prodej střel s plochou dráhou letu Tomahawk Kyjevu je na spadnutí, po rozhovoru s ruským lídrem Trump otáčí a z dodávek se snaží vycouvat.
Donald Trump už prý nemá s Vladimirem Putinem žádnou chemii. A snad nejen proto dělá víc než předchozí administrativa amerického prezidenta Joea Bidena.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek zamíří do Washingtonu za svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Hlavním tématem jednání budou dodávky amerických raket Tomahawk - zbraní, které by mohly zásadně rozšířit možnosti ukrajinské armády i změnit dynamiku celé války. Proč jsou právě Tomahawky pro Kyjev tak důležité? A proč kvůli nim Moskva hrozí jadernou odvetou?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozastavil ukrajinské občanství starostovi přístavního města Oděsa Hennadiji Truchanovovi. To znamená, že by měl skončit ve funkci. Objevila se totiž obvinění, že vlastní ruský pas. Místo starosty má nastoupit vojenské vedení. Jenže novináři z investigativního webu zjistili, že ukrajinskou rozvědkou odhalený pas je nejspíš falešný.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a dle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.
Spojené státy v posledních měsících pomáhají Kyjevu provádět útoky na ruská energetická zařízení a strategické cíle. Podle deníku Financial Times jde o koordinovanou snahu s cílem oslabit ekonomiku Vladimira Putina a donutit ho k jednání o konci války na Ukrajině.
Rusko se potýká s nejvážnější palivovou krizí za poslední roky. Série ukrajinských útoků drony na ropné rafinerie výrazně narušila produkci benzinu a donutila Moskvu přistoupit k mimořádným opatřením. Situace se mezitím komplikuje i na frontě energetické bezpečnosti Ukrajiny, kde dochází k výpadkům elektřiny v okolí jejích jaderných zařízení.
Německý kancléř Friedrich Merz představil ambiciózní plán, jak zajistit dlouhodobou odolnost Ukrajiny tváří v tvář pokračující ruské agresi. Podle něj je Evropa postavena před historickou zkoušku, kterou může zvládnout jen systematickou a rozsáhlou podporou Kyjeva.
Maďarský premiér Viktor Orbán při příjezdu na neformální summit do Kodaně prohlásil, že EU by měla mít s Ukrajinou uzavřenou pouze strategickou dohodu. Členství v Evropské unii je podle něj příliš. Dále prohlásil, že Maďarsko bude i nadále závislé na ruské energii, navzdory požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby všechny země EU a NATO přestaly nakupovat ruskou ropu a plyn.
Administrativa Donalda Trumpa zvažuje schválení dodávek řízených střel Tomahawk ukrajinské armádě. Rakety, o něž ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj požádal šéfa Bílého domu během schůzky v minulém týdnu, by Kyjevu umožnily podnikat útoky hluboko na území Ruska. Podle Zelenského by takový krok mohl přimět ruského prezidenta Vladimira Putina "konečně zasednout k mírovým rozhovorům".
"Rusku se nepodařilo destabilizovat Moldavsko navzdory obrovským výdajům, obrovským zdrojům, které vydalo na to, aby ho podkopalo a zkorumpovalo všechno, co se dá," řekl Zelenskyj na bezpečnostní konferenci ve Varšavě.
Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády a současný velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj varuje, že bez systematických inovací může Ukrajina podlehnout ruské válečné mašinérii. Ve svém obsáhlém textu, zveřejněném při příležitosti veletrhu obranných technologií DSEI v Londýně, popsal proměnu fronty v „první světovou válku 21. století“ a vyzval k zásadní změně přístupu.
Donald Trump, který ještě nedávno vyzýval Kyjev k územním ústupkům a vůči Vladimiru Putinovi projevoval vstřícnost, nyní náhle obrátil. Ve svém příspěvku na síti Truth Social napsal, že „poté, co jsem se seznámil a plně pochopil vojenskou a ekonomickou situaci na Ukrajině a v Rusku“, věří, že Ukrajina může ve válce zvítězit a že ruská ekonomika se zastaví.
"Neodvracíme zrak, unášet děti neznamená jen páchat zločin - znamená to pokusit se ukrást a popřít budoucnost Ukrajiny. Ruští okupanti patří před soud," vzkázal ostře prezident Petr Pavel na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Úvodní slovo měl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který řekl, že je nutné od slov přikročit ke konkrétním krokům. "Musíme zločiny zastavit," dodal.
Donald Trump po setkání s Volodymyrem Zelenským překvapil v úterý večer prohlášením, že Ukrajina s podporou Evropské unie a NATO může získat zpět celé své území v původních hranicích, a možná by prý mohla jít i dál. Zpochybnil přitom sílu ruské armády a vyzval Kyjev, aby využil hospodářských problémů Ruska k rozhodujícímu úderu.
Neschopné velitele by střílel, zrádce zavíral bez soudu a celou zemi by proměnil ve vojenské ležení. Pro Dmytra Korčinského je válka s Ruskem existenciální boj - mír podle něj znamená kapitulaci a svoboda Ukrajiny může existovat jen na ruinách Kremlu.
Vykonává kancelářskou práci a nemá adekvátní výcvik, přesto střežil politické špičky. Policista z Ochranné služby zajišťoval osobní ochranu ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému a doprovodil i šéfa české diplomacie Jana Lipavského na Ukrajinu. To vše přes protest kolegů, podle kterých taková role patří jen ochráncům po nejdrsnějším výcviku. "Blamáž," zhodnotil bývalý elitní policista.
