Jihovýchodní oblast Maďarska mezi řekami Dunaj a Tisa sužuje rekordní sucho. Farmářům na venkově, kteří chovají koně a pěstují obilí, tak hrozí, že si budou muset najít jinou obživu, protože nejsou schopni vypěstovat dost krmiva pro zvířata. Vláda sice slibuje pomoc, ale místní z ní zatím moc neviděli.
Ministr vnitra Vít Rakušan uvažuje o možném pořízení jednoho letadla na hašení lesních požárů. Počasí se podle něj mění a taková technika bude zapotřebí častěji. Na likvidaci lesního požáru v Národním parku České Švýcarsko je nyní k dispozici až pět letadel, další dvě se vrátila do Itálie. Podívejte se, jaká technika pomáhá na severu Čech bojovat s rozsáhlým ohněm.
Část Evropy v těchto týdnech sužuje vlna veder. Ve Francii, Španělsku nebo Řecku je dlouhodobé sucho a na mnoha místech vypukly rozsáhlé požáry. Naprosto rekordní teploty ale zažívá i Spojené království. Ostrovy, které jsou známé svým deštivým počasím, nejsou na letní horka vůbec připravené a úřady vydaly nejvyšší stupeň varování.
Poslanci minulý čtvrtek schválili podobu takzvaného úsporného tarifu, který má českým domácnostem ulevit s drahými energiemi. Ministerstvo průmyslu a obchodu následně vypracovalo modelové příklady, které ukazují, na jak vysoké příspěvky by mohli lidé dosáhnout. Nejvíce získá od státu domácnost, která topí elektřinou a na plynu vaří i jím ohřívá vodu.
Městské ulice se proměňují v pořádnou výheň, a tak její obyvatelé v horkých dnech rádi vyrážejí k vodě. V období první republiky se mezi nimi v Praze těšily popularitě zejména říční plovárny v Braníku, na Žofíně i pod Strakovou akademií. Umělá koupaliště je nahradila až v éře socialismu, kdy vznikly třeba bazény v Podolí. Podívejte se, jak se Pražané v minulosti osvěžovali.
Vodu z nádrže Švihov na řece Želivce pije zhruba 1,5 milionu lidí, je největším povrchovým zdrojem pitné vody v Česku i ve střední Evropě. Zásobuje střední Čechy, Prahu a část Vysočiny. Pravidelná dodávka vody do hlavního města začala 1. února 1973. Nádrži muselo ustoupit devět obcí. Podívejte se na snímky z doby vzniku nádrže i zatopených míst.
Lachtani v kanadské provincii Britská Kolumbie zažívají v posledních týdnech žně. Překonali totiž sítě i elektronické ohradníky na lososí farmě a pochutnávají si na průmyslově chovaných rybách. Majitelé areálu jsou zoufalí, protože všechny snahy dostat predátory pryč zatím selhaly.
Tenisová trenérka se chtěla kamarádce pochlubit jednou z hlavních turistických atrakcí v jejím městě. Kiama Blowhole je díra ve skále, ze které tryská voda. Jakmile kamarádky došly na místo, ze kterého je nejlepší výhled, překvapil je mohutný proud vody, který v oploceném prostoru pod nimi smetl několik lidí včetně rodiny se dvěma dětmi.
Profesionální hasičský sbor vznikl v Praze před 169 lety. Od té doby urazil dlouhou cestu. Z jednotky, která měla na začátku jen několik desítek členů a špatné vybavení, se vyvinul ve špičkový útvar s moderní technikou a stovkami příslušníků. Ve fotogalerii vzpomeňme na chvíle, kdy hasiči v Praze získali v roce 1912 svou první automobilovou stříkačku.
Podolskou vodárnu v Praze 4 navrhl ve stylu moderního klasicismu Antonín Engel a na tehdejší dobu se jednalo o velmi mohutnou stavbu. Engel, který patřil mezi představitele konzervativního křídla české meziválečné architektury, vytvořil ale více vodních staveb. Například v rodných Poděbradech nechal postavit jez a hydroelektrárnu.
Česká technologie S.A.W.E.R., která s využitím solární energie dokáže vyrábět vodu z pouštního vzduchu, dostala ocenění UAE Innovates Award za nejlepší inovaci, kterou udílí dubajská vládní organizace pod záštitou dubajského vládce šajcha Muhammada bin Rašída Maktúma. Ve středu to sdělil generální komisař českého pavilonu na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji Jiří František Potužník.
Kvůli poruše vodovodních řadů v Líšnické ulici v Praze 13 je bez dodávek vody zhruba 77 tisíc odběratelů v Jinonicích, Stodůlkách, Ořechu, Řeporyjích, Zadní Kopanině a části Prahy 13. Informovaly o tom Pražské vodovody a kanalizace. Výměna potrubí začne večer. Příčinou havárie byla únava materiálu. Vodovodní řady se mají znovu začít napouštět ve čtvrtek v poledne.
Piráti se ve vnitrostranickém hlasování postavili proti česko-polské dohodě o dole Turów. Smlouva, kterou uzavřel premiér Petra Fialy (ODS), tak čelí kritice zevnitř vlády i z opozice. Už dříve ji za selhání označilo hnutí ANO, větší část dohody přitom připravila ještě vláda Andreje Babiše. Aktuálně.cz ve dvaceti bodech shrnuje, co podstatného je obsahem dohody a jaké jsou hlavní sporné body.
Pro Milana Starce ze severočeské obce Uhelná je soužití s polským lomem Turów každodenní realitou. Za to, aby těžba uhlí nebrala lidem na české straně hranice vodu, bojuje už dlouho. "Vycházíme ze závěrů Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka," argumentuje Starec. Experti ústavu dřív kritizovali opatření, které by podle česko-polské dohody mělo bránit odtoku vody. Teď je to ale jinak.
Snad Poláci ocení přístup české strany a skutečně budou něco dělat, skutečně se na oplátku pokusí úbytek vody zastavit. A pokud ne? Žádné páky na ně bez unie nemáme.
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo text dohody mezi Českem a Polskem o řešení vlivů těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Na jejím základě už Polsko v pátek poslalo smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun). Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
Dohoda, o jejíž přijatelnosti panují oprávněné obavy, je velmi smutným koncem českého protestu proti rozšiřování příhraničního polského dolu. Pokud se tam proti všemu rozumu bude těžit až do roku 2044, spor co nevidět propukne znovu. A bude silnější.
