Již v prvních hodinách druhého mandátu Donalda Trumpa bylo zřejmé, že jeho ambiciózní cíl - ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin - je iluzorní. Trumpův emisar Keith Kellogg slova svého šéfa vzápětí mírnil, za realističtější označil lhůtu sta dní. A ta končí právě tuto středu. Podle deníku Financial Times je Trump nyní připraven využít jakékoliv příležitosti, aby se z mírových jednání vyvázal.
Návrh administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého by se de iure (podle práva) uznala ruská kontrola nad Krymem, by byl pro Ukrajinu velkou výzvou s potenciálně velmi neblahými dopady pro napadenou zemi. Ukrajinský poloostrov okupanti zabrali a anektovali v roce 2014.
Zatímco ještě nedávno Kreml o zapojení severokorejských vojáků do agrese na Ukrajině mlčel, teď je všechno jinak. Ministerstvo obrany dokonce zveřejnilo klip, na kterém ruští vojáci cvičí své kolegy z Korejského poloostrova. Stalo se tak ve stejný den, kdy zapojení vojáků do války přiznal vůdce Korejské lidově demokratické republiky Kim Čong-un.
Ve Vatikánu se odehrálo setkání, které vzbudilo pozornost nejen ve světových médiích, ale i na internetu. Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se poprvé po měsících osobně potkali na pohřbu papeže Františka. Přestože je ještě brzy hodnotit, zda jejich rozhovor přispěje k mírovému řešení války na Ukrajině, podle obou státníků šlo o událost mimořádného významu.
Americký prezident Donald Trump možná konečně poznal pravou tvář ruského prezidenta Vladimira Putina. Před pohřbem papeže Františka ve Vatikánu si v soukromí promluvil s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Poté na sociální síti Truth Social sepsal dlouhý příspěvek, v němž Putinovi vytkl neochotu jednat v dobré víře a pohrozil dalšími opatřeními proti ruské ekonomice.
Významný představitel Kremlu Alexander Charičev v nové politické eseji oslavuje úctu Rusů ke státní autoritě. V textu popisuje také hodnotovou nezávislost Ruska a nastiňuje strukturu ruské civilizace. Poprvé také píše o tom, že státní moc v Rusku je posvátná. Od takto vysoce postaveného úředníka státní moci jde o ojedinělé vyjádření, které betonuje současnou podobu putinismu.
Ceny ruské ropy se v posledních týdnech dostaly nezvykle nízko. Radost z toho, že by to mohlo zastavit Putinovu válečnou ekonomiku, je ale podle analytiků předčasná. Nižší příjmy ze strategické suroviny může nahradit snížením vládních výdajů. Je ale zřejmé, že Rusům nastalá situace ztíží podmínky, což přiznává i samotný Kreml.
Zní to jako past. Washingtonský think-tank Institut pro studium války (ISW) se obává, že případná dohoda o zmrazení frontové linie na současných pozicích nemusí Rusku zabránit v zahájení nové agrese. Kreml by mohl příměří využít k přeskupení sil a k pokusu dobýt další území, zejména pokud bude omezena vojenská pomoc Ukrajině.
Úkrok stranou. Konflikt na Ukrajině, který by měl skončit podle amerického prezidenta Donalda Trumpa v příštích dnech, je nejvýznamnější událostí v postsovětském prostoru. V bývalých republikách SSSR se však děje nemálo zajímavého.
Spojené státy očekávají ve středu od Kyjeva odpověď na mírový rámec, podle kterého by USA uznaly Krym za součást Ruska a neoficiálně také ruskou kontrolu nad takřka všemi okupovanými částmi Ukrajiny. Napsal to portál Axios, který se odvolává na své zdroje. Konečná nabídka amerického prezidenta Donalda Trumpa, jak ji Axios označil, tak vyžaduje, aby Ukrajina přijala ruskou okupaci.
Ministr zahraničí Marco Rubio v pátek prohlásil, že pokud Ukrajina a Rusko nejsou ochotné dosáhnout míru, USA z procesu "prostě odejdou". Jen o několik hodin dříve však Ukrajina podepsala s USA memorandum o vzácných nerostech. Zda Rubio o memorandu nevěděl, nebo šlo o strategii, jak donutit obě země ještě k otevřenějším signálům, není jasné. V pondělí Putin připustil přímé rozhovory s Kyjevem.
Donald Trump označil útok balistickými střelami na ukrajinské město Sumy za omyl ruské armády. Týden po jeho prohlášení usmívající se ruský prezident Vladimir Putin přiznal, že údery na civilní cíle byly záměrné.
Ve věku 91 let zemřel sochař Zurab Cereteli. V úterý o tom informovala s odvoláním na umělcova asistenta ruská média. Rodák z Tbilisi, tvořící od rozpadu Sovětského svazu hlavně v Moskvě, se proslavil zejména monumentálními díly, která často budila kontroverze.
Takzvané velikonoční příměří vyhlásil v sobotu ruský prezident Vladimir Putin především pro to, aby si zachoval přízeň svého amerického protějšku Donalda Trumpa. Uvedlo to v neděli ruské vydání serveru stanice BBC, které shrnuje reakce ukrajinských představitelů, západních expertů i ruských vojenských blogerů.
Ruští propagandisté po vstřícném chování Donalda Trumpa vůči Kremlu dostali za úkol zmírnit kritiku amerického prezidenta. Někteří to ale zcela nepochopili. Příkladem může být bývalý generál Guruljov, který dostal zákaz vystupovat v celonárodních pořadech.
Kreml rozjel snahu využít koloniální minulosti Ruského impéria a Sovětského svazu, aby ospravedlnil budoucí agresi proti státům NATO. Jde především o země, jejichž území dříve načas ovládaly právě tyto dva historické útvary.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu přirovnal amerického miliardáře Elona Muska, který je zakladatelem vesmírné společnosti Space X, k tvůrci sovětských raket Sergeji Koroljovovi. Při setkání se studenty také řekl, že Musk je posedlý Marsem.
Spojené státy v době pokračujících rozhovorů s Kyjevem o nerostných surovinách podstatně snížily odhad výše své celkové pomoci Ukrajině z původních 300 miliard na zhruba 100 miliard dolarů (z 6,6 na 2,2 bilionu korun).
Přibližně od léta 2023 posílá Severní Korea loděmi a poté vlaky miliony granátů na ukrajinskou frontu. Podle některých by ruský prezident Vladimir Putin bez pomoci této totalitní země válku nezvládl.
Současná administrativa Bílého domu vnímá ekonomiku neoddělitelně spjatou s bezpečností. Obchodní deficit a odliv výroby z USA jsou pro prezidenta Donalda Trumpa věci, které ohrožují bezpečnost Spojených států.
