USA odmítají vojenskou spolupráci s Ruskem v Sýrii. Podle amerického ministra obrany Ashtona Cartera je ruská taktika "tragicky chybná". Domluvit se chce jen na zajištění bezpečí pilotů. USA a Rusko se vzájemně obviňují z koordinace syrských vojenských operací.
Poradce prezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý dostal od ministerstva zahraničí diplomatický pas. Požádal o něj Hrad. Na doklad, který usnadňuje cestování po světě, přitom mají standardně nárok vedle zaměstnanců ministerstva zahraničí jen vybraní ústavní činitelé. Jeho šéf Zaorálek svolil k vystavení pasu letos. Podle bývalého ministra zahraničí Svobody ale členové prezidentských delegací diplomatické pasy nepotřebují.
Ruské bombardéry s hvězdou na křídlech přiletěly do Sýrie za pět minut dvanáct. Tvrdí to alespoň ruský senátor Andrej Klimov. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz v Moskvě uvedl, že kdyby horní komora ruského parlamentu nepovolila prezidentu Putinovi nasadit letecké síly v Sýrii, s režimem Bašára Asada se "mohlo stát něco katastrofického." "Nebylo to poprvé, co nás Asad prosil o vojenskou pomoc," řekl místopředseda zahraničního výboru Rady federace. Stabilita v Sýrii se podle něj přímo týká bezpečnosti Ruska.
Proruští separatisté na východě Ukrajiny ohlásili odklad voleb, které chtěli uspořádat 18. října a 1. listopadu. Kyjev proti tomuto záměru ostře protestoval a označoval jej za porušení mírových dohod, podle kterých se volby mají konat na základě ukrajinských zákonů a mezinárodních norem. To uvedl i François Hollande po páteční schůzce v Paříži s Angelou Merkelovou, Petrem Porošenkem a Vladimirem Putinem. Putin přislíbil na toto téma s vůdci separatistů pohovořit. Separatisté údajně pomýšlejí na uspořádání voleb ve východoukrajinském Donbasu 21. února 2016, pokud Kyjev splní všechny podmínky mírových dohod. Tedy poskytne povstalcům autonomii a amnestii.
Spojené státy a NATO registrují velký přesun ruských vojáků, děl a raketometů do Sýrie. Může jít o přípravu na ofenzivu proti povstalcům, ve které budou ruské jednotky podporovat přímo na bojišti syrskou armádu. V Rusku se hovoří o příchodu "dobrovolníků" do Sýrie.
Předsedové parlamentních skupin jsou přesvědčeni, že v Rusku by měla působit jednotná organizace sdružující mladé lidi. Podle poslance Andreje Makarova, jednoho z iniciátorů výzvy, zůstává otevřená otázka financování. Poslanci doufají, že Putin schválí uvolnění zdrojů ze státního rozpočtu. V Rusku působila v letech 1922 až 1991 Všesvazová pionýrská organizace, po jejímž vzoru vznikala obdobná sdružení i v ostatních satelitních socialistických státech včetně Československa. Myšlenka obnovit centrální mládežnickou organizaci se podle agentury TASS líbí ruským komunistům
V Paříži proběhla schůzka francouzského prezidenta Hollanda, německé kancléřky Merkelové, ruského prezidenta Putina a ukrajinského prezidenta Porošenka. Hoolande po jednání konstatoval, že příměří na Ukrajině trvá, v sobotu začne stahování zbraní z fronty, nicméně mírové dohody z Minsku se zřejmě do konce roku nepodaří splnit. Jelikož Porošenko po schůzce ani nepředstoupil před novináře, soudí se, že k žádnému výraznému posunu nedošlo.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oznámila, že její pozorovatelé spatřili mobilní zbraňový systém TOS-1 Buratino, který vyrábí pouze Rusko. Před vypuknutím konfliktu v Donbasu ho nikdy na Ukrajinu neexportovalo. Ruské ministerstvo obrany na informace zatím nijak nereagovalo. Kyjev i proruští separatisté potvrzují, že na frontách na východě Ukrajiny panuje klid.
Rusko se vstupem do války de facto přihlásilo do koalice, kterou tvoří spolu s Asadem, Íránem a libanonským hnutím Hizballáh. Sunnitské země - zejména Saúdská Arábie a Turecko - nejspíše dodají více zbraní povstalcům, které Rusové bombardují na severozápadě Sýrie a kteří nepatří k Islámskému státu. Putin chce jednoznačně zabránit pádu Asadova režimu, ale není jasné, jaké s ním má další plány. Úplně zničit ozbrojenou opozici proti režimu ale bude sotva možné, byť jí Spojené státy zřejmě vojensky nepomohou.
Pracovníci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky by letos mohli získat už třetí Nobelovu cenu za mír. Podle expertů by udělování cen mělo odrážet největší uprchlickou krizi od konce druhé světové války. Podle sázkových kanceláří je ale hlavním favoritem papež František, který vyzývá svět k sociální spravedlnosti a kritizuje války a násilí. Dalšími pravděpodobnými adepty jsou například Edward Snowden, šéf americké diplomacie John Kerry a íránský ministr zahraničí, konžský gynekolog pomáhající obětem znásilnění nebo ruský opoziční list Novaja gazeta. Držitel ceny bude oznámen v pátek 9. října.
Zaráží a děsí, že USA a EU chybějí zpravodajské informace ze Sýrie. Jediný, kdo je připraven, je opět diktátor Putin.
Povede konflikt v Sýrii k novému střetu mocností, nebo můžeme očekávat mírové rozhovory? Ani jedno, ani druhé, jde jen o další z tahů v poziční hře, píše Jiří Schneider.
Bomby dopadly u města Talbisa v provincii Homs, a to jen pár hodin poté, co horní komora ruského parlamentu schválila použití vojenské síly v zahraničí. Prezident Putin v pondělí řekl, že prozatím vylučuje nasazení pozemních sil. Od července Rusko výrazně zvýšilo dodávky zbraní Bašáru Asadovi. Moskva zároveň ve středu poprvé oficiálně přiznala, že její vojáci jsou v Sýrii.
New York - Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová kritizovala pondělní vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina na Valném shromáždění OSN a jeho projev nazvala neostalinským. Putinovy výtky Západu podle šéfky bývalé sovětské republiky svědčí o tom, že ruský prezident "stále žije ve 20. století". Projevy Putina a amerického prezidenta Baracka Obamy podle ní ukázaly, že jde o vůdce "dvou různých světů", kteří se nemohou domluvit, ani pochopit jeden druhého. Komentátoři také hovoří o rozdílu mezi Putinovým projevem v OSN a mírnějším vystupováním po dvoustranné schůzce s Obamou, jakkoli oba prezidenti ve svých vystoupeních ani o krok neustoupili od svých dřívějších postojů.
Ruský ozbrojenec zemřel následkem výbuchu bomby, kterou patrně bojovníci Islámského státu umístili nedaleko mostu přes řeku Eufrat. Podle ukrajinské databáze Mirotvorec je mrtvým Maxim Trifonov. Šestadvacetiletý mladík z Voroněže působil od loňského léta v samozvané Luhanské lidové republice v jednotce Ratibor, jejímiž členy jsou ruští pravicoví extremisté. Kolik přesně ruských "zelených mužíčků" v Sýrii na straně armády bojuje, není jasné. Podle odhadů se má jednat o několik stovek veteránů ukrajinského konfliktu. Moskva účast v bojových operacích popírá.
Obama Zemana na své summity v NY nepozval. Sobotku ano. Český premiér dělá západní politiku. Prezident východní.
Ruské letouny se možná zapojí do vzdušných úderů proti Islámskému státu. Po jednání s Barackem Obamou to řekl Vladimir Putin. Jinak ale na Valném shromáždění OSN nenaznačil, jaké jsou jeho úmysly v Sýrii, kam nyní posílá vojáky a mnoho zbraní. Zatímco Kreml označil Asada a Kurdy za jediné bojovníky s teroristy, Bílý dům syrského prezidenta považuje za tyrana, který shazuje bomby na děti.
Mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva ve Štrasburku získala dlouholetá bojovnice za lidská práva v Rusku Ljudmila Alexejevová. Ta ve svém projevu vyjádřila politování nad tím, že se Kreml podle ní "čím dál více vrací k sovětské praxi." Alexejevová je v současnosti nejznámější ruskou obránkyní lidských práv. V mládí opustila slibnou akademickou kariéru a připojila se k sovětskému disidentskému hnutí. V 70. letech byla nucena emigrovat do USA, po roce 1989 se vrátila do Ruska. V roce 1996 se stala předsedkyní obnoveného Moskevského helsinského výboru. Cenu Václava Havla za lidská práva uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru pro americkou televizní stanici CBS vyloučil, že by se Rusko plánovalo zapojit do bojů v syrské válce. Šéf Kremlu to řekl před schůzkou s americkým protějškem Barackem Obamou, která se uskuteční v pondělí večer u příležitosti valného shromáždění OSN. Obě hlavy státu přednesou na shromáždění projev.
Rusko nabízí USA společný boj proti Islámskému státu. Podle agentury Bloomberg se jedná o možném odchodu prezidenta Bašára Asada, přičemž základní struktury jeho režimu by zůstaly zachovány. Putin posílá do Sýrie zbraně, těžkou techniku i vojáky. Není jasné, zda chce jen zachránit pro Asada část syrského území, nebo se zapojí do ofenzivy proti povstalcům a Islámskému státu. Čeká se na jeho pondělní projev v OSN.
