Spojené státy by mohly zastavit stíhání venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, aby ho přiměly k odchodu z funkce. Napsal to americký deník The Wall Street Journal na základě informací ze tří zdrojů z americké administrativy.
Když se Američan Devendra Banhart před dvaceti lety stal velkým objevem tehdejší písničkářské vlny, spoludefinoval nový životní styl: jeho nositelům se nejprve říkalo hipsteři, později mileniálové.
Venezuelský režim čelí sílícímu zahraničnímu tlaku na zveřejnění kompletních výsledků sporných nedělních prezidentských voleb, po nichž vládě loajální volební komise vyhlásila za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Spojené státy ve čtvrtek uznaly jako vítěze opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutiu.
Venezuelou už třetí den zmítají protesty. Tisíce obyvatel demonstrují proti výsledkům prezidentských voleb, v nichž podle ústřední volební komise opět vyhrál prezident Nicolás Maduro s 51,2 procenta hlasů. Politolog Jaroslav Bílek v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že režim nedokázal dostatečně zmanipulovat volby předtím, než vůbec začaly, a brzy můžeme být svědky Madurova pádu.
Tři mrtvé a 44 zraněných si už vyžádaly protesty, které vypukly ve Venezuele po oznámení ústřední volební komise, že nedělní volby hlavy státu opět vyhrál prezident Nicolás Maduro. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní nevládní sdružení zdravotníků ENH.
Nejvyšší volební úřad ve Venezuele označil v pondělí za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Opozice výsledek odmítla uznat, podle ní vyhrál se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia, uvedly zahraniční agentury.
Venezuelu v neděli čekají klíčové prezidentské volby, které se letos konají s účastí opozice. O třetí prezidentský mandát usiluje současný prezident Nicolás Maduro, který se stal hlavou státu v roce 2013 po smrti Huga Cháveze. Velkou šanci má však podle průzkumů kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia.
Ve Venezuele kotví lodě ruského námořnictva, které v červnu navštívily Kubu. Ve středu o tom informovaly agentury AP a AFP. Venezuela patří k nejbližším spojencům Ruska v Latinské Americe, ruské lodě by se na jejím území měly zdržet nejméně několik dnů.
Venezuelský parlament ovládaný stranou autoritářského prezidenta Nicoláse Madura schválil zákon o vytvoření nového státu v rámci Venezuely na území, které patří sousední Guyaně. Informovala o tom agentura EFE. Jde o region Esequibo, bohatý na ropu a drahé kovy, o nějž tyto země vedou stoletý spor.
Guyana nedá Venezuele ani metr svého území, prohlásil prezident Guyany Irfaan Ali v rozhovoru s americkou stanicí NBC před čtvrteční schůzkou s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem v karibském státě Svatý Vincenc a Grenadiny. Po jednání zdůraznil, že Guyana má právo využívat nerostné zdroje na území Esequibo, o kterém se vede spor.
Mezi Venezuelou a sousední, rozlohou více než třikrát menší Guyanou se rozhořel spor o území bohaté na ropu a plyn. Provincie Esequibo leží v Guyaně, Venezuela ale nyní usiluje o to, aby území připadlo jí. Podle experta na Jižní Ameriku Martina Reye jde venezuelskému diktátorovi Nicolásovi Madurovi hlavně o upevnění moci. Pochybuje, že by rozepře přerostla ve válku.
Venezuelané se v nedělním referendu vyslovili pro to, aby jejich země převzala správu nad více než dvěma třetinami sousední Guyany. Podle agentury DPA o tom informovala autoritářská vláda prezidenta Nicoláse Madura. Guyana plebiscit považuje za krok k anexi svého na nerostné suroviny bohatého území a jasně ho odmítá.
