Jsme svědky dramatické eskalace konfliktu na Ukrajině, v příštích týdnech bude docházet k dalším útoků na civilisty, míní britská politická expertka Barbara Yoxonová. Podle ní je patrné, že mnozí ruští nacionalisté jsou nyní s výsledky ruských jednotek velmi nespokojení. „Putin je tak pod stále větším tlakem, aby udělal něco, čím na Ukrajině uspěje, aby se sám udržel u moci,“ podotýká expertka.
Na pražském Mariánském náměstí se během festivalu světla Signal objeví prostřílené a ohořelé civilní automobily, poničené během války na Ukrajině. Budou součástí instalace designéra Maxima Velčovského. Akce začíná tento čtvrtek 13. října a končí v neděli 16. října.
Pobaltský Královec je nově součástí Česka. Alespoň dle referenda uspořádaného před ruskou ambasádou recesisty. Účastnilo se ho zhruba dvě stě lidí, kteří si přinesli transparenty s nápisem "Královec je Czechia" nebo "cedule". Referendum má podle nich stejnou váhu jako to ruské. Později na Václavském náměstí lidé už vážně protestovali proti bombardování ukrajinských měst s deštníky v ruce.
Hosty vysílání jsou Radomyr Mokryk, generál Jiří Šedivý, advokátka Kristýna Fuchsová a Daniel Netrval.
Ruské rakety zasáhly samotné centrum ukrajinské metropole. Na záběrech z bezpečnostní kamery je vidět útok na kyjevský Skleněný most, který slouží chodcům a cyklistům. Zhruba sto padesát metrů dlouhá stavba se klene jen pár desítek metrů od řeky Dněpr a je z ní výhled na hlavní město.
Část amerických republikánů nechce pokračovat v podpoře Ukrajiny. Ne kvůli penězům, ale proto, že tiše souzní s ruským válečným zločincem, kterého omylem považuje za jakousi východní verzi Donalda Trumpa.
Armáda ani tajné služby ruskému prezidentovi - dnes už válečnému zločinci - nedovolí obětovat celou zemi, vtáhnout ji do naprosté zkázy.
Poprvé po šedesáti letech, od karibské krize z října 1962, z Moskvy znovu zaznívají výslovné výhrůžky jaderným zbraněmi a americké vedení ve Washingtonu promýšlí scénáře pro případ, že by se skutečně naplnily. Okolí ruského prezidenta Vladimira Putina je ale bezmocnější, než platilo o Kremlu za časů SSSR.
"Naše mobilizace probíhá na jedničku," musí si říct Rus, který sleduje zpravodajství státních televizních stanic, kterým bezmezně věří. Na obrazovce vidí záběry spořádaného cvičení vojáků. Jsou ubytováni v čistotě a teple, mají řádnou výstroj a výzbroj, na střelnici pilně cvičí se zbraněmi, aby mohli zasáhnout do války, kterou jejich prezident rozpoutal na Ukrajině.
Rusko z okupovaných území na Ukrajině propašovalo obilí za nejméně 530 milionů dolarů (v přepočtu víc než 13 miliard korun). Až 50 pašeráckých lodí odhalili investigativní novináři pomocí satelitů a rádiových vysílačů. Ruské společnosti totiž falšovaly dokumenty a místa nákladu obilí. Moskva se brání, že je obvinění nepravdivé a nepodložené.
Obránce jihoukrajinského Mariupolu Mychajlo Djanov, kterého Rusové na konci září propustili, promluvil o nelidských podmínkách v ruském zajetí. Dozorci podle jeho slov ukrajinské zajatce týrali hladem a zacházeli s nimi jako se zvířaty. "V Olenivce jsme jedli krmné směsi bez soli. Ta byla totiž zakázána, abychom nezískali minerály," uvedl v rozhovoru pro ukrajinský server Front 18.
Burjati, Tuvinci, Dagestánci či Čečenci. Ruský prezident Vladimir Putin chce mobilizací získat pro agresi na Ukrajině dalších nejméně 300 tisíc, ale podle některých zdrojů možná až milion vojáků. Invaze se od začátku v nadprůměrném počtu účastní příslušníci některých menšinových etnik žijících na území Ruska. A mnozí z nich nyní dostávají povolávací rozkazy. Kde žijí a jak žijí?
Bývalá stanoviště ruské armády poblíž Izjumu na východě Ukrajiny jsou plná opuštěných uniforem, jídla a drog. Ukrajinci v reportáži Rádia Svobodná Evropa dokonce tvrdí, že se jim podařilo zajmout ruské vojáky, kteří se při pokusu o útěk převlékli do civilního oblečení.
Forenzní genetik Daniel Vaněk se v 90. letech podílel na odkrývání masových hrobů a identifikaci obětí ve Srebrenici. Po nedávných zvěrstvech ruské armády v ukrajinské Buči nebo Izjumu v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že "nemyslitelné" systematické vraždění civilistů se znovu opakuje. "Zarazilo mě, že ruští vojáci se ani příliš nesnaží maskovat důkazy," upozorňuje.
Ukrajinská módní návrhářka Anna P. těsně před nezákonným referendem o připojení okupovaných oblastí k Rusku utekla z Chersonu do Kyjeva. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje chování ruských invazních sil nebo také vysvětluje, jak místní prožívají ukrajinskou protiofenzivu s cílem dobýt město zpět. Redakce celé jméno Anny P. zná, ale z obav o její bezpečnost ho nezveřejňuje.
Jsem pro přijímání utečenců před válkou, samozřejmě po pečlivém prověření službami. Odmítám tvrzení, že en gros nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza.
V reakci na vyostření ruské války proti Ukrajině zrychlil tempo i Brusel. Evropská komise navrhla nové sankce proti Putinovu režimu, které by ho měly připravit o zdroje k vedení války. Je mezi nimi například dohoda o "právním základu" pro globální zastropování ceny ruské ropy, další omezení obchodu s Ruskem nebo návrh, aby občané členských zemí EU nesměli sedět ve vedení státních ruských firem.
Pětinásobná olympijská vítězka v synchronizovaném plavání a generální sekretářka Ruského olympijského výboru Anastasia Davydovová uprchla z Ruska po vyhlášení částečné mobilizace kvůli válce na Ukrajině. Informovala o tom agentura TASS. Zaměstnancům svého centra synchronizovaného plavání v Moskvě prý Davydovová oznámila, že nemá v úmyslu se do rodné země vrátit.
Aktuální vlna úmrtí za podivných okolností v Rusku působí téměř jako z románu spisovatele Fjodora Michajloviče Dostojevského. Řetězec nezvyklých případů spustila smrt manažera z firmy Gazprom Invest Leonida Šulmana. Tuto středu pak zemřel při pádu ze schodů bývalý rektor Moskevského leteckého institutu Anatolij Geraščenko.
