Prezident Miloš Zeman načal už několikáté kolečko cest po jednotlivých regionech. Setkání s lidmi ale celou dobu probíhají podle stejného scénáře. Hlava státu využívá zejména toho, že dokáže lidem přiblížit i velmi složitá témata tak, aby jim rozuměli, byť je přizpůsobí svému vidění. Vychází mu to. Na setkání s ním chodí stovky lidí, stejně jako zatím naposledy tento týden v Pardubickém kraji.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
V rámci přerozdělení 160 000 běženců mezi členské země Evropské unie odlétá ve středu ráno z Řecka prvních 30 osob. Čtyři rodiny ze Sýrie a dvě z Iráku vyrazí do Lucemburska. Na základě schváleného systému kvót opustilo jižní Evropu zatím jen 86 uprchlíků. Do Řecka se rodiny dostaly přes Egejské moře z Turecka. Z Itálie na základě kvót na přerozdělení migrantů v rámci Evropské unie odcestovalo zatím jen 38 lidí do Švédska a 48 do Finska. Z Řecka do dnešního dne nikdo. Evropská komise si před dvěma týdny stěžovala, že členské země nabídly zatím místa pro přijetí pouhých 854 migrantů.
Členka ruské punkové skupiny Pussy Riot a ruská aktivistka Marija Aljochinová navštívila detenční zařízení pro uprchlíky v Bělé-Jezové. Podmínky v táboře jsou podle Aljochinové příšerné. "Nedovolují jim dýchat čerstvý vzduch, celý den sedí v uzavřené místnosti. Český stát se k nim chová jako ke zločincům, nevytváří jim prakticky žádné podmínky pro život a normální lidskou existenci."
Věříme, že je vyhráno, je to jiná situace, říká o snaze zajistit v Česku pomoc 152 křesťanům z Iráku Jan Talafant z fondu Generace 21. V jejich zemi jsou cílem genocidy. Podle Talafanta fond zajistí, že se u nás tito migranti budou cítit dobře, že je někdo přivítá a pomůže jim. Neptají se prý po sociálních dávkách, ale po práci.
Jsme příliš otupělí, příliš zvyklí vidět utrpení chudých, rakouský umělec obrací naši perspektivu, říká kurátorka galerie Artwall Zuzana Štefková. Jak na obrazy na pražském nábřeží reagují kolemjdoucí? Podívejte se.
Uprchlický tábor Al Obajdí je jediným táborem zřízeným OSN, který leží v oblasti kontrolované radikály z Islámského státu (IS). Žije v něm přes 900 lidí, kteří musí dodržovat přísná pravidla práva šaría. Ženy v táboře ležícím na severu Iráku musí nosit nikáb a nemohou vycházet bez doprovodu muže. Za porušení pravidel hrozí obyvatelům tábora smrt z rukou "morální policie". Radikálním islamistům se okolí tábora podařilo dobýt v červenci 2014. Pod podmínkou, že se obyvatelé tábora podřídí právu šaría, IS souhlasil s tím, že jej místní organizace mohou provozovat i nadále. Logo OSN z místa zmizelo, přestože skrze organizaci pomoc proudí nadále, popisuje agentura Reuters.
Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz přináší poslední díl jeho cestovního deníku.
Lidská práva? K doptání u kolegy Dienstbiera, já dělám svou vnitráckou práci.
V říjnu dorazilo přes Středozemní moře do Evropy rekordních více než 218 000 migrantů, oznámil Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle agentury AFP je to více než za celý loňský rok. Nejvíce lidí - na 190 000 - připlulo do Řecka. Migrantů nyní na nejoblíbenější trase z Turecka přes Egejské moře do Řecka přibývá navzdory méně příznivému počasí. Například v červenci na řecké ostrovy dorazilo čtyřikrát méně lidí. Většina pak pokračuje z Řecka po takzvané balkánské trase přes Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko dále do Rakouska a Německa. Slovinská policie dnes uvedla, že v neděli do země z Chorvatska dorazilo více než 7600 lidí.
Kabinet Bohuslava Sobotky v pondělí odsouhlasil mimořádnou pomoc směřující na Blízký východ a do Afriky. Částka přesahující sto milionů korun má být českým příspěvkem pro boj s uprchlickou krizí. Jak premiér Bohuslav Sobotka napsal na sociální síť, peníze poputují do fondů na pomoc Sýrii a Africe, část potom do potravinového programu zaštítěného OSN a Úřadem Vysokého komisaře pro uprchlíky.
Norka Lindis Hurum strávila poslední dva roky jako krizová koordinátorka zásahové jednotky mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF). Letos v létě byla několik týdnů na jedné ze dvou lodí MSF, které ve Středozemním moři zachraňují z přeplněných člunů uprchlíky. "Většina lidí, které jsem na lodi potkala, neměla o Evropě sebemenší představu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Syřan Usáma Abdal Muhsín, kterého kameramanka maďarské televize před časem "skopla" při útěku přes hranice, vystoupil na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. V rozhovoru s Aktuálně.cz řekl, že si uprchlíci váží pomoci českých dobrovolníků. Znepokojují ho však prý výroky prezidenta Miloše Zemana.
Dramatické titulky o uprchlické krizi přiměly ekonomy spočítat, jak se příval běženců odrazí v ekonomických ukazatelích. Evropě už totiž mnoho let po sobě ustavičně klesá porodnost, což se v některých zemích projevuje nedostatkem pracovní síly - a tím pádem i pomalejším ekonomickým růstem. Právě tohle mohou podle analytiků tolik obávaní běženci změnit.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Vystrašení a dezorientovaní přijíždějí na pražské hlavní nádraží uprchlíci z Blízkého východu. Mají za sebou tisíce kilometrů, přešli desatery státní hranice, chytli je až v Česku. Strávili dva nebo tři měsíce zavřeni v českých uprchlických zařízeních. Po propuštění mají sedm dní na opuštění Česka. Chtějí se co nejrychleji dostat do Německa. Neumí řeč, nepřečtou si jediný nápis. Kromě jediného, který je na hlavním nádraží v arabštině. Mají ho na cedulce na krku lidé z iniciativy Hlavák.
V době sílící uprchlické krize se čím dál častěji hovoří o radikálním islámu a boji s teroristy. Řada politiků včetně prezidenta Miloše Zemana toho využívá k výrokům otevřeně kritizujícím islám jako násilnické náboženství. Šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček se ale vydal opačnou cestou, na turecké ambasádě mimo jiné prohlásil, že odsuzuje islamofobii a útoky na muslimskou víru.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Křesťanští uprchlíci z Iráku, které chce do Česka přivézt nadační fond Generace 21, hledají hlavně bezpečí. Podle fondu má řada z nich vysokoškolské vzdělání, počítají ale s tím, že v Česku budou muset začít od pomocných prací. Důležité je pro ně také to, aby jejich děti po více než ročním pobytu v uprchlickém táboře v Irbílu mohly zase začít chodit do běžné školy.
