To, co se chystal v červenci 1988 udělat Josef Hlavatý, byla v podstatě šílenost. A také důkaz, v jaké době tehdy Čechoslováci žili. S tříletým synem přeletěl na rogale železnou oponu, přímo na nad hlavami ozbrojených pohraničníků. Příběh Josefa a Davida Hlavatých si vypůjčil Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na prouprchlickou kampaň s poselstvím „Sami jsme byli uprchlíci“.
Do Evropy loni přišlo přes milion běženců. Číslo, které se Evropanům jeví jako hrozivé, působí jinak, srovnáme-li ho s tím, co se děje ve zbytku světa. Před válkami a násilnostmi prchly desítky milionů lidí. Většina z nich se usadila v sousedních státech a doufá, že se brzy budou moci vrátit zpátky domů. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo loni na světě na 60 000 000 uprchlíků, kteří většinou přežívají v provizorních obydlích uprchlických táborů. Organizace Lékaři bez hranic poskytla Aktuálně.cz fotografie z oblastí, kde pomáhá. Podívejte se na deset míst, o nichž se - na rozdíl od Evropy - skoro nemluví.
Bylo to nerozumné a riskantní, charakterní člověk by tu zůstal, možná to teď navíc napadne i další Iráčany, kteří tu jsou spokojení, říká o útěku uprchlíků do Německa Jan Talafant z Generace 21. Alespoň ale prý budou zachránění, pokud si je Německo nechá, taky už prý mohli sedět v letadle zpátky do Iráku. Projekt přesídlení se podle Talafanta nehroutí, hodnotit ho půjde po půl roce. Doufá přitom, že pak vláda přesídlení dalších uprchlíků povolí.
Kampaň Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky zatím v Česku příliš velký zájem nevzbudila. Většina médií, včetně těch veřejnoprávních, spoty nezveřejnila. Nezabrala ani kampaň na Facebooku. Úřad se ale nevzdává a nechal si v březnu vyrobit další část kampaně, která je určena tištěným médiím.
Na začátku byl šlechetný záměr fondu Generace 21 pomoci iráckým křesťanům z nebezpečné vlasti do klidného Česka. Ministr vnitra Milan Chovanec teď chce ale projekt zastavit, protože více než třetina z devadesátky dovezených uprchlíků svou žádost o český azyl stáhla. Jedna rodina se chce vrátit domů a pětadvacetičlenná skupina na vlastní pěst vyrazila do Německa, kde požádala o azyl. Ředitel Generace 21 Jan Talafant to v rozhovoru s Aktuálně.cz označuje za podraz a riskantní krok. Velký problém to je pro devět lidí, kteří měli přijet tento týden. Tyto dvě rodiny to odnesly nejvíc," říká Talafant. Celý projekt financovali dárci. Dva z nich už zvažují, že budou chtít své peníze zpět.
Všech 25 iráckých uprchlíků, kteří o víkendu odjeli do Německa, se do Česka zatím nevrátí. V zemi požádali o azyl. Skupinu zadržela v noci na neděli německá policie, původně měli být vráceni do České republiky. Uprchlíky přivezl do Česka začátkem roku v rámci plánovaného přesídlení 153 Iráčanů Nadační fond Generace 21, skupina však v pátek azyl odmítla a zamířila do Německa.
Řecké ostrovy Lesbos a Chios v pondělí ráno opustily trajekty s prvními dvěma stovkami běženců. Převážně Afghánci a Pákistánci byli posláni do Turecka, naopak v Německu a Finsku přistály letouny s prvními šťastlivci z řad syrských uprchlíků. V praxi se tak začala naplňovat mnohými vzývaná dohoda EU s Tureckem. Zatímco Brusel si od dohody slibuje zmírnění migrační krize, podle UNHCR a lidskoprávních organizací porušuje mezinárodní právo.
Skupina 25 křesťanských uprchlíků z Iráku zadržených v Německu, se do ČR vrátí nejspíš v pondělí. Iráčany k opuštění Česka údajně přesvědčil někdo třetí. Informoval o tom Martin Frýdl, mluvčí Nadačního fondu Generace 21, která předtím v rámci svého programu přesunu iráckých křesťanů organizovala jejich příchod do ČR. Policie zneplatní jejich výjezdní příkaz, na jehož základě původně měli čas na opuštění Česka do 7. dubna. "Umístěni budou do detenčního zařízení, odkud je bude policie chtít co nejrychleji vrátit do země jejich původu," upřesnila mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Jestli hrozí postih i řidičům, kteří uprchlíky do Německa převáželi, zatím není jasné.
Inzerát zveřejněný na Facebooku naznačuje, že se převaděči snaží vyrovnat s dohodou mezi Evropskou unií a Tureckem o deportaci běženců z řeckých ostrovů. V Turecku uvíznutým uprchlíkům tak nabízejí plavby do vzdálenější Itálie. Britský server The Guardian nicméně varuje, že se také může jednat o nebezpečný podvod - o takzvané "lodě duchů", kdy převaděči nalodí běžence na přeplněnou palubu, nastaví "autopilota" a zanechají je tak jejich osudu.
Asi 750 uprchlíků plánuje vrátit Řecko do Turecka. Na cestě od pondělí do středy by měl migranty provázet silný policejní doprovod. Deportované mají z uprchlických táborů přepravit k pronajatým lodím autobusy. V současné době je v Řecku přes 52 000 uprchlíků, kteří se tam nahromadili po uzavření takzvané balkánské trasy, po níž loni do Evropy přišlo přes milion běženců.
Prezident Miloš Zeman v Kostelci nad Orlicí vyvracel obavy lidí z rozšíření místního pobytového azylového střediska. Zeman při páteční návštěvě Kostelce řekl, že detenční středisko pro imigranty v Kostelci nevznikne. V šestitisícovém Kostelci v posledních dnech koluje petice proti příchodu imigrantů do Kostelce. "Plně respektuji názor ministra Chovance, že v Kostelci se nepočítá se zřízením detenčního střediska," uvedl Zeman. Připomněl, že je rozdíl mezi azylovým a detenčním střediskem. "Azylové středisko je v Kostelci více než 15 let a slouží k zachycování především Ukrajinců a k mému překvapení také Kubánců. Zatímco islámští imigranti se zde nevyskytují a zřejmě ani nebudou vyskytovat."
Z Řecka do Turecka by měla být v pondělí vrácena první skupina běženců, čímž se začne uplatňovat dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, informovala agentura AFP s odvoláním na zdroj z Evropské komise. V první skupině vrácených migrantů bude prý 500 lidí. Turecký premiér Ahmet Davutoglu bez bližšího upřesnění dnes potvrdil, že v pondělí začne platit dohoda s EU o tom, že Ankara začne zpětně přijímat uprchlíky z Řecka, kam se dostali z Turecka. Navrácenými osobami budou "Syřané, kteří nepožádali o azyl, Afghánci a Pákistánci", uvedl zdroj. Migranti na ostrově Chios začali proti dohodě protestovat, strhli plot a vydali se k přístavu.
Projekt Generace 21 na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku ministr vnitra Milan Chovanec dočasně pozastavil. Česko by se podle něj mohlo dostat do situace, že by se mohlo stát spoluúčastníkem cestovní kanceláře, která by uprchlíky přivážela blíž k cílovým zemím, jako je Německo a Švédsko. Pětadvacet cizinců, kterým Česko poskytlo azyl, už požádalo o vrácení pasu. Podobná situace se už stala v Polsku, kde fungoval stejný projekt. Naopak uprchlíci, kteří žijí v Praze, by v Česku rádi zůstali, uvedli zástupci Armády spásy. "V té skupině 15 lidí, kteří jsou v Praze, jsem se s nějakou nespokojeností nesetkal," řekl Jiří Mataj ze spořilovské farnosti sv. Anežky.
Řecko řeší, co se zhruba 50 000 běženci, kteří v zemi uvízli po uzavření takzvané západobalkánské migrační trasy. Turecko zatím uprchlíky zpátky nepřijímá, a tak začalo uprchlíky přemisťovat. Autobusy odvážejí stovky lidí z přístavu Pireus do uprchlických táborů v jiných částech země. Tisíce lidí stále přebývají na řecko-makedonské hranici.
Organizace, která chrání lidská práva, tvrdí, že rozsáhlé nucené návraty uprchlíků z Turecka do válkou zničené Sýrie ukazují na fatální nedostatky dohody o uprchlících podepsané mezi Tureckem a Evropskou unií na začátku března. Podle AI jsou obzvlášť šokující případy, kdy turecké úřady vrátily do Sýrie tři nezletilé děti bez rodičů nebo ženu v osmém měsíci těhotenství. Mnozí z uprchlíků vracených do Sýrie se nestačí ani řádně na turecké hranici zaregistrovat, aby se jim dostalo základní pomoci. Průzkum AI prý ukazuje, že jde o postup, který je z turecké strany záměrný a dělá se ve stále větším měřítku.
Osmičlenná rodina iráckých křesťanských uprchlíků, která je ubytovaná v Brně, se rozhodla vrátit do vlasti, řekl ve čtvrtek Martin Frýdl, mluvčí nadačního fondu Generace 21, která organizuje pomoc těmto lidem. Rodina návrat odůvodnila steskem prarodičů po domově. Fond Generace 21 také odložil podání žádosti o přidělení bytů rodinám uprchlíků v Jihlavě. Podle Frýdla Iráčané ubytovaní v Okrouhlíku u Jihlavy nejsou spokojeni s vyhlídkami na budoucnost. Podle Frýdla odchod z vlasti logicky provázejí pochybnosti a psychické probémy. "Dnes se ukazuje, že to někteří z uprchlíků neunesli. Nesuďme je - představme si sami sebe po několika týdnech v nové zemi v podobné situaci," uvedl Frýdl.
Člověk v tísni zkoumal nenávistné projevy na Facebooku, zpravodajských serverech a v debatách. Měníme se. K horšímu.
Tisíce uprchlíků uvízly v provizorním táboře v řeckém Idomeni, ležícím na hranici s Makedonií. Mezi jeho obyvateli jsou také Afgánci, kteří mají malou naději, že v některé evropské zemi dostanou azyl. Čekají v nejistotě a čelí tvrdým životním podmínkám v táboře, nedostatku jídla a nepříjemnostem ze strany jiných skupin uprchlíků.
Vědci přišli na to, že mezi uprchlíky je třikrát větší výskyt psychotických onemocnění, která způsobují traumatické životní události. Poruchy, jako je především schizofrenie, se podle dat nasbíraných do roku 2011 nejvíce vyskytovaly mezi běženci ze subsaharské Afriky. Podle autorů studie není důvod se domnívat, že by uprchlíci zasažení současnými konflikty měli být méně ohrožení. Vyzývají proto k důkladnějším lékařským prohlídkám, které by psychotickou poruchu dokázaly včas odhalit.
Při šesti různých zásazích pod vedením italské pobřežní stráže bylo ve Středozemním moři zachráněno 730 migrantů. Uprchlíci se plavili na nafukovacích člunech zhruba 30 až 50 námořních mil (asi 55 až 93 kilometrů) severně od pobřeží Libye, informovala agentura APA. Podle italské pobřežní stráže byli zachránění uprchlíci naloděni na palubu norského plavidla Seim Pilot, které by mělo v úterý dopoledne dorazit do sicilského přístavu Pozzallo. Loď Seim Pilot se podílí na záchranných operacích Evropské unie ve Středozemním moři. Vzhledem k příznivému počasí se očekává, že počet uprchlíků snažících se dostat přes Středozemní moře do Itálie stoupne.
