Potulovat se mezi medvědy v hlubokých lesích severoamerických hor a sjíždět divokou řeku na kánoi bylo v době totality snem snad každého kluka, který hltal dobrodružné romány. Jan Svoboda si ho splnil. Několik let před sametovou revolucí emigroval do Kanady, kde se každoročně vydává všanc divoké přírodě. Přestože má na přežití trénink, ocitl se i v krizových situacích, kdy mu šlo o život.
V roce 1954 odsoudili Jarmilu Potůčkovou-Taussigovou k 25 letům za mřížemi. Mučili ji, ale k vykonstruovaným obviněním se nepřiznala. Zachránila si tím život. O dva roky dříve byl popraven její šéf Rudolf Slánský, bývalý generální tajemník KSČ. Ten se přiznal k nejabsurdnějším skutkům. Souzen měl být za jiné. "Příběh mé mámy je svědectvím o fanatismu a manipulaci s lidmi," říká Martin Potůček.
Před sto lety se narodil Josef Hasil, jedna z nejpozoruhodnějších osobností třetího odboje. Slavný převaděč, kterého příslušníci komunistické tajné policie překřtili na Krále Šumavy. Pomohl desítkám lidí na cestě za svobodou, zavřeli ho do kriminálu, uprchl, při jedné z akcí mu zabili bratra. Nikdy se nevzdal.
Oskar Hes dostává role, po kterých by skočil snad každý mladý herec. V prosinci zazáří jako Josef Hasil v minisérii Král Šumavy, příští rok jako Josef Mašín ve filmu Bratři. Na lákavé nabídky si ale nechce příliš zvykat, aby se pak jako v době covidu nehroutil, když najednou nepřicházejí. V rozhovoru popisuje, proč se v dnešním světě občas cítí ztracený, i proč by se nerad stal veřejným majetkem.
Jean-Bédel Bokassa nemilosrdně vraždil politické oponenty, byl opakovaně obviněn z kanibalismu a před 45 lety se nechal korunovat císařem. I když ke svržení středoafrického diktátora napomohla francouzská armáda, jako bývalý protinacistický bojovník nakonec v této evropské zemi získal azyl. Měl 17 manželek a přes 50 dětí, jeho odkaz ve Středoafrické republice žije dodnes.
Už jako puberťák se toužil stát kriminalistou. K vysněné profesi nakonec přičichl až oklikou díky herectví – třeba když ztvárnil kapitána Plíška v minisérii Devadesátky. To, že se vyšetřováním vražd nemohl živit, nesl Martin Finger těžce. Sklon k melancholii zdědil po matce, která trpěla depresemi. Jak se svěřil v rozhovoru, právě na ni myslel, když se ujal role zlomeného muže v novém filmu Slovo.
Jiřímu Arvédu Smíchovskému se přezdívalo malostranský ďábel. Za první republiky vyvolával při magických rituálech démona, později propadl nacistické ideologii, a aby po válce unikl popravě, začal spolupracovat s komunisty. O jeho temném osudu nyní vypráví film Arvéd. Režisér Vojtěch Mašek v rozhovoru popisuje, jak se mu proslulého okultistu a udavače podařilo polidštit, aniž by jeho činy omlouval.
V novele Brány mrazu spisovatele a rabína Karola Sidona se kamarád po válce ptá: „Co bylo v srpnu dvaačtyřicet? Bylo něco?“ A hrdina odvětí: „Ne, nic zvláštního.“ Kdepak nic zvláštního: začátek byl. Karol Sidon se narodil. Toto úterý na den přesně před 80 lety.
Vše nasvědčuje tomu, že pohlaváři odpovědní za smrt u železné opony se definitivně vyhnou spravedlnosti. Alespoň té světské. Za jejich klid zaplatíme my všichni.
Bývalý komunistický československý premiér Lubomír Štrougal není schopen chápat obsah a smysl úkonů ve svém trestním řízení. K takovému názoru došli znalci, kteří zkoumali Štrougalův zdravotní stav. Naopak ohledně někdejšího ministra vnitra Vratislava Vajnara soudí, že smysl úkonů trestního řízení schopen chápat je.
Jan Paroulek, poněkud pozapomenutý hrdina druhé světové války, se narodil přesně před 100 lety. Český rodák z Osečku u Poděbrad se při bojích v západní Evropě vypracoval z pěšáka až na velitele tankové čety. Jeho úspěšnou kariéru však utnul nástup komunismu a pobyt v Jáchymovských uranových dolech.
Ve východoněmeckých lesích po nich pátraly tisíce policistů a vojáků, přesto se bratrům Mašínům povedlo z komunistického Československa utéct do Západního Berlína. Režisér Tomáš Mašín se teď proslulou odyseu svých vzdálených příbuzných chystá po dlouhých odkladech zfilmovat. V rozhovoru vysvětluje, proč snímek Bratři nevznikl dřív i proč odmítá debatu hrdinové versus vrazi.
Skupinu bratří Mašínů, jejíž útěk do Západního Berlína v roce 1953 bývá označován za jeden z největších příběhů studené války, navrhla sněmovna na státní vyznamenání. Dříve to opakovaně zkoušel Senát, nikdy ale neuspěl. Je na čase to změnit. V době, kdy si připomínáme osmdesáté výročí heydrichiády a sledujeme hrdinný ukrajinský boj za svobodu, by se ocenění pro Mašíny stalo velmi výmluvným gestem.
Před 51 lety se nad Československem odehrálo nevídané drama, které se stalo předlohou pro ikonický díl Mimikry normalizačního seriálu, který vznikal k 30. výročí vzniku SNB. Skupina mladých lidí unesla letadlo, aby se dostala přes uzavřené hranice na Západ. Zabila přitom pilota. Státní bezpečnost rozjela vyšetřovací akci s krycím názvem Hašiš. Falšovala dopisy, aby mezi mládeží vyvolala sváry.
Michael Kocáb začátkem května uvedl do kin film Symphony Bizarre, který zachycuje dosud největší koncert Pražského výběru. Po premiéře se ale myšlenkami vrátil k válce na Ukrajině, která mu nedá spát a kvůli níž odložil rozhodování o kandidatuře na prezidenta. V rozhovoru upozorňuje, že protitotalitní texty jeho kapely sedí i na současnost a že se bývalým komunistům v době ruské invaze nedá věřit.
Po loňském vítězství ve StarDance už v tanci trochu zakrněl. Proto se herec Jan Cina těší, až rozhýbe boky v roli Václava Neckáře, kterého ztvární v představení o Martě Kubišové. Letos ho čekají i dvě inscenace, které jsou pro něj dost osobní – jedna se věnuje sexuálním menšinám, druhá romské komunitě. V rozhovoru přitom říká, že s rychlým restartem kultury po covidovém spánku nestíhá držet tempo.
Jiří Louda prošel protinacistickým odbojem, komunistickým vězením i normalizačním ponižováním. Jeho dílo dnes zná úplně každý Čech i mnoho světových státníků.
Úspěšného podnikatele vytáčí, že jeho dcera brojí proti kapitalismu, a tak ji vezme na zájezd do komunismu, aby se poučila z historie. Z bizarního výletu za politickými procesy a frontami na maso se ale v dystopickém románu Opona stane past. Spisovatel Ondřej Hübl v rozhovoru vysvětluje, proč by levicoví aktivisté jeho knihu radši ani neměli číst a proč mu sdílená ekonomika připomíná znárodňování.
Karel Gott si za svého života tak úzkostlivě střežil vlastní mediální obraz, že o něm většina jeho biografií mluvila jen v dobrém. Hudební publicista Pavel Klusák, čerstvý držitel ceny Magnesia Litera, ve své knize Gott: Československý příběh nabízí kritičtější pohled. V rozhovoru mluví o zpěvákově marné snaze zůstat mimo politiku, komplikovaném vztahu s otcem i angažmá v západním Německu.
V bývalé věznici v Uherském Hradišti, kde totalitní režim věznil a týral své nevinné oběti, se uskutečnilo výjimečné setkání. V místní kapli proběhla ekumenická bohoslužba smíření, na kterou přišli mimo jiné zástupci několika církví. Nechyběl ani ministr kultury Martin Baxa (ODS), který prosazuje pokračování rekonstrukce věznice.
