Na vizuálních efektech americko-britského thrilleru Pád Londýna, jenž vstoupil do českých kin, se podílelo pražské studio. Výbuch Westminsterského paláce či přestřelka v londýnském metru, to vše vznikalo v Praze. Na padesáti záběrech pracovalo padesát grafiků půl roku.
Na některých letištích kontrolují policisté už vozidla přijíždějící po silnici k odletové hale. Jinde se k odbavovacím přepážkám dostanou pouze cestující. Pomoci mohou technologie, odhalující na vzdálenost několika metrů výbušniny či zbraně.
Policie navrhla obžalovat tři lidi z přípravy teroristického útoku na armádní vlak, na které se podíleli i dva agenti provokatéři, které mezi anarchisty detektivové nasadili v létě 2014. Další dva lidi navrhli obžalovat kvůli neohlášení trestného činu.
Slovenští policisté po listopadových útocích pátrali po Salehu Abdeslamovi. Vycházeli z informací, že muž pobýval v létě před atentáty v zemi tři týdny.
Někteří syrští uprchlíci se uchytili v Turecku dobře. Ale válka a prsty Islámského státu dosáhnou i sem. Ne pro všechny jsou džihádisté nepřítelem. Na syrské hranici natáčel reportér Aktuálně.TV Martin Novák.
Teror nás nedonutí zavírat se doma, protože jsme vybaveni jakýmsi psychobiologickým softwarem, který hrál klíčovou roli v naší evoluci, píše italský deník Corriere della Sera. Jestliže chce některý druh přežít, musí se učit strachu, ale také ho musí umět ovládat. Mozek naštěstí umí vyhodnocovat míru nebezpečí. Kromě hrozivých výjimek, jako bylo 11. září, je počet obětí teroristických útoků velmi nízký ve srovnání s jinými příčinami smrti. I v zemích, jako je Izrael, se téměř nikdy týdenní počet obětí nepřiblíží počtu obětí autonehod.
Pět vojáků a jeden policista přišlo o život při bombovém útoku v jihovýchodní části Turecka. Informovala o tom turecká agentura Dogan, podle níž je za útokem zřejmě zakázaná Strana kurdských pracujících (PKK). Příslušníci bezpečnostních sil se účastnili vojenské operace ve městě Nusaybin v jihovýchodní provincii Mardin, které obývají převážně Kurdové. V jednu chvíli uprostřed skupiny vojáků odpálili pravděpodobní členové PKK bombu. Militantní separatistická organizace se k činu dosud nevyjádřila. PKK vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán od roku 1984, dosud v důsledku jejích střetů s tureckými bezpečnostními složkami zemřelo na 40 000 lidí.
Belgická prokuratura obvinila třetího podezřelého ze zapojení do teroristické skupiny, chystající zmařený atentát ve Francii. Oznámila to agentura AFP. K obvinění a uvalení vazby došlo už v pátek. Prokuratura uvedla jen iniciály třiatřicetiletého podezřelého Y.A. s belgickým občanstvím. Obviněn byl v souvislosti s případem, ve kterém figuruje jako hlavní podezřelý islamistický radikál Reda Kriket, který byl zhruba před týdnem zatčen na pařížském předměstí Argenteuil. Z plánování stejného atentátu na pokyn Islámského státu je podezřelý také další Francouz Anis Bari, kterého v nizozemském Rotterdamu zatkla místní policie na francouzskou žádost.
Americký prezident Barack Obama na summitu o jaderné bezpečnosti ve Washingtonu uvedl, že jaderné riziko se podle něj výrazně snížilo. Zároveň však vyjádřil obavu, aby se k jaderným zbraním nedostali teroristé. "Není pochyb o tom, že pokud by se tito šílenci dostali k jaderné bombě nebo jadernému materiálu, použili by ho, aby zabili co nejvíce lidí," uvedl na adresu Islámského státu. Za Českou republiku se summitu účastní premiér Bohuslav Sobotka, chybí zde však zástupci Ruska.
Salah Abdeslam, jediný přeživší atentátník z Paříže, chce být vydán do Francie a spolupracovat s tamními úřady. V Bruselu to podle agentury AFP prohlásil jeho obhájce Cédric Moisse. Šestadvacetiletý Francouz byl dopaden před dvěma týdny v Bruselu, a to po čtyřměsíčním útěku před policií.
Francouzská justice formálně obvinila islamistického radikála Redu Kriketa, jednoho z hlavních podezřelých v případu zmařeného atentátu ve Francii. Agentuře AFP to sdělily zdroje obeznámené s vyšetřováním. Čtyřiatřicetiletý Kriket už byl v souvislosti s terorismem odsouzen v Belgii a je podezřelý, že působil v řadách takzvaného Islámského státu v Sýrii. Minulý čtvrtek byl zadržen na pařížském předměstí Argenteuil. Kriket je vyšetřován hlavně kvůli podezření z členství ve zločinecké skupině zapojené do přípravy teroristického činu. Z plánování stejného atentátu na pokyn IS je podezřelý také Francouz Anis B., kterého koncem minulého týdne v Rotterdamu zatkla policie na francouzskou žádost.
Belgii se už podařilo identifikovat všechny oběti teroristických útoků z bruselského letiště Zaventem a stanice metra Maelbeek. Celkem jich je 32, z toho 17 Belgičanů a 15 cizinců, informovalo krizové centrum. Zahraniční oběti pocházejí ze 13 zemí světa. V nemocnici zůstává 94 lidí a 49 pacientů je stále na jednotkách intenzivní péče. Třicet lidí ošetřují lékaři na popáleninových odděleních. Podle listu La Libre bruselští atentátníci shromažďovali před teroristickými útoky informace o premiérovi Charlesi Michelovi. V jednom z jejich počítačů byly údajně plány a fotografie premiérova úřadu i jeho rezidence. Bruselské letiště zůstane uzavřené nejméně do do čtvrtečního odpoledne.
Jeho svědectví ukazuje, že za krveprolitím v Paříži a v Bruselu zřejmě stála jedna teroristická buňka. Řeč je o 29letém počítačovém technikovi z Paříže Redovi Hamem. Loni se vypravil do Sýrie, aby pomohl svrhnout režim prezidenta Bašára Asada. Namísto toho uvízl v síti verbířů teroristické organizace Islámský stát (IS). Několikadenním výcvikem ho začátkem léta 2015 provedl sám Abdelhamid Abaaoud. Belgičan přezdívaný "Taťka" a jeden z hlavních strůjců teroristických útoků v Paříži. Hameho úkol po návratu domů byl jednoduchý: zabít co nejvíce civilistů nebo držet rukojmí. Vytrvat, nechat se zabít a stát se mučedníkem. Rekrut svoji misi nesplnil. Hned v srpnu byl zatčen.
Pro Egypt je především velmi špatnou zprávou, že zásadní bezpečnostní pochybení se opakuje po necelém půlroce. Loni 31. října pronesl zaměstnanec společnosti Egypt Air do zavazadlového prostoru ruského letadla nálož, která za letu explodovala a zabila 224 lidí. Rusko žádá, aby na letištích byli přítomni jeho bezpečnostní experti.
Únosce se krátce po startu zmocnil letounu společnosti EgyptAir, mířícího s 55 pasažéry a sedmi členy posádky z Alexandrie do Káhiry. Stroj přistál na letišti v kyperské Larnace, drama skončilo před 14. hodinou SELČ, kdy byl muž zatčen. Motivy jeho činu jsou stále neznámé, spekuluje se o jeho duševním zdraví.
V neděli bylo v Bruselu v souvislosti s atentáty zadrženo dalších devět lidí, zatýkalo se i v Nizozemsku. Nepokoje radikálů hlásí Belgie i Německo, kde tamní Kurdové zaútočili na protiteroristickou demonstraci organizovanou Turky.
Přinejmenším 70 obětí si v neděli vyžádal útok sebevražedného útočníka u parku na předměstí Láhauru na severovýchodě Pákistánu. S odvoláním na místní policii o tom informovala agentura Reuters. Mezi oběťmi jsou i děti. K odpovědnosti za útok se přihlásilo hnutí Tálibán. Mezi mrtvými a zraněnými jsou převážně ženy a děti, které do parku v desetimilionové metropoli přišly slavit Velikonoce.
Papež František ve svém tradičním velikonočním poselství vyzval svět k míru, milosrdenství a vzájemnému respektu. Krátce před požehnáním Městu a světu (Urbi et orbi) na Svatopetrském náměstí připomněl osud imigrantů v Evropě, nedávné teroristické útoky v Belgii i v dalších zemích a konflikty v Sýrii a v některých afrických státech. Kvůli úterním atentátům v Bruselu v neděli ve Vatikánu panovala zvýšená bezpečnostní opatření včetně podle agentury AP osobních prohlídek příchozích věřících.
Italská policie zatkla Alžířana podezřelého z výroby falešných dokumentů pro islámské radikály spojené s nedávnými smrtelnými útoky v Bruselu a Paříži. Podle médií belgické úřady vydaly na muže evropský zatykač kvůli výrobě a obstarávání falešných dokumentů používaných nelegálními migranty.
Odborníci na terorismus varují, že džihádisté mohou už za několik let k útoku využít takzvanou "špinavou bombu" vyrobenou z nukleárního materiálu jaderných elektráren. I proto bezpečnostní složky po teroristických útocích v Bruselu belgické elektrárny masivně hlídají. V den teroru například poslali domů všechny zaměstnance, kteří nebyli pro její chod nezbytní a úřady vyslaly na ochranu místa vojenské posily. Ke spekulacím o možném útoku přispěl také fakt, že jeden z teroristů pravděpodobně sledoval šéfa Belgického centra pro jaderný výzkum.
