Desítky žen v britském městě Bristol, které se v roce 2015 stalo nejzelenějším evropským městem roku, protestují proti kácení stromů na volné parcele určené ke kempování. Neziskové organizace proto uspořádaly svatbu, ve které se přes 70 žen oddalo ohroženým stromům.
V českých lesích usychají borovice, protože trpí nedostatkem podzemní vody. Letošní deštivé jaro sice částečně zásoby podzemní vody doplnilo, ale pokud budou následovat suché roky, odumře více borových lesů. Lesníci předpokládali, že borovice díky svým hlubokým kořenům sucho vydrží, ale za poslední dekádu se jejich podíl v hospodářských lesích snížil o 1,5 procentního bodu na asi 16 procent.
Praha tento týden zvítězila v žebříčku magazínu Time Out v kategorii nejkrásnější město na planetě za rok 2021. Ankety se zúčastnilo 27 tisíc lidí z celého světa. V celkovém hodnocení skončila Praha letos na sedmém místě. Ocenění britského serveru ABC Flora nedávno získaly i pražské parky. Podívejte se v galerii Aktuálně.cz, čím hlavní město tolik zaujalo.
Skoro třetině druhů stromů na světě hrozí vyhynutí a stovky druhů jsou na pokraji zániku, varuje studie mezinárodní organizace sdružující botanické zahrady BGCI. Ve středu o tom informovala agentura Reuters.
Některý vypadá jako obrovská šiška, jiný připomíná létající talíř UFO nebo kuklu motýla. Hosté v nich najdou saunu, vířivku, otáčivý krb nebo gril či skluzavku. Ve všech se ale člověk bude cítit volně jako pták. Stromodomy vypadají, jako by se vznášely pár metrů nad zemí, připevněné jsou jen ke korunám stromů. Podívejte se na originální stavby ze světa, které jsou běžně k vidění jen v pohádkách.
"Živel bral staré ovocné sady, vinice, aleje podél cest i parky. Místní lidé mají chuť pustit se do jejich obnovy okamžitě," popisuje Markéta Fučíková, finanční ředitelka Nadace Partnerství, následky tornáda, které na konci června zasáhlo jižní Moravu. Sama pochází z Hrušek, jedné z nejhůře zasažených obcí. Na obnovu zničené zeleně teď dávají peníze stát, nadace i soukromé firmy.
Česko následkem klimatické změny zarůstá křovinami. Keře totiž umějí lépe využívat skleníkový plyn oxid uhličitý a lépe se přizpůsobí suchu. Navíc snáze přežijí oheň, ožírání od zvířat či prosekávání od lidí. Hrozí, že zahubí stepní a savanové plochy v Česku, které jsou druhově nejpestřejší součástí naší krajiny. Proto by podle expertů měly s rozšiřováním křovin bojovat i správy národních parků.
Jizerskohorské bučiny jsou první českou přírodní památkou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Místní buky přežily staletí. V podstatě jen díky neprostupnosti terénu severovýchodního svahu Jizerských hor je v minulosti lidé nevykáceli. "Na turisty dýchne duch lesa," říká Ondřej Petrovský z Nadace Ivana Dejmala, která se o zachování bučin částečně zasloužila.
Do obnovy lesů se během kůrovcové kalamity a období sucha investovaly miliardy. Jenže ty podle lesníků a ekologů "mizí v žaludcích přemnožené spárkaté zvěře". Než stačí stromky vzrůst, spasou je jeleni či srnky. Lesníci volají po větší možnosti regulovat počet zvěře. Myslivci tvrdí, že není přemnožená, jen jsou její stavy v některých oblastech zvýšené. A že na ni nelze svalit všechny škody.
Odstartoval další ročník ankety Alej roku, kterou pořádá organizace Arnika. Uzávěrka je na konci října. Vyhrát nemusí jen majestátní staletá stromořadí, ale klidně i čerstvě vysázená alej či ta se silným příběhem. Ve fotogalerii přinášíme snímky z minulých deseti ročníků, které Arnika vybrala do Síně slávy.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Sázení stromů je v Číně už dlouho jedním z klíčových environmentálních cílů. Země i jednotliví farmáři se tak snaží bojovat proti stále se rozšiřující poušti. Písek z rozsáhlé Gobi se do Pekingu dostává skoro každé jaro. Pomoci by měl dlouhý pás zeleně.
Česko opět zažilo rok, kdy se posunuly rekordy v objemu vytěženého dřeva. Loni dělníci z lesů odvezli 35,8 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, z toho naprostou většinu takzvanou nahodilou těžbou - ze stromů poškozených kůrovcem, suchem nebo jinými přírodními živly. Celkově loni zmizelo z české přírody asi dvakrát tolik stromů než před pěti lety. Více se jich ale také vysadilo.
Vědci odhalili dosud neznámý zdroj emisí, který přispívá ke změně klimatu stejnou měrou jako třeba letecká doprava. Stojí za ním narušování mořského dna rybářskými vlečnými sítěmi. Ročně se tak uvolní do atmosféry až gigatuna oxidu uhličitého. Odborníci také zjistili, jak se to má se suchem v Evropě. Aktuálně.cz přináší březnový přehled novinek o klimatu.
V centru metropole má zmizet další kus zeleně. Přednost dostane atrakce pro turisty.
Tisíciletý dub z Leciny ze severu Španělska přezdívaný Strom čarodějnic zvítězil jako 11. Evropský strom roku. V anketě pořádané Nadací Partnerství získal více než 104 tisíc hlasů. Stříbro putuje do Itálie díky Tisíciletému platanu z Curingy. Bronz slaví získal pro Rusko Starověký platan. Česká favoritka Jabloň u Lidmanů skončila sedmá a nezopakovala tak loňské prvenství Chudobínské borovice.
Třiašedesátiletého amerického prozaika Richarda Powerse už čeští čtenáři znají: roku 2008 nakladatelství Odeon vydalo jeho devátou prózu Stopy paměti, intelektuálně docela náročný román idejí dotýkající se mimo jiné pádu věží Světového obchodního centra při teroristických útocích z 11. září 2001 a kolektivní paměti jeřábů kanadských. Autor za něj získal Národní knižní cenu kritiků.
U českých popelnic je momentálně dost možná více stromů než v kůrovcových lesích na Vysočině. Co se ale s vaším smrčkem stane poté, co ho odstrojíte a odložíte ke kontejneru? Podívali jsme se na osud vánočních stromků vyhozených v hlavním městě.
"Krajina bez alejí je jako obraz bez rámu," říká se v mottu soutěže Alej roku, kterou již desátým rokem pořádá sdružení Arnika. Vítězkou ročníku 2020 se stala Svárovská alej, jedna z posledních svého druhu na Boskovicku. Je dlouhá 600 metrů, tvoří ji osmdesát lip, z nichž padesát má jít k zemi. Organizátoři doufají, že úspěch v anketě ji pomůže zachránit. Podívejte se na třicet nejhezčích alejí.
Stromy potřebujeme všude, taky podél cest a silnic. Bez stromů jsme „méně lidmi“ a na silnicích se stáváme „více auty“ než lidskými bytostmi.
