Výdaje státu byly po prvních jedenácti měsících roku o 11,6 miliardy vyšší než příjmy. Rozpočet tak neudržel přebytek z konce října. Přestože se výběr daní meziročně zvýšil, celkové příjmy rozpočtu jsou kvůli propadu objemu peněz z Evropské unie nižší než loni.
Na konci září činil schodek důchodového účtu 4,11 miliardy korun. Jde o nejlepší výsledek za posledních devět let. Za obratem je dobrá kondice tuzemské ekonomiky.
Česko za prvních deset měsíců roku hospodařilo s přebytkem 26,5 miliardy korun. Oproti loňskému roku chybí rozpočtu desítky miliard korun z evropských fondů. Výpadek se částečně podařilo nahradit vyšším výběrem daní. Ekonomové ale nevěří, že by se rozpočet udržel v přebytku za celý rok.
Česká pošta může letos od státu na zajištění základních služeb dostat maximálně půl miliardy korun. Náklady jsou ale podle ní více než trojnásobné.
Česko za prvních devět měsíců roku hospodařilo s přebytkem 17,4 miliardy korun. Oproti stejnému období loňského roku chybí rozpočtu desítky miliard korun z evropských fondů. Výpadek se částečně podařilo nahradit vyšším výběrem daní. Propadu do schodku zabránilo i to, že stát méně investuje. Ekonomové ale nevěří, že by se rozpočet udržel v přebytku za celý rok.
Státní dluh za tři čtvrtletí letošního roku klesl o 3,3 miliardy korun na 1,61 bilionu korun. Je tak nejnižší od roku 2011, informovalo dnes ministerstvo financí. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 152 000 korun. Podle úřadu se vyrovnal krátkodobý nárůst státního dluhu v průběhu letošního roku, když ministerstvo využilo mimořádně příznivých podmínek na trhu při prodeji krátkodobých státních dluhopisů, a to někdy i za záporný úrok. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Rozpočet, který bude schvalovat sněmovna vzešlá z říjnových voleb, počítá s růstem platů ve veřejné správě i se zvýšením rozpočtu vysokých škol o tři miliardy korun.
Vysoké školy požadovaly navýšení rozpočtu o 4,5 miliardy korun, po jednání s ministrem školství Stanislavem Štechem (za ČSSD) se shodly na tom, že se spokojí se třemi miliardami. "Se skřípěním zubů je budeme akceptovat. Nikoli ale částku 2,2 miliardy korun, o které nyní hovoří politici," uvedl místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek. Vláda o navýšení rozpočtu vysokých škol rozhodne v pondělí.
Dozorci našli při osobní kontrole u vězně, který se vracel z nestřeženého pracoviště do věznice, mince. V kapse měl šest korun. Tím porušil zákon, protože odsouzený nesmí mít u sebe během výkonu trestu finanční hotovost. "Muž se tak dopustil kázeňského přestupku a byl mu uložen kázeňský trest – důtka a propadnutí věci," upřesnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v tiskové zprávě. Hotovost převzal úřad a celých šest korun bude odvedeno do státního rozpočtu. Podle mluvčího ÚZSVM Radka Ležatky je to standardní postup a žádné náklady převedením zanedbatelné částky úřadu nevznikly. "Je to běžná práce našich zaměstnanců," upřesnil s tím, že peníze byly poslány v hotovosti.
Všechna ministerstva na výzvu premiéra Bohuslava Sobotky sdělila, že na růst platů učitelů a dalších pracovníků veřejné sféry, vyčlení peníze. V pátek ale ministr financí Ivan Pilný oznámil, že resorty žádné peníze na zvýšení platů poskytnout nemohou a naopak ještě požádaly o dalších 33 miliard korun. To by i s navýšením platů zvýšilo schodek státního rozpočtu na 100 miliard korun. Ministr Pilný vyloučil, že by se pod takový schodek podepsal. Ministři se ale proti jeho slovům ohrazují a tvrdí, že ministerstvo financí dlouhodobě podhodnocuje příjmy.
Česko vyčerpalo mezi lednem a srpnem z evropských fondů 59 miliard korun, o 60 procent méně než loni. Rozpočet se přesto udržel i po osmi měsících roku v přebytku. Zasloužily se o to především prostředky, které získal navíc díky nad očekávání rychlému růstu ekonomiky. Stát oproti loňsku méně investuje, celkové výdaje ovšem přesto rostou.
Ministerstvo financí ve srovnání s červnovým návrhem zvýšilo v aktuálním návrhu státního rozpočtu na příští rok celkové výdaje a příjmy, a to o 10,2 miliardy korun. Důvodem zvýšení je především lepší odhad daňových příjmů. Proti červnovému návrhu by měly být o deset miliard korun vyšší. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který je k dispozici na internetových stránkách vlády. Plánovaný schodek zůstal na 50 miliardách korun. Vláda začne o rozpočtu jednat zřejmě v týdnu od 11. září, do konce měsíce jej musí schválit a předat do Poslanecké sněmovny. V pondělí 4. září bude o návrhu jednat koaliční rada.
Současný návrh státního rozpočtu na rok 2018 není schopen pokrýt požadavky na zvyšování platů ve státní správě. "V případě, že by docházelo k přidávání na platech, tak ten schodek je neudržitelný. Jedině, že bych se vrátil ke květnové verzi. A to znamená brutálně sebrat ministerstvům vše, co jsme jim teď rozdali. A to si nepřejí ani ministři ani pan premiér," řekl ministr financí Ivan Pilný. Sám ale navrhovat zvýšení schodku vládě nebude, pokud by o tom vláda hlasovala, zdrží se hlasování.
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že správa daně z příjmů fyzických osob je nepřehledná a složitá pro plátce i úřady. Při elektronickém výběru daní finanční úřady několikrát porušily zákon. Na složitost placení i výběru daně mělo podle úřadu vliv celkové množství odpočitatelných položek i časté změny v zákoně.
Politické strany si mohou nově zřídit vzdělávací politický institut, na který dostanou příspěvek z rozpočtu. Po podzimních volbách se tak několik takzvaných think-tanků stane stranickými. Dosud se přitom prezentovaly jako nezávislé. Změna financování podle samotných institutů nebude mít vliv na jejich činnost. Think-tanky pořádají zejména veřejné debaty s odborníky a politiky.
Příjmy státu byly za prvních sedm měsíců roku vyšší než výdaje o 25 miliard korun. Díky růstu ekonomiky i mezd stát vybírá meziročně více peněz na daních a sociálním pojištění, ministerstvo financí zdůrazňuje také příznivý dopad druhé fáze EET. Stát zároveň méně investuje. Oproti roku 2016 činí propad kapitálových výdajů bezmála 40 procent.
Česká republika v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 39,5 miliardy korun a odvedla do něj 22,8 miliardy korun. Celkem Česko dosud získalo z EU o 656 miliard korun více, než do ní odvedlo.
Nejvyšší kontrolní úřad objevil nedostatky při zadávání zakázek a také chyby v účetnictví u Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Úřadu pro ochranu osobních údajů a Úřadu průmyslového vlastnictví. Kontroloři prověřili, jakým způsobem úřady hospodařily se státními penězi v letech 2013 až 2015.
Do obecních a městských pokladen přiteče ze státního rozpočtu dalších 8,5 miliardy korun. Novelu, která zvýší jejich podíl na výnosu z daně z přidané hodnoty (DPH), schválili ve středu senátoři. Zvýšení podílu obcí označil za krok správným směrem ministr financí Ivan Pilný (ANO).
Poslanci s největší pravděpodobností nestihnou schválit novelu, která rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Normy jsou v dolní komoře teprve před druhým čtením a poslední schůzi mají zákonodárci naplánovanou na září.
