Některé děti mají ještě pleny, jiné pláčou, protože jim chybí maminka. S dvouletými dětmi ve školce to není jednoduché, ale když se s nimi dobře pracuje, do půl roku se samy zvládnou najíst lžící a umějí pojmenovat i některá zvířata či rostliny. V Mateřské škole Tréglova na pražském Barrandově už je přijímají osm let, zkušenosti tedy mají bohaté.
Školské odbory vyhrožují stávkou v případě, že vláda nezvedne ve školství platy. Odboráři požadují přidání o deset procent, a to všem zaměstnancům - učitelům i nepedagogickým pracovníkům. Usilují také o to, aby do školství plynulo víc peněz. Snahu i případné akce školských odborů podporuje Českomoravská konfederace odborových svazů. K růstu platů o deset procent se kloní i ministryně školství Kateřina Valachová. Ministr financí Andrej Babiš se zmínil o pěti procentech.
Na středečním jednání vlády se koaliční strany shodly na tom, že platy učitelů by se měly zvednout minimálně tak, aby se začaly přibližovat ostatním profesím. O kolik procent konkrétně by si učitelé měli přilepšit, se však bude teprve jednat na nadcházejících červnových jednáních. Ministryně školství Kateřina Valachová upozornila na to, že bude požadovat ještě jednu miliardu na platy vysokoškolských pedagogů. "Jinak nebudeme schopni zajistit vzdělávání na vysokých školách pro budoucí početnější generace," řekla Valachová.
V návrhu rozpočtu pro vysoké školy a další vzdělávání nefigurují žádné peníze navíc pro univerzity, přidáno dostal pouze sport. Vysoké školy dokonce dostaly méně než loni, deficit jejich prostředků se tak prohloubil na 1,5 miliardy korun. Proti tomu se ohradil Akademický senát Univerzity Karlovy (UK) v Praze. Pokud se situace nezmění, akademici začnou od září iniciovat protesty, uvedl mluvčí UK Václav Hájek. Podle něj je při takovém nedostatku finančních prostředků ohrožena úroveň vysokoškolského vzdělávání v ČR. Ministryně školství Kateřina Valachová požadavky akademiků podporuje, usilovat chce minimálně o miliardu korun pro univerzity navíc.
Jednou z cest, jak matematiku a závěrečnou zkoušku z ní přiblížit žákům středních škol, je testy více provázat s otázkami z finanční gramotnosti. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové bude pro děti matematika přístupnější, když se v ní budou setkávat s něčím, co znají z praktického života.
Průzkum žáků osmých tříd potvrdil, že největší zájem je stále o gymnázia, průmyslové a technické střední školy. Více než dvě třetiny dětí má ambice na to, dosáhnout maturity. O odborná učiliště je zájem nevelký, studovat by na něm chtěla méně něž pětina dotazovaných osmáků. Převis nabídky nad poptávkou nutí školy, zejména učiliště, k využívání marketingových, reklamních a PR technik.
Podzimní krajské a senátní volby se blíží a hnutí ANO už "rozjelo" svou kampaň. Nejvíce bude vidět hlavně billboardová kampaň. Tam ANO své voliče láká sloganem Chceme lepší Česko. V menší míře se dělá propagace i v tisku, na internetu a sociálních sítích. Na centrální úrovni bude podle předsedy hnutí Andreje Babiše kampaň stát kolem 60 milionů korun. Ještě v polovině března Babiš odhadoval, že rozpočet bude o deset milionů nižší.
Průzkum odborářů mezi učiteli v regionech ukázal, že "naštvanost ve sborovnách stoupá". Platy jim rostou méně, než je průměr všech profesí. Školské odbory proto spouští kampaň Konec levných učitelů. Chtějí od roku 2017 zvýšení alespoň o 10 procent. Dlouhodobým cílem pak je dosáhnout na 130 procent průměrné mzdy.
ČSSD chce v příštím roce zvýšit platy zdravotníků a učitelů o 10 procent. Navrhuje i pětiprocentní zvýšení platu ostatním zaměstnancům veřejného sektoru. Návrhy hodlají sociální demokraté s koaličními partnery projednat ještě před hlasováním vlády o konvergenčním programu.
Do pěti lety by studenti středních škol měli povinně kromě češtiny a cizího jazyka maturovat i z matematiky. Počítá s tím novela školského zákona, kterou ve středu schválili poslanci. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové je důležité, aby se děti počtům věnovaly, i když z nich nebudou matematici, protože to tříbí uvažování. Uznává ale, že je třeba zlepšit její výuku na školách.
Sněmovna schválila novelu školského zákona. Pro předškolní děti tak bude od příštího roku povinný poslední rok mateřské školy a ve stejném roce se mají sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. V návaznosti na to pak o čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky. Normu nyní dostane k projednání Senát.
Nevidomé dívky v pákistánské provincii Pachtunchva tvrdí, že jsou oběťmi diskriminace a že jim byl znemožněn přístup ke středoškolskému vzdělání. Když dokončí základní školu, řada nevidomých studentek je přinucena ukončit další vzdělávání, protože pro ně v provincii neexistuje střední škola.
Jihokorejští školáci žijí v permanentním stresu, strachu a přetíženosti. Vstávají v šest ráno, domů se vrací v jedenáct večer a dlouho do noci se ještě učí, aby zvládli enormní objemy látky. Cítí totiž obrovský tlak společnosti, která jim každý den připomíná, že neobstojí-li v testech v Den D, oni i jejich rodiče ztratí společenský kredit a jejich život se nebude ubírat dobrým směrem. V jediný den vypuknou v Jižní Koreji jednotné zkoušky na vysoké školy, zvané Suneung. Ne nadarmo se jim také říká "zkoušky života a smrti". Vypráví o nich dokumentární film Dotkni se nebe, který se promítá na letošním ročníku festivalu Jeden svět.
Ministerstvo školství začalo pracovat na tom, aby se moderní technologie dostávaly do výuky častěji. Už vznikají úlohy, které mají žákům přiblížit, jak přemýšlejí počítače, a učit je základům programování. Podívejte se, jaké úlohy nyní řeší žáci v rámci soutěže Bobřík informatiky.
Bývalý ministr školství Marcel Chládek vymyslel Národní radu pro vzdělávání, která měla být apolitická a zajistit, aby při každé výměně ministra nenastalo v resortu zemětřesení. Jenže do jejího čela navrhl bývalého prezidenta Václava Klause, což vyvolalo pobouření. Od té doby se o ní příliš nemluvilo, přesto se její vznik dostal do novely školského zákona, kterou mají poslanci schvalovat příští týden. Při středečním jednání výboru ji však poslanci i nová ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) odmítli - jednohlasně prosadili pozměňovací návrh, který její vznik ruší.
"Starší studenti mě na střední škole fyzicky týrali a mlátili. A jednou až do půlhodinového bezvědomí. Tehdy mi bylo patnáct... nevěděl jsem, jak se tomu bránit, takže jsem se nechal mlátit. Tohle dobře zná každý, kdo prošel podobným prostředím, bolševickou armádou anebo vězením. Všude vládne zákon mlčenlivosti. Fungují tam zcela zvrácené pocity a vztahy," vysvětluje psychologii šikanujících a těch, kteří násilí jen přihlížejí, filmový producent a režisér Václav Marhoul. Ještě více ho ale nyní šokuje jednání vedení průmyslové školy na pražském Třebešíně, kde žáci šikanovali svou učitelku, která později zemřela v nemocnici.
Sedm set studentů z Univerzity Jana Amose Komenského nemůže kvůli ztrátě akreditace dokončit studium. Možnost dostudovat dostali na českých státních pedagogických školách, tu však spousta studentů nevyužila. Nyní jim zrychlený režim studia nabízí Katolická univerzita ve slovenském Rožumberoku a Dolnoslezská univerzita ve Vratislavi. Zatím však není jisté, zda české ministerstvo školství diplom získaný na polské univerzitě uzná.
Ministryně školství Kateřina Valachová kritizuje vedení pražské střední průmyslové školy, v níž docházelo k šikaně učitelky, která následně zemřela. Pokud se prokáže, že vedení školy o šikaně vědělo, měl by podle ní ředitel přijmout odpovědnost za celou situaci a na funkci rezignovat. "Souvisí to s tím, jak vážně přistoupíme k tomu, co se stalo. Včetně toho, že všichni zúčastnění převezmou objektivní odpovědnost za to, že k tomu mohlo dojít," uvedla. Školy podle ní potřebují také právní podporu, aby si v těchto situacích uměly lépe poradit.
Smer-SD premiéra Roberta Fica s velkým náskokem vyhraje březnové volby na Slovensku, ale nedokáže sestavit jednobarevnou vládu. Podle průzkumu agentury AKO získá 35 procent hlasů, což by straně vyneslo v 150členné sněmovně 63 křesel. Na druhém místě je nacionalistická Slovenská národní strana (SNS) s 9,4 %. Případná koalice Směru-SD a SNS by podle průzkumu měla v parlamentu většinu. Až třetí je nová strana Síť neúspěšného prezidentského kandidáta Radoslava Procházky (8,1 %). Do sněmovny by se dostalo osm stran. Blízko k pětiprocentní hranici je krajně pravicová strana Kotleba - Lidová strana naše Slovensko s podporou 4,2 procenta.
Protestující učitelé požadují mimo jiné snížení počtu vyučovaných hodin a volnost při výběru učebnic. Vláda převzala kontrolu nad školami před třemi lety a celý systém nyní reguluje jeden ústřední orgán.
