Studentka v Číně si údajně musela sundat pro kontrolu kalhoty, aby byla uvolněna z výuky kvůli menstruaci, píše BBC. Mladá žena poté sdílela svou zkušenost na sociálních sítích a veřejnost chování vysoké školy odsoudila.
„Zní to blbě, když to říkám já, ale myslím, že systém je nastavený špatně,“ připouští ministr školství Mikuláš Bek (Nezávislí) v rozhovoru s Terezou Engelovou. Mluví o přetíženém systému přijímaček, kritizovaných maturitách i tom, proč změny ve školství trvají roky. A také o tom, jaké důsledky má nedostatek míst na školách pro budoucnost celé společnosti.
„Žiju v noční můře. Nikdy bych nečekal, že něco takového zažiju v Německu,“ říká berlínský učitel, který léta čelil homofobní a antisemitské šikaně od žáků arabského původu. Na jeho příběh poukázal německý list Süddeutsche Zeitung, který na jeho příkladu demonstroval rostoucí napětí mezi učiteli a žáky a selhání kárného systému v německých školách.
Pražští radní schválili výjimku z nejvyššího povoleného počtu žáků středních škol o čtyři žáky na třídu. Rozhodli o tom ve čtvrtek ráno na mimořádném jednání. V jedné třídě by mohlo být až 34 žáků. Ředitelé by tak mohli ve třetím kole nabídnout více volných míst, v celé Praze by jich mohlo být několik stovek.
Jednotné přijímací zkoušky i maturity vyvolaly mezi rodiči emoce. Dochází k tomu každý rok, konstatuje ministr školství Mikuláš Bek (STAN). "My potřebujeme zásadní debatu o tom, jak mají být přijímačky organizované. Už dva roky říkáme, že by se ty testy měly konat na základních školách. A to ještě předtím, než se podává přihláška.“
Děti z nejchudších rodin mají u nás ve školách horší výsledky než mají chudé děti v Polsku nebo Estonsku. “Největší problém je, že v Česku to vzdělávání nikdo neřídí,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop. Systém vzdělávání v Česku je znovu v popředí zájmu veřejnosti v souvislosti s probíhajícími přijímačkami na střední školy.
Od úterý se žáci mohou hlásit do druhého kola přijímacích zkoušek na střední školu. Pro neúspěšné uchazeče z prvního kola je k dispozici ještě 24 tisíc volných míst. Na víceletých gymnáziích se ale jedná jen o necelé tři stovky. Datová redakce Aktuálně.cz připravila přehled, kde je kolik míst k dispozici.
Nedostalo se vaše dítě v prvním kole přijímacích zkoušek na vysněnou střední školu? Nebo dokonce na žádnou a čeká ho druhé kolo? Nemusí to být jen jeho chyba, tedy nedostatek znalostí nebo rozklepaná mysl z těžké zkoušky.
Na střední školy se letos hlásilo téměř 160 tisíc dětí. Na nejlepších školách nestačilo k přijetí ani osmdesát bodů ze sta. Jinde vzali v prvním kole všechny uchazeče. Přehledná infografika Aktuálně.cz ukazuje počet bodů potřebných k přijetí na všech středních školách v republice.
Ředitelé škol jsou podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla klíčem ke kvalitnímu vzdělávání. Ministerstvo proto spouští nový systém podpory, který má zlepšit přípravu ředitelů, zavést dvoufázové studium, mentoring i kompetenční rámec. K tomu by měl systém také snížit administrativní zátěž a přilákat více uchazečů do konkurzů na vedoucí pozice.
Ve čtvrtek 8. května si připomínáme 80 let od ukončení druhé světové války v Evropě. Snad každý Čech si při vzpomínce na tento konflikt vybaví základní letopočty, Hitlera nebo české letce v Británii. Víte ale, komu říkali "Pouštní liška", jaký stroj nesl jméno Enola Gay nebo kde na českém území došlo k poslední větší bitvě? Zkuste si ve sváteční den osvěžit paměť v krátkém kvízu Aktuálně.cz.
Letošní maturita z matematiky vyvolala vlnu nevole napříč školami. Studenti mluví o zbytečně složitých úlohách a časovém presu. Učitelé z gymnázií, včetně na přírodní vědy orientovaného Keplera, potvrzují výjimečnou obtížnost testu. Ministr školství Mikuláš Bek připouští, že pokud analýza potvrdí, že byl test mimořádně těžký, hodnocení se možná bude ještě měnit.
Reforma ve financování nepedagogických pracovníků vyvolala bouřlivou debatu. Jiří Nantl, náměstek ministra školství, v rozhovoru pro Aktuálně.cz obhajuje změnu, jež by měla zajistit předvídatelnější a spravedlivější tok finančních prostředků do škol. Přestože opozice zpochybňuje celý návrh, podle Nantla jde o nezbytnou modernizaci systému.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se ocitá pod stále větším tlakem kvůli placení nepedagogických pracovníků, tedy uklízeček, kuchařek či školníků. Bekovi se už několik měsíců nedaří ve sněmovně prosadit, aby je platily obce a kraje. Kvůli tomu ale hrozí, že příslušná novela školského zákona vůbec nevstoupí v platnost, takže v koši skončí řada důležitých věcí.
Uplynulý týden v politice potvrdil, že vládní a opoziční strany se už zcela soustřeďují na předvolební kampaň, aniž by třeba byť i jen předstíraly vzájemnou komunikaci. Zatímco hnutí ANO využilo jednání ve sněmovně k tomu, aby se pokusilo nabrat voliče cupováním vlády, její členové se věnují hlavně tématům, kterými mohou bodovat u svých voličů. A média žijí kauzami Filipa Turka a Jana Součka.
Dvě třetiny lidí si myslí, že angličtina má být povinnou součástí výuky v základní škole již od první třídy. Naopak určitě proti je 14 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu, který pro nakladatelství Fraus Klett realizovala společnost Ipsos.
Situace v českých školách je alarmující – duševní zdraví žáků se dlouhodobě zhoršuje a podpůrné profese, jako jsou školní psychologové nebo sociální pedagogové, zůstávají bez jistoty dalšího financování. Schválení novely školského zákona, která by tyto pozice ukotvila, se nebezpečně odkládá. Pokud poslanci nezačnou jednat, může dojít k nenapravitelným ztrátám v podpoře dětí.
Revize Rámcového vzdělávacího plánu (RVP) přináší školám více svobody, adaptační období pro prvňáčky či změnu výuky hudební a výtvarné výchovy, jež se slučuje s novými obory. Kritika RVP sice sílí, ale ministerstvo školství a Národní pedagogický institut uklidňují: Rámec se mění, výuka zůstává. Cílem je modernizovat výuku v mateřských a základních školách a přizpůsobit ji současným potřebám dětí.
Přípravné kurzy na přijímací zkoušky slibují zlepšení výsledků, ale podle psychologa Hynka Cíglera je jejich efekt minimální. Klíčem k úspěchu je podle něj především kvalitní domácí příprava v klidném prostředí: stačí mít prostor, čas, přístup k testům z minulých let a podporu rodičů. Tyto faktory mohou uchazeče posunout o desítky bodů, říká odborník.
Alternativní a zážitkové formy výuky jsou přitažlivé, proto je o podobné instituce čím dál větší zájem. V čem mohou být lepší než běžné mateřské školky, kdo je volí a pro koho jsou vhodné? Lesní školky by se měly vyznačovat láskou k přírodě i dětem, touhou změnit svět k lepšímu i inovativním vzděláváním.
