Reklama
Reklama

Rumunsko


Rumunsko EU
Rumunsko EU
Rumunsko EU

Špičky EU v Bukurešti zdůrazňovaly právní stát, Tusk vzpomínal i na svou Dacii

Špičky Evropské unie ve čtvrtek upozornily Bukurešť, že nadcházející rumunské předsednictví EU není jen technickým řízením diplomatických jednání, ale také příležitostí ukázat, jak vážně to vláda myslí s dodržováním evropských hodnot, jako je právní stát. Na všechny Rumuny se s výzvou k obraně "základů naší politické civilizace, svobody, integrity, pravdy ve veřejném životě, vlády práva a ústavnosti" obrátil například předseda Evropské rady Donald Tusk. Kompromisy v souvislosti s právním státem nejsou možné ani podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera.

Reklama
Viorica Dancilaová Rumunsko
Viorica Dancilaová Rumunsko
Viorica Dancilaová Rumunsko

Rumunsko není připravené na předsednictví v EU, prezident chce vyměnit vládu

Rumunsko není připravené převzít 1. ledna předsednictví Evropské unie. Podle médií to prohlásil rumunský prezident Klaus Iohannis, který v této souvislosti zároveň vyzval sociálnědemokratickou vládu, aby odstoupila. "Věci míří špatným směrem," konstatoval prezident a dodal, že "je politicky nezbytné vyměnit tuto vládu". Současně ministerskou radu premiérky Viorici Dancilaové podle agentury AP označil za "neštěstí rumunské demokracie".

Protesty v Rumunsku
Protesty v Rumunsku
Protesty v Rumunsku

Tisíce Rumunů v Bukurešti protestovaly proti korupci

Tisíce Rumunů se v úterý v hlavním městě zúčastnily protestu proti korupci. Protest se konal v den výročí od tragického požáru v nočním klubu, ke kterému přispěly úplatky a nedodržování bezpečnostních předpisů. Informovala o tom agentura Reuters. Při požáru v klubu Colectiv před třemi lety zemřelo 65 osob. Událost způsobila masivní demonstrace na ulicích a vedla až k pádu vlády sociálních demokratů. Strana se však vrátila k moci po parlamentních volbách na začátku roku 2017. Od té doby se snaží oslabit protikorupční zákony a nahradit státní zástupce. To vyvolalo protesty a v Evropské komisi a mezi diplomaty také obavy o dodržování práva v zemi.

Reklama
Čhavorenge, dětský romský sbor (vede Ida Kelarová) s Českou filharmonií na týdenní cestě po Rumunsku, koncert
Čhavorenge, dětský romský sbor (vede Ida Kelarová) s Českou filharmonií na týdenní cestě po Rumunsku, koncert
Čhavorenge, dětský romský sbor (vede Ida Kelarová) s Českou filharmonií na týdenní cestě po Rumunsku, koncert

"Dává mi to, co jsem nikdy neměla, lásku." Ida Kelarová vyvádí mladé Romy z ghett

"Nesmí mít pětky, neomluvené hodiny, musí být vzorem pro další Romy," mluví jasně Ida Kelarová. Do svého dětského romského sboru Čhavorenge už osm let schraňuje talentované děti z chudých slovenských osad i českých ghett a ukazuje jim jiný život, než jaký znají od rodičů. "Čhavorenge je pro mě jako rodina, teta Ida nám ukazuje cestu," opakují různé děti stejnou větu. Vpravdě jedinečný projekt, snažící se vymanit romské děti z kruhu chudoby a izolace, si vzala pod křídla Česká filharmonie. Nedávno natočili první společné CD a vyrazili na první zahraniční cestu. Ne vše jde ale růžově. Děti slýchají nadávky, zažily i střelbu. A nakonec ani plánovaný obří koncert v Bukurešti nedopadl, jak měl.

Banát
Banát
Banát

Fotky: Cestou po Banátu. Češi sem přišli už roku 1823, dodnes tu drží tradice

Na rumunsko-srbsko-maďarské hranici se rozkládá jeden z nejzajímavějších regionů jihovýchodní Evropy. Češi, stejně jako například Němci, přišli do Banátu již v roce 1823 a lákala je tehdy divoká příroda lemovaná Dunajem. Čeští přistěhovalci založili v oblasti hned několik vesnic, do jedné z nich, Eibenthalu, se každý rok pravidelně sjíždí návštěvníci festivalu Banát. Podívejte se jak to kolem Eibenthalu vypadá.

Reklama
Chtěli jsme žít v divočině. Lanýže jsou černé diamanty, přišly jako dar z nebe, říká Děkanová
Chtěli jsme žít v divočině. Lanýže jsou černé diamanty, přišly jako dar z nebe, říká Děkanová
Chtěli jsme žít v divočině. Lanýže jsou černé diamanty, přišly jako dar z nebe, říká Děkanová

Chtěli jsme žít v divočině. Lanýže jsou černé diamanty, přišly jako dar z nebe, říká Děkanová

Chtěli jsme žít v divočině. Rumunsko bylo jedno z posledních míst v Evropě, kde to bylo možné. Naše představy o životě tady byly naivní, uvědomili jsme si, co představuje energetická a potravinová soběstačnost. Ke sběru lanýžů jsme se dostali náhodou, uvědomili jsme si, že potřebujeme nějaký příjem, říká Nataša Děkanová, která se spolu s manželem v rumunském Banátu živí sběrem a prodejem lanýžů. Ročně jich nasbírají desítky kilogramů a kilo se prodává za sto eur.

Jsem poslední kolář, první jsem vyrobil ve třinácti, mladým se do těžké práce už nechce, říká Jager
Jsem poslední kolář, první jsem vyrobil ve třinácti, mladým se do těžké práce už nechce, říká Jager
Jsem poslední kolář, první jsem vyrobil ve třinácti, mladým se do těžké práce už nechce, říká Jager

Jsem poslední kolář, první jsem vyrobil ve třinácti, mladým se do těžké práce už nechce, říká Jager

V Eibentálu jsem se narodil, ale moje děti už odešly za prací do města, dnešním mladým se do těžké práce nechce a v regionu pro mladé ani práce není. Já jsem zůstal, turisté nám pomáhají, jsme rádi, že to jsou Češi, máme si s kým popovídat, říká Jan Jager, výrobce kol a rumunský Čech z Eibentálu. Dodává, že mnoho kol dodal i do Čech, o tom, že by měl konkurenci v zahraničí neví.

Česko je pro nás Západ, lepší a moderní svět, část vesnice nikdy nebyla ve městě, říká rumunský Čech
Česko je pro nás Západ, lepší a moderní svět, část vesnice nikdy nebyla ve městě, říká rumunský Čech
Česko je pro nás Západ, lepší a moderní svět, část vesnice nikdy nebyla ve městě, říká rumunský Čech

Česko je pro nás Západ, lepší a moderní svět, část vesnice nikdy nebyla ve městě, říká rumunský Čech

Nebojíme se, že se kraj začne měnit, polovina obyvatel Banátu do Česka jezdí nebo tam má příbuzné. Ale někteří místní nikdy vesnici neopustili. Stařenky nevěří, že dole u Dunaje jezdí hodně aut. Jsme víc Češi než Rumuni, když někomu povíme, že jsme z Eibenthalu, myslí si, že je to v Německu, říká Tiberiu Pospíšil, jeden ze zakladatelů Festivalu Banát. Místní prý pochopili, že turismus je cesta, jak region udržet, jen je prý potřeba zlepšit služby pro turisty.

Reklama
Festival Banát místním vydělá na měsíce, stovky kapel jezdí hrát zadarmo a spí na zemi, říká Slaný
Festival Banát místním vydělá na měsíce, stovky kapel jezdí hrát zadarmo a spí na zemi, říká Slaný
Festival Banát místním vydělá na měsíce, stovky kapel jezdí hrát zadarmo a spí na zemi, říká Slaný

Festival Banát místním vydělá na měsíce, stovky kapel jezdí hrát zadarmo a spí na zemi, říká Slaný

V Banátu není jednoduchý život, i díky výdělkům z festivalu mohou krajané dál v oblasti zůstat a nemusí se stěhovat do měst, oblast chceme restartovat. Češi přišli do Banátu v roce 1823, dodnes to jsou tradiční české vesnice, říká zakladatel festivalu Banát Štěpán Slaný. Dodává, že každý rok se jim hlásí stovky kapel, které do Rumunska chtějí vyrazit i přesto, že podmínkou je, aby hrály zadarmo, spí se ve stanu a pořadatelé garantují jen jedno jídlo denně.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama