Milostný román Miloše Urbana nazvaný Závěrka překvapí především střídmým vypravěčským stylem a banální milostnou zápletkou. „Připomíná spíš delší povídku od Párala s přesahem až kamsi do Vieweghových vztahově situačních grotesek,“ píše v recenzi Jarda Konáš.
Nové album dvaapadesátileté zpěvačky signalizuje blýskání na lepší časy jak v jejím osobním, tak v profesním životě. „Deska Světlo je totiž především příslibem do budoucna,“ píše v recenzi na nové album Anny K. Jan Mazura.
Partnerství legendárních značek fotoaparátů s výrobci telefonů rozhodně neskončilo u legendární německé značky Leica a u firmy vyrábějící telefony Huawei. Hasselblad True Zoom, modul určený pro vybrané telefony značky Lenovo Moto, je z podobného těsta. Nabídne 10x optický zoom, silný blesk a taky opravdu vysokou cenovku 8 tisíc korun.
Jak se pro nás může něco tak fotograficky ohraného a banálního, jako jsou odrazy domů, značky na ulici, nepořádek v ulicích, či stará okna, stát něčím novým? Co se stane, když tyto obyčejné a všudypřítomné motivy nafotí nejvýraznější osobnost současné české fotografie, Jaroslav Kučera, běžně dokumentující život a jeho bezbřehou symboliku?
Přímočarý vesmírný horor Život bude pro jednoho nesnesitelně hloupý, pro druhého sympaticky upřímný. Na plátnech kin se s podobnými béčky v rukou áčkových filmařů už příliš často nesetkáváme a právě v tom spočívá největší klad snímku. Více v recenzi Martina Svobody.
Britští Depeche Mode vydávají své 14. album, které pojmenovali Spirit. Kapela ho v květnu představí i na koncertě v Česku v pražském Edenu. „Kapela neschovává hlavu do písku před tím, v čem se zrovna nacházíme. Občas sklouzne k přehnané patetičnosti, ta je ale nutnou součástí seriózní výpovědi, kterou chce album sdělit světu,“ píše v recenzi Karel Veselý.
Možná bude divák vstupovat do hlediště v Dlouhé s hlavou plnou dotěrných otázek. Jiráskova Lucerna na prestižní pražské scéně? Nehodí se ten čítankový symbol češství spíš někam na amatérské pódium? O čem, proč nebo proti čemu dnes více než stoletou pohádku hrát? Copak nás může oslovit skotačení skřehotajících vodníků a soupeření statečného mlynáře s proradnou šlechtou, která chce nechat pokácet prastarou lípu? Tím více překvapí, jak rychle se všechny pochybnosti rozplynou. Představení vás v mžiku atakuje hravostí, jemným humorem, ryzí divadelní poezií. A zároveň oslní vzájemnou provázaností inscenačních položek, scénografie, hudby, stylového herectví.
Tandem SKUTR čili Martin Kukučka s Lukášem Trpišovským je podepsán pod mnoha výraznými inscenacemi českých, moravských i zahraničních scén. Není divu, že jeho první spolupráci s činohrou Národního divadla provázelo značné očekávání. Jak se tedy slavné duo, jež reprezentuje nekonvenčnější linii současné divadelní režie, popasovalo s baladou španělského klasika Garcíi Lorky?
Na české hrané filmy se často nadává, ale skoro stejně často se uvádí, že dokumenty u nás vznikají na stále lepší úrovni. Ať už pro kina, nebo televizi, každý rok se urodí hned několik těch, co vzbudí debatu a upozorní na nějaký důležitý problém. Festival Jeden svět představil ty nejlepší. Jak ve své recenzi podotýká Martin Svoboda, čeští dokumentaristé často točí tituly, jež lze plně docenit jen se znalostí kontextu. Někteří sklouzávají k "panoptikálnosti" a zachycují, jak divní lidé dělají divné věci. Leckdy také využívají sebe jako hrdiny. "Tím mohou opět rozvířit debatu o dokumentaristickém odstupu," dodává.
Novinka Na moři, zírám nahoru je dalším zastavením na cestě za progresivní tváří činoherních inscenací Národního divadla uváděných na Nové scéně. Hra současného australského autora Finegana Kruckemeyera, dokončená v roce 2012, byla avizována jako magicky realistická a upoutávka protentokrát v nejmenším nelhala. "Inscenace Na moři, zírám nahoru představuje jeden z nejlepších výsledků alternativní dramaturgicko-inscenační linie naší první scény zaměřené na diváka nezatíženého konvencemi. Pokud chcete držet prst na tepu aktuálního kulturního dění, Nová scéna Národního divadla by neměla zůstat stranou vaší pozornosti," píše ve své recenzi Saša Hrbotický.
Prohlédněte si ukázkové snímky pořízené přídavným modulem Moto Mods Hasselblad True Zoom a porovnejte je s tím, jak fotí samotný fotoaparát mobilního telefonu Moto Z Play, pro který je modul určen.
Syn německého aristokrata a popolštěné Slezanky se v roce 1939 zapojuje do bojů, ale víc, než jestli je Polák, nebo Němec, ho zajímá, kde sežene další lahvičku morfia. Temný psychothriller Morfium je výjimečným románem – takhle pojatou druhou světovou válku a formování odboje jen tak nenajdete, tvrdí Miroslav Valenz.
Šest Oscarů pro La La Land, tři včetně hlavního pro Moonlight. A samozřejmě politika. Letošní filmové ceny nebyly tak ostré, jak se bude zdát z ohlasů na sociálních sítích, ale byly adekvátní. I přes závěrečné faux pas. Více v komentáři Martina Svobody.
Drama Moonlight režiséra Barryho Jenkinse je možná nejlepším letošním filmem nominovaným na Oscara, na opravdový zisk ceny se však příliš odlišuje od typického „akademického“ umění. Nenadbíhá, ale pohlcuje pečlivě strukturovaným vyprávěním a obrazem.
Filmový kritik Kamil Fila představil devět snímků, které soupeří o Oscara v kategorii Nejlepší film, a zkusil si zatipovat vítěze.
Nový film Bohdana Slámy Bába z ledu svého autora nezapře. Jde o pomalý, svérázný a těžko uchopitelný snímek. „Zůstává otázkou, kde končí tvůrčí záměry a kde začínají omyly,“ píše v recenzi Martin Svoboda.
Minulý týden se od 13. do 18. února konal v Praze čtvrtý ročník festivalu nového cirkusu Cirkopolis. Na dvou scénách – Palác Akropolis a Divadlo Ponec – se představilo několik klubových projektů. Za festivalem se ohlíží Barbora Čiháková.
Do kin vstupuje John Wick 2 a potenciální divačky si ho užijí jen v případě, že se jim líbí smutný pohled herce Keanu Reevese a pár momentů, kdy si herec sundá tričko či košili. Snímek zaujme třeba scénou v muzeu moderního umění, která odkazuje na film Drak přichází s Brucem Leem.
Hru Elfriede Jelinekové Dílo, která se kriticky dívá na dějiny Rakouska, inscenoval v pražském Studiu Hrdinů režisér Miroslav Bambušek. „Tu a tam se nechává sebestředně unášet režijně-výtvarnými nápady, vzhledem k tomu, jak upřímný společenský apel jeho inscenace přináší, lze mu tento prohřešek odpustit,“ píše v recenzi Saša Hrbotický.
Hudebnímu doprovodu k filmu T2 Trainspotting dominuje skotská trojice Young Fathers, jejíž hip hop sycený gospelem i elektronickým popem skvěle sedí do rozjitřených časů nejistoty.
