Ledovec se začal posouvat poté, co byl usazený na mořském dně přes tři desítky let. Obří kus ledu pojmenovaný A23a o rozloze téměř 4000 kilometrů čtverečních se v roce 1986 oddělil od antarktické pevniny, brzy však zakotvil ve Weddellově moři, a stal se tak prakticky ledovým ostrovem. V uplynulém roce se však začal unášet značnou rychlostí pryč a nyní se chystá vyplout mimo vody Antarktidy.
Brouk pojmenovaný po nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi a další zástupci rostlinné a živočišné říše vzbuzují mezi vědci rozepře. Někteří odborníci chtějí upravit mezinárodní systém udělování vědeckých názvů, aby mohla být nevhodná jména změněna. Část expertů chce názvy vycházející ze jmen reálných lidí zrušit úplně, píše list The Guardian. Současné taxonomické předpisy takové změny neumožňují.
Na Šumpersku byl objeven nový ptačí druh pozorovaný na území České republiky. Jde o buřníčka žlutonohého, který hnízdí v Antarktidě a žije podle ornitologů výhradně nad oceány. Do Česka jej zřejmě zanesla nedávná bouře nad Atlantikem. Pták své putování nakonec nepřežil, zahynul zřejmě vysílením.
Pod jihovýchodním úbočím Pradědu se do krajiny zařezává údolí říčky Bílá Opava. Kaňon s mnoha peřejemi, kaskádami a menšími vodopády patří k nejmalebnějším místům v Česku. Barvy podzimní krajiny tam teď lákají turisty, kteří mohou využít dvě stezky. Modrá je snazší, žlutá je obtížná (s žebříky a lávkami). Krásy podzimu pod Pradědem ukazuje tato fotogalerie.
Snímek ostrorepa asijského, který pořídil francouzský biolog Laurent Ballesta, se stal absolutním vítězem prestižní světové fotosoutěže Wildlife Photographer of the Year 2023. Ostrorep je živoucí fosilie - tento druh se na Zemi vyskytoval už před stamiliony let, v době trilobitů. Nyní mu kvůli změnám životního prostředí a využívání jeho modré krve ve farmaceutickém průmyslu hrozí vyhynutí.
Hasiči zlikvidovali v pondělí odpoledne velké hnízdo sršní asijských, které bylo v koruně akátu v plzeňských Předních Skvrňanech. Bylo ve výšce zhruba 15 metrů, o trochu větší než lidská hlava. Hnízdo tam našli ochránci přírody v neděli v podvečer, další hnízda neobjevili. Podle přírodovědců se sršeň asijská do ČR dostala zřejmě kamionem ze Španělska.
Loni vědci nastražili pasti na myši. K překvapení biologů však v nich našli také v Česku zatím neznámý druh drobného hmyzožravce - bělozubku tmavou. Ta se do Evropy dostala z Afriky. Na Chebsko, kde se poprvé objevila, ale pronikla z Německa. Výzkumníci se nyní na místo vrátili a pokouší se o novém přírůstku do české přírody zjistit více informací. Do pátrání po bělozubce se zapojují i místní.
Ochránci přírody si zoufají nad stavem vrcholu Králického Sněžníku, kde byla na polské straně vloni v září otevřena nová rozhledna. Dva roky předtím upozorňovali na riziko, že projekt zničí evropsky cennou lokalitu, a na porušování podmínek ochrany přírody při výstavbě vyhlídkové věže. Jejich obavy se naplnily, na vrchol míří davy turistů a unikátní přírodní rezervace je nenávratně poškozená.
Pět desítek kulturních i přírodních památek se ucházelo o zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Organizace minulý týden nominace postupně schvalovala. Za Česko se seznam rozšířil o Žatec a krajinu žateckého chmele, komise ale podpořila i o sloupy z doby bronzové v Mongolsku nebo hedvábné stezky v Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Prohlédněte si nové památky světového dědictví.
Čápi čekající na hranici zapáleného porostu na svou kořist, středomořští tuleni ohrožení vyhynutím i mládě tygra, které muselo být evakuováno do Polska kvůli válce na Ukrajině. Prestižní světová fotografická soutěž Wildlife Photographer of the Year zveřejnila první snímky z letošního ročníku. Přinášíme je ve fotogalerii.
Ministerstvo životního prostředí chystá největší změny v systému ochrany ohrožených druhů v historii samostatného Česka. U některých přestane hrozit trest za jejich sbírání nebo zabíjení, nově ale přibudou přísně chráněné biotopy, ve kterých druhy rostou a žijí. Právě ztráta přirozeného prostředí výrazně přispívá k jejich úbytku. Změny se dotknou zemědělců, lesníků, ale také houbařů.
Oblast v jihovýchodním cípu Česka by se mohla stát v průběhu příštího roku chráněnou krajinnou oblastí. V pátek začal proces, kdy bude ministerstvo životního prostředí sbírat připomínky. Po 90 dnech je začne vyhodnocovat, CHKO následně musí vyhlásit vláda, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Většina lidí má Jiřího Tichotu spojeného s kapelou Spirituál kvintet. Ve volném čase je celý život ale také vášnivý motýlkář. I když skromně zdůrazňuje, že jde jen o koníček, jeho sbírka zajímá i odborníky. Za motýly a housenkami se vydává také do zahraničí, ať už na mexické pyramidy, nebo mongolské pláně, a spatřil i dnes vyhynulé exempláře. Proto apeluje na Čechy, aby se lépe chovali k přírodě.
V Česku fungují minimálně desítky samoobslužných barů v přírodě. Lidé se v nich mohou občerstvit a peníze za zkonzumované zboží vhodit do kasičky, přibývají však i možnosti bezhotovostních plateb. Oslovení provozovatelé tvrdí, že většina návštěvníků je poctivá a produkty zaplatí. S krádežemi se ale setkávají také.
Boj státu s invazními druhy rostlin vstupuje do nové fáze. Ministerstvo životního prostředí vydalo pokyny, jak zakročit proti nebezpečnému bolševníku a pajasanu. Ty běžně rostou lidem na zahradách, a kdo se jich nezbaví, tomu hrozí i desetitisícová pokuta. Při odstraňování je nutné dát si pozor. Stačí trocha neopatrnosti a rostlina se ještě rozšíří, případně si může člověk ošklivě ublížit.
"Kdybychom měli vytyčit divočinu jako nedotčenou člověkem, tak ta v Česku není, nebo úplně minimálně. Zároveň ale divočina je i ve městě, dokonce i když v Praze vyjdete na Petřín," prozrazuje Prokop Pithart, který přírodu dřív fotil a teď ji i točí - její nejzajímavější zákoutí představuje v pořadu Do divočiny. Jak se jako Češi k přírodě chováme? A co o nás prozrazují naše zahrady?
Pokud do bytu zaletí netopýr, je potřeba zhasnout, otevřít okno a opustit místnost, radí odborníci. V období takzvaných netopýřích záletů, které se opakuje každoročně od poloviny srpna do poloviny září, hrozí, že do městských bytů, ale i chalup zaletí větší počet netopýrů. Podle ochranářů mohou být invaze velmi intenzivní, netopýří návštěva může čítat i přes sto jedinců.
Devět koz, třicet slepic, psi, kočky, tři hektary pastvin a chalupa bez přívodu vody. Marek a Lojza vedou tradiční hospodářství v oblasti slovenských Kysuc už devět let. Redaktorka Klára Elšíková je na týden navštívila, aby si vyzkoušela, jak vypadá život, který vychází z partnerství s přírodou.
"Jestli tady umřu, slib mi, že zvířata nedáš do útulku," říkám matce do telefonu a vyčerpáním uléhám na padlý kmen stromu. Mám před sebou poslední tři kilometry, utěšuji se. Brzy zjistím, že to není pravda. Následuje totiž bloudění krajinou a nečekaný návrat na to samé místo. Výsledných 12 kilometrů údolím řeky Bobrůvky by asi nebylo tak náročných, kdyby mě cestou nezchvátila viróza.
Národnímu parku Šumava dochází trpělivost s neukázněnými turisty. V posledních letech museli strážci řešit třeba desítky případů, kdy si šli lidé zaběhat do klidové zóny v Luzenském údolí, kam je nasměrovala sportovní aplikace. Mohli přitom zásadně narušit životní cyklus kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Správa parku tak výrazně zpřísňuje ostrahu oblasti a plánuje rozšíření klidových zón.
