Za všemi dobrými fotografiemi se skrývají příběhy. Platí to samozřejmě i o těch, které postoupily mezi nejlepší v profesionální části soutěže Sony World Photography Awards, přirovnávané k fotografické obdobě filmových Oscarů. Snímky vyprávějí o ochraně afrických šelem, o velkém přátelství běluhy s rybářem i o záchraně šimpanzů v Kongu.
Psík mývalovitý nebo želva nádherná mohou sice na první pohled působit nevinně, tyto nepůvodní druhy jsou však schopné napáchat velké škody. Invazní druhy rostlin i živočichů představují pro přírodu velký problém. Některé mohou být nebezpečné i pro lidi. Prohlédněte si galerii nepůvodních druhů, které se již v Česku šíří a některé už i škodí, i těch, které se k nám nejspíš brzy dostanou.
Sucha budou delší a bude jich víc, ale současně se objeví srážky, které možná budou trhat rekordy, říká bioklimatolog Miroslav Trnka. Podílel se na analýze letokruhů dubů, která ukázala, že sucha v letech 2018 a 2019 byla nejhorší za posledních 2110 let. Zjistili jsme, že se ve střední Evropě mění vlhkost k nižším hodnotám a že tenhle trend dramaticky zrychluje, upozorňuje Trnka.
42 stupňů severní šířky, 71 stupňů západní délky. 17 tisíc obyvatel. Místo obklopené javorovými lesy, které na podzim hrají všemi odstíny červené. Řeka Merrimack, proslulá kouzelnými vodopády, jimiž migrují lososi a pstruzi. Na místních polích se odnepaměti dařilo kukuřici, fazolím a dýním.
Ti, kteří by v létě chtěli do prosluněného Středomoří, ale nechtějí cestě obětovat cestování tolik času a peněz, najdou alternativu i v Česku. A v zimě zase tichá zákoutí. Iluzi jihoevropské krajiny vytvářejí vápencové skály, zříceniny hradů, horko, vinice i vodní dílo Nové Mlýny na Pálavě. Jde o jedno z nejkrásnějších a nejvzácnějších území Česka. Podívejte se na jeho krásy v galerii Aktuálně.cz.
Ta kniha působí trochu jako soubor třeskutých bonmotů a citátů k zapamatování. Rámují putování francouzského cestovatele a spisovatele Sylvaina Tessona po střeše světa za tvorem, podle nějž se publikace jmenuje: Sněžný levhart. Předloni ve Francii obdržela prestižní Renaudotovu cenu pro nejlepší literaturu faktu.
Lovecká sezona je aktuálně v plném proudu, letos je však i myslivectví ovlivněno pandemií. Podle Českomoravské myslivecké jednoty však k přemnožování zvěře nedochází. Nejžádanější lovnou zvěří je jelen. Za jeho střelbu lze zaplatit deset tisíc, ale i několik set tisíc korun. Přestože primárním úkolem myslivců je starost o zvěř, podílejí se i na péči o přírodu obecně, uvádí text týdeníku Ekonom.
Poslanci v zemědělském výboru sněmovny schválili přílepek k zákonu o ochraně přírody a krajiny. Údajně proto, aby se dalo lépe bojovat s hraboši či kůrovcem, zemědělci prostřednictvím poslance Josefa Kotta (ANO) zrušili v tomto zákoně více než třicet let zakotvenou ochranu silně ohrožených druhů. Zemědělci tvrdí, že nechtějí ohrozit chráněné druhy, podle odborníků by ale přesně k tomu návrh vedl.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Již šestý ročník grantového programu Zelené oázy, který podporuje více zeleně a vodních prvků ve městech a obcích, zná své vítěze. Komise vybírala z více než stovky projektů z celé republiky, vybrala jich sedmnáct. Ty získají finanční podporu Nadace Partnerství a společnosti MOL ČR za zhruba 1,5 milionu korun. Podívejte se, jak prokoukla místa díky loňským projektům a které kouty čeká nová podoba.
Prestižní celosvětová soutěž fotografů přírody Wildlife Photographer of the Year vyhlásila ceny diváků a uzavřela tak ročník 2020. Mezi pěti snímky, které nejvíce zaujaly veřejnost, je i snímek umírajícího bílého nosorožce Súdána, kterého mnoho Čechů zná ze zoo ve Dvoře Králové. Zvítězila fotografie požáru australské buše.
Po sto letech se podařilo zdokumentovat výskyt kočky divoké na Dobříšsku. Přes e-mail na mrtvé zvíře upozornili záchranáře místní obyvatelé. Teprve genetická analýza potvrdila, že se jedná o samce kočky divoké. Podle odborníků nejde jen o ojedinělého jedince. I přesto u nás byla dlouhé roky tato šelma považována za vyhubenou.
Tisíciletý dub z Leciny ze severu Španělska přezdívaný Strom čarodějnic zvítězil jako 11. Evropský strom roku. V anketě pořádané Nadací Partnerství získal více než 104 tisíc hlasů. Stříbro putuje do Itálie díky Tisíciletému platanu z Curingy. Bronz slaví získal pro Rusko Starověký platan. Česká favoritka Jabloň u Lidmanů skončila sedmá a nezopakovala tak loňské prvenství Chudobínské borovice.
Třiašedesátiletého amerického prozaika Richarda Powerse už čeští čtenáři znají: roku 2008 nakladatelství Odeon vydalo jeho devátou prózu Stopy paměti, intelektuálně docela náročný román idejí dotýkající se mimo jiné pádu věží Světového obchodního centra při teroristických útocích z 11. září 2001 a kolektivní paměti jeřábů kanadských. Autor za něj získal Národní knižní cenu kritiků.
Bažiny jihoamerické Kolumbie ovládli takzvaní kokainoví hroši. Zvířata původem z Afriky nechal do země dovézt nechvalně proslulý narkobaron Pablo Escobar a teď podle odborníků ničí místní ekosystém. Experti proto navrhují, aby došlo k jejich vyhubení.
Verknaja Gubaka v ruském regionu Permu bylo v éře Sovětského svazu prosperujícím městem. Žilo zde na 30 tisíc obyvatel a hlavní zdroj příjmů zde plynul z těžby železa a uhlí. Doly však zatopila voda a většina lidí přišla o práci. "Voda se do dolu dostala shora. Řeka Kosva stoupla a přetekla," vzpomíná bývalý horník Aleksandr Sadrijev.
Přírodovědci našli v ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku brouka dřepčíka, kterého v Česku považovali za vyhynulého. Dřepčíka v tuzemsku pozorovali po více než 30 letech, uvedla Česká společnost ornitologická.
"Krajina bez alejí je jako obraz bez rámu," říká se v mottu soutěže Alej roku, kterou již desátým rokem pořádá sdružení Arnika. Vítězkou ročníku 2020 se stala Svárovská alej, jedna z posledních svého druhu na Boskovicku. Je dlouhá 600 metrů, tvoří ji osmdesát lip, z nichž padesát má jít k zemi. Organizátoři doufají, že úspěch v anketě ji pomůže zachránit. Podívejte se na třicet nejhezčích alejí.
Deset lidí bylo zraněno a 12 je nadále nezvěstných po sesuvu půdy na jihu Norska. Předchozí údaje hovořily o 21 pohřešovaných. Sesuv ve středu brzy ráno smetl více než desítku domů v obci Gjerdrum, konkrétně ve vesnici Ask asi 30 kilometrů severně od Osla, uvedla podle agentury Reuters norská policie.
Dobrou zprávu z podzimního průzkumu šumavských jezer přivezli hydrobiologové Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Po padesáti letech se do jezera Laka na Šumavě samovolně vrátili pstruzi. Návrat svědčí o tom, že se zlepšila kvalita vody v jezeře a že se celý ekosystém zotavuje z těžkého období kyselých dešťů a později i sucha.
