Žebříček nazvaný Nanny State Index hodnotil, jak státy omezují životní styl svých občanů. Regulace potravin, alkoholických nápojů, tabákových výrobků a elektronických cigaret je podle něj nejvyšší ve Finsku, nejnižší v Česku. Už od konce května ale začne platit plošný zákaz kouření v restauračních zařízeních.
Firmy, které potraviny živočišného původu z Brazílie předem neotestují, mohou dostat až dvoumilionovou pokutu. Opatření začne platit od 9. května. Na trh by se tak nemělo dostat brazilské maso před testem. Česko takto reaguje na problémy s brazilským masem jako první země v EU, řekl ministr zemědělství. Brazilské úřady nedávno obvinily tamní zpracovatele masa, že na trh záměrně dodávali maso zkažené.
Konečnými odběrateli nakaženého kuřecího masa byla hlavně stravovací zařízení, mezi nimi i vojenská jídelna, ze které se odebraly vzorky. Za uvádění závadných potravin na trh hrozí pokuta až 50 milionů korun.
Na český trh vstupuje nová aplikace FoodCzech zaměřená na kontrolu kvality potravin. Zatím se soustředí na maso z Česka, u kterého dokáže odhalit například jeho původ, stáří či datum spotřeby. Později se chce rozšířit na další potraviny a mapovat i cesty zboží od zahraničních dodavatelů k českým spotřebitelům. Aplikace se teprve rozjíždí, takže v supermarketu si ji zatím zákazník vyzkoušet nemůže.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce našla v dubnu a březnu nedostatky ve více než třiceti prodejnách, restauracích či dalších podnicích po celém Česku. Projděte si přehled sestavený podle webu PotravinyNaPranyri.cz. (Klikněte na úvodní fotku.)
Veterináři nařídili stáhnout z prodeje 29 000 balení německých pudinkových dezertů značky Omira a 16 000 značky Kid´s world, mohou obsahovat úlomky kovu. Výrobky prodávaly sítě Billa, Coop, Flop, Hruška, Jednota a další menší obchodníci.
Zatímco loni bylo v letácích 29 procent potravin s logem indikujícím český původ potraviny, letos už jen 14 procent. Přísnější podmínky pro označování přinesla od letošního ledna novela zákona.
Podíl lidí, pro které je cena nejdůležitějším kritériem při nákupu potravin, postupně klesá. Vedle kvality, kterou spotřebitelé uvádějí jako nejdůležitější, roste význam složení potravin. Současně ubývá lidí, kteří za jídlo zaplatí do dvou tisíc korun měsíčně na osobu.
Lidem vadí, když obchodníci vyhazují do popelnic neprodejné jídlo. Supermarkety se proto snaží dávat stravitelné kusy na charitu a zbytky pak omezují na minimum. Albert nyní zkouší v několika prodejnách jídlo kompostovat – nemusí se tak starat o odvoz. Podívejte se, jak takový turbokompostér funguje. Pro vstup do galerie klikněte na první fotografii.
Šéf Agrární komory si postěžoval, že české zboží je kontrolované více než dovozové. Kvůli rychlému obratu zboží není možné zkontrolovat více než 15 procent dovážených potravin, namítají veterináři. Pro neustálou kontrolu by musela mít veterinární správa až desetkrát tolik zaměstnanců.
Průzkum potravinářské komory, která sdružuje dodavatele, naštval Svaz obchodu, který hájí zájmy supermarketů. Podle průzkumu komory mají obchodníci na některých potravinách až stoprocentní marže. "Průzkum je účelový, o předražených potravinách ale nemůže být řeč," tvrdí šéfka Svazu obchodu Nováková.
Většina novinek v českých obchodech vydrží maximálně tři roky. Kromě vylepšování zboží sázejí prodejci stále častěji na digitální technologie přímo v obchodech. Systém scan&go pomůže zákazníkům s orientací v prodejně, heat mapy zase obchodníkům s umístěním zboží.
Vlastní značky řetězců si postupně získávají stále větší důvěru u českých spotřebitelů. Zatímco v roce 2012 za ně lidí utráceli v průměru necelou pětinu výdajů, loni tento podíl vzrostl na téměř 21 procent. Češi se tak přibližují vyspělým evropským trhům. Řetězce se nyní snaží pod svou značkou prodávat i dražší produkty a zaujmout tak i zákazníky preferující vysokou kvalitu.
Běžné nákupy sice Češi dělají méně často než v minulosti, ale utratí při nich stále více peněz. Za posledních pět let stouply roční útraty o desetinu. Téměř polovinu průměrného nákupního košíku tvoří čerstvé a chlazené výrobky, následují nápoje a polotovary a na třetím místě pak kosmetika a drogerie.
Největší podíl na tržbách společnosti Hamé měly v roce 2016 trvanlivé masové výrobky, tedy paštiky, masové konzervy a také hotová jídla. Z českého trhu pochází polovina tržeb Hamé, 17 procent ze Slovenska, desetina z Ruska a devět procent z Maďarska. Mezi nová exportní teritoria kunovické firmy patří například Indonésie, Irák a Írán.
Britská síť má v Česku sedm obchodů, uvažuje o dalších lokalitách. Nabízí převážně mražené zboží, a to jak tradiční britské pokrmy, tak typické české potraviny. Čeští zákazníci jsou přitom vůči mraženým potravinám a pokrmům více skeptičtí než Britové.
Případ firmy Rohlik.cz, v níž policie při razii zadržela desítky cizinců, je důsledek toho, že se někteří tuzemští zaměstnavatelé snaží získat chybějící pracovníky oklikou přes Polsko, kde je mnohem menší byrokracie než v Česku. Společnosti si ale musí dát pozor na to, že ne všechny pracovní agentury mají potřebná povolení. A také na to, že způsob, jak si české úřady vysvětlují zaměstnávání třeba Ukrajinců s polskými vízy, se může dost výrazně lišit. Byť v Polsku vydaná pracovní povolení platí v celé Unii a využívají je statisíce Ukrajinců, podle české policie to k zaměstnání v ČR nestačí.
Evropská unie nebude přímo regulovat kvalitu a složení výrobků v jednotlivých členských zemích. Odmítla tak protesty Česka a dalších států visegrádské čtyřky, které chtěly, aby Evropská komise rovnou zakázala praxi, kdy se ve dvou zemích prodává výrobek pod stejnou značkou, ale má různé složení. S tím ale v Bruselu nakonec neuspěly. EU si pouze nechá vypracovat analýzu situace. Pokud skutečně zjistí problém, doporučí samotným evropským státům, jak můžou dohledu nad kvalitou potravin zlepšit.
Více než polovinu tržeb loni obchodníci získali ve slevových akcích. Nejvíce se v takzvaných promocích prodávají bylinné likéry a rum. Nová statistika zároveň ukazuje, že loni v Česku zavřelo asi 200 obchodů, končí především ty menší.
Prvním krokem k vyřešení problému horší kvality potravin v středoevropských členských státech EU by měl být přesnější výklad ustanovení o ochraně spotřebitele, míní ministr zemědělství Marian Jurečka.Před několika dny na věc upozornili přímo premiéři zemí visegrádské skupiny.
