Poslanecká sněmovna ve středu na mimořádné schůzi posvětila novelu exekučního řádu, kterou na začátku června upravili senátoři. Zákon přinese zásadní změny, na které dlužníci čekají dlouhá léta. Exekutorská komora už oznámila, že novelu napadne u Ústavního soudu. Vadí jí, že by exekutoři neměli mít hrazené náklady u bezvýsledných exekucí.
Daňový balíček, který nepodepsal prezident Miloš Zeman, zůstává v platnosti. Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na jeho zrušení. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona. Daňový balíček kromě dalších změn například zrušil superhrubou mzdu. Podle soudu Zeman nepostupoval v souladu s ústavou, ale platnost zákona to neovlivnilo.
Sněmovna dala šanci vládnímu návrhu na dodatečné zvýšení důchodů od ledna o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Zrychleně to ale schvalovat nebude, opoziční kluby ODS, KDU-ČSL a TOP 09 takový postup na úterní mimořádné schůzi odmítly. Budou uplatňovat pozměňovací návrhy. Předlohu tak čekají standardní tři čtení.
Většina z členů sněmovního výboru pro bezpečnost, kteří reagovali na dotaz Aktuálně.cz, by uvítala pokračování Michala Koudelky v pozici ředitele Bezpečnostní informační služby na dalších pět let. Koudelkovi se blíží konec prvního mandátu. Bezpečnostní výbor se ze zákona vyjadřuje k tomu, kdo by se měl stát novým řádným ředitelem. Prvního muže kontrarozvědky jmenuje vláda na návrh premiéra.
I když do sněmovních voleb zbývá bezmála sto dní, mnozí poslanci už teď vědí, že mají velkou naději se po volbách do lavic opět vrátit. On-line deník Aktuálně.cz zmapoval osud většiny z 200 zákonodárců, mnozí jdou do voleb na čelných místech kandidátek. Jen malá část poslanců už vůbec kandidovat nebude. Řada členů klubu ANO ještě čeká, jak o jejich budoucnosti rozhodne vedení hnutí.
Členové vlády by do budoucna mohli dobrovolně předat poslanecký mandát náhradníkům, dokud by měli angažmá v kabinetu. Zavedení tohoto klouzavého mandátu obsahuje novela ústavy, kterou v pátek sněmovna schválila nejmenším potřebným počtem 120 hlasů ze 157 přítomných poslanců.
Málokdy se stane, aby se senátorům podařilo prosadit vlastní návrh změny zákona či Ústavy. V případě ústavního zakotvení práva bránit sebe i jiné se zbraní se jim to v pátek podařilo. Po schválení Senátem prošla tato novinka také v Poslanecké sněmovně, kde získala podporu velké většiny poslanců. V minulosti přitom někteří poslanci i senátoři návrh kritizovali.
Laťka nejvyšších českých politiků, nejvyšších ústavních činitelů, (až na naprosté výjimky, jako je Miloš Vystrčil z ODS) leží neuvěřitelně nízko, hluboko pod zemí.
Stát pro stavbu nového bloku elektrárny Dukovany nebude moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny. Rozhodla o tom ve středu Sněmovna. Pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Normu nyní dostane k projednání Senát.
Telekomunikační marketing asi bude do půl roku výrazně omezen. Reklamní operátoři by s telefonickými nabídkami služeb a výrobků mohli nově oslovovat jen ty, kteří si to výslovně přáli. Sněmovna to ve středu schválila v novele o elektronických komunikacích, která má mimo jiné urychlit zavádění vysokorychlostního internetu. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Někteří poslanci se vyslovili pro změnu vymezení trestného činu znásilnění. K tématu se v červenci uskuteční podle místopředsedy ústavně-právního výboru Jakuba Michálka (Piráti) seminář. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se ve středeční sněmovní debatě postavila proti zpřísňování trestů za sexuální násilí.
Středeční mimořádná schůze Poslanecké sněmovny může být prvním výrazným krokem k větší pomoci obětem sexuálního násilí. Není ale vyloučeno, že se schůze promění v další ostrou politickou hádku bez konkrétního výsledku. Poslanci mají podle informací Aktuálně.cz debatovat nad nezávazným usnesením, ale také o přílepku, který by změnil definici znásilnění.
Volby do Sněmovny by v květnu vyhrála koalice Pirátů a STAN s 26 procenty před koalicí Spolu s 21,5 procenta. Vládní ANO by podle dnes zveřejněného volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi bylo podobně jako v dubnu třetí s 20 procenty.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek patří k nejdéle sloužícím politikům, tento měsíc uplynulo 25 let od chvíle, kdy byl poprvé zvolen poslancem. "Přitom jsem chtěl po čtyřech letech ze sněmovny odejít," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Hájí také vládnutí s Andrejem Babišem, který podle něj dělá politiku sociální demokracie. "Největší riziko, které dnes vidím, je riziko nástupu pravice," tvrdí.
Chceme být vidět, podporu Babiše jsme vždy brali jako časově omezený a taktický krok. Teď chceme, aby pochopil, že ta sladká doba, kdy si kupoval levicové hlasy, skončila. Oddělení od Babiše musí být jasně viditelné, musíme to jasně napálit, chceme to Babišovi nandat sami, ne ho posadit na lopatu středopravicové opoziční ježibaby, říká poslanec KSČM Jiří Dolejš.
Dnešní hlasování o nedůvěře rozvířilo ve sněmovně ostré debaty. Těch se neúčastnili poslanci KSČM, kteří ze sálu odešli. Na čí straně jsou? Otázky pro poslance KSČM Jiřího Dolejše. Proč chtějí někteří senátoři zbavit pravomocí prezidenta republiky Zemana? Odpoví senátor Pavel Fischer. O tragické nehodě a kampani 13 minut promluví Tomáš Beran. A na závěr interview s hercem Vojtěchem Kotkem.
Poslanecká sněmovna jedná o nedůvěře vládě Andreje Babiše. Hlasování iniciovala koalice Pirátů a STAN a koalice SPOLU. Je to již třetí pokus o vyslovení nedůvěry v tomto volebním období. Pravděpodobně je o výsledku dnešního hlasování o nedůvěře rozhodnuto. Komunisté podpořili vládu svým odchodem ze sálu.
