Polsko

Rodiče zastřelili, vesnici spálili. Polsko zažilo za války stovky příběhů Lidic, nikdo je ale nezná

Vypálení středočeské vesnice Lidice 10. června 1942 se stalo globálním symbolem hrůz druhé světové války. Vedle francouzského Oradour-sur-Glane jde zřejmě o světově nejznámější vesnici vyhlazenou německými nacisty. V sousedním Polsku i jinde na východě bylo přitom podobných tragických příběhů daleko víc. Kromě pár pamětníků a historiků o nich ale ví jen omezený počet lidí. „V (polském) Generálním gouvernementu se příběh Lidic opakoval několiksetkrát,“ napsal britský historik Norman Davies. Pro velký čtenářský ohlas reprízujeme jarní seriál Aktuálně.cz o tzv. heydrichiádě před 75 lety.

Evropská komise zahájí s Českem, Polskem a Maďarskem řízení kvůli uprchlickým kvótám

Evropská komise zahájí řízení s Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Důvodem je nedodržování migračních kvót. Vše může skončit až před unijním soudem. Česko bylo jednou ze zemí, které v roce 2015 hlasovaly proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. "Kvóty nefungují, migranti v zemích, které je přijmou, nezůstávají, EU ale strká hlavu do písku a odmítá přijmout realitu," říká český ministr vnitra Milan Chovanec.

Místo drahého ruského plynu biomasa. Litevci našli v dřevním odpadu účinnou zbraň

Zpracování a spalování biomasy je v Evropě spíš okrajový obor. Ne však v Litvě. V tomto pobaltském státě se příprava biomasy stala klíčovým odvětvím národní energetické bezpečnosti i dobrým byznysem. Díky zavádění biomasy Litva už dávno splnila své závazky vůči Evropské unii pro rok 2020. Podíl obnovitelné energie v zemi přesáhl čtvrtinu místní spotřeby. A biomasa navíc Litvě pomohla se i částečně zbavit závislosti na Rusku.

Wladyslaw Frasyniuk, Polsko, Ceny paměti národa

"Jako za výjimečného stavu." Bývalého lídra Solidarity a desítky dalších zadržela ve Varšavě policie

Demonstranti se shromáždili v sobotu v centru polské metropole ve snaze zablokovat pohyb skupiny, ve které byl i lídr vládnoucí strany PiS Kaczyński. Protestujícím se nelíbí, že Kaczyński využívá leteckého neštěstí pro politické účely. Jaroslaw Kaczyński podle bývalého disidenta a lídra hnutí Solidarita Wladyslawa Frasyniuka likviduje právní stát. Frasyniuka společně s desítkami dalších lidí, kteří v sobotu protestovali ve Varšavě proti vládě, násilím odvedla policie.

Trump - rumunský prezident Kaus Iohannis - Bílý dům

Trump se poprvé přihlásil k článku NATO, který zaručuje kolektivní sebeobranu

Americký prezident Donald Trump se při pátečním setkání se svým rumunským protějškem Klausem Iohannisem přihlásil k pátému článku Severoatlantické smlouvy, který zaručuje kolektivní sebeobranu. Podle světových tiskových agentur tak učinil vůbec poprvé jasně a veřejně. Zmíněný článek považuje útok na jednoho člena NATO za útok na celou alianci.

Babišovy výroky o 50. letech? Premiér, který neví, co se dělo, je strašná představa, říká PEN klub

Zdivočelé miliardáře nejde zkrotit, znělo v europarlamentu. Propadák a šaškárna, reagoval Babiš

Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek debatovali o riziku politického ovlivnění médií v České republice. Ve skutečnosti se celou dobu vedla debata o bývalém ministru financí a místopředsedovi vládu Andreji Babišovi a jím vlastněných médiích. Podle některých europoslanců debata České republice spíše uškodila, místo aby ji přiblížila k nezávislým médiím. Babiš pak čtvrteční diskusi označil za "šaškárnu" a "propadák".

Soros: V Evropě vznikají mafiánské státy. Demokracie je fasáda, vládci kontrolují média i justici

Podle investora a filantropa George Sorose je pro demokracii nejvíce nebezpečný "mafiánský stát", který slouží jen svým vládcům. Konkrétně to prý hrozí Maďarsku a Polsku. Soros to řekl na Bruselském hospodářském fóru, kde promluvil i o Evropské unii. Ta podle něj potřebuje změnit. Miliardář chce například společnou migrační politiku.

Vyhrocená debata? Spíše jen zdvižený prst. Europoslanci diskutovali o stavu českých médií

V úterý v podvečer se ve výboru Evropského parlamentu diskutovalo o tom, zda je nezávislost médií v Česku ohrožena politickým vměšováním. Do diskuse se zapojovali především čeští europoslanci, ani jeden z nich ale nebyl z hnutí ANO. Veřejné slyšení se konalo na popud německých europoslanců, kteří dlouhodobě kritizují Andreje Babiše kvůli střetu zájmů.

Polsko vydalo Rakousku muže zapleteného do konfliktu na Ukrajině

Polsko vydalo Rakousku 25letého muže podezřelého ze spáchání válečných zločinů na východě Ukrajiny, kde bojoval na straně ukrajinských sil. Informoval o tom v úterý podle agentury APA mluvčí státního zastupitelství ve Vídeňském Novém Městě Erich Habitzl. Rakušan Benjamin F., který podezření odmítá, údajně loni na jaře zabíjel civilisty a nepřátelské vojáky, kteří se už vzdali. Podle oficiálních údajů ukrajinského ministerstva obrany byl Benjamin F. od 17. května 2016 příslušníkem 59. brigády ukrajinské armády a 15. prosince 2016 bez dovolení opustil svou jednotku. Muž je podezřelý, že se přidal k ultrapravicové organizaci Pravý sektor, což také popírá.

Trump nemá rád poučování, a už vůbec ne od žen. Ani od Angely Merkelové

Dojem, který zanechal americký prezident Donald Trump po své první návštěvě v Evropě, shrnula německá kancléřka Angela Merkelová. Evropa by se měla připravit, že se o sebe bude muset postarat sama. Podle profesora Daniela Hamiltona, který působil v administrativě prezidenta Billa Clintona a v současnosti vede Centrum transatlantických vztahů na Johns Hopkins University ve Washingtonu, jsou však evropské obavy z Trumpa přehnané. Kroky prezidenta Trumpa jsou a podle profesora Hamiltona nadále budou výsledkem pnutí a přetlačování mezi jeho divokým temperamentem a jeho okolím, které může jeho politiku zklidňovat.

Polští vojáci osvobodili rukojmí v Afghánistánu. Tálibánci skupinu drželi měsíce

Osvobozovací akce, podniknutá v posledních dnech, představovala podle polského ministra obrany Antoniho Macierewicze velký úspěch afghánských speciálních sil, protože byly s to dobýt povstalecké vězení v provincii Hílmand, kde o sobě Tálibán dává nejvíce vědět. Agháncům pomohli polští vojáci a americké vrtulníky.

V jedné rakvi byly ostatky osmi lidí, píší Poláci o exhumaci oběti ze Smolenska. Pozůstalí zuří

V rakvi generála Bronislawa Kwiatkowského, který zemřel v roce 2010 při pádu polského vládního letounu u Smolenska, se našly během posmrtné exhumace ostatky těl dalších sedmi lidí. Pondělní informaci polského bulvárního deníku Fakt potvrdila i krajská prokuratura. Tragické chyby provázejí pohřbívání těl havárie od samotného počátku. Kvůli záměně například musela být znovu pohřbena mrtvá těla bývalého polského prezidenta v exilu Ryszarda Kaczorowského nebo hrdinky odbojového hnutí Solidarita Anny Walentynowiczové. Při tragédii 10. dubna 2010 zemřelo 96 lidí včetně tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského.

Pod vrcholem Sněžky zemřela česká turistka

Polští turisté nalezli pod vrcholkem Sněžky českou turistku, která byla v bezvědomí. Její život se nepodařilo zachránit, i když na místě zasahovali horští a letečtí záchranáři, uvedla polská zpravodajská televize TVN 24. Neštěstí se stalo v sobotu odpoledne. Podle zástupce náčelníka Horské služby ČR pro oblast Krkonoše Pavla Jirsy se neštěstí stalo na takzvané Řetězové cestě poblíž vrcholu Sněžky. Tělo mrtvé turistky Horská služba převezla do Pece pod Sněžkou. "Sedmačtyřicetiletá žena šla se skupinou osob na charitativní pochod, ale postihly ji zdravotní obtíže," řekl mluvčí hradecké policie Jan Čížkovský.

Polští ekologové brojí proti kácení vzácného pralesa. Chceme přírodní les, ne dubovou farmu, volají

Vzácný polský Bělověžský prales, který je i na seznamu Světového dědictví UNESCO, postupně mizí. Podle ekologů ho lesníci pod záštitou polské vlády nahrazují jednolitým lesem, vysázeným lidmi. Varšava ale tvrdí, že na prales útočí kůrovec a ke kácení dochází v rámci prevence. A nedbá ani na kritiku ze strany Evropské komise.

Rok stará aféra hýbe Polskem. Podle opozice může za smrt mladíka narůstající policejní násilí

Aféru rozpoutala reportáž polské televize TVN o násilné smrti 25letého mladíka, který loni ve Vratislavi zemřel během policejního výslechu. Opozice tvrdí, že se tak stalo kvůli narůstajícímu policejnímu násilí, které toleruje vládní strana Právo a spravedlnost. Požadují zřízení speciální parlamentní komise a odstoupení ministra vnitra.

Za problémy s uprchlíky v Evropské unii může Merkelová, zkritizoval kancléřku Kaczyński

Vůdce polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński znovu kritizoval systém rozdělování migrantů mezi země Evropské unie podle kvót. V této souvislosti také obvinil německou kancléřku Angelu Merkelovou, že migrační problémy unie způsobila právě ona, a tudíž za to musí nést následky ona a Německo. Evropská komise chce, aby členské státy přijaly určitý počet ze 160 000 uprchlíků uvízlých v Řecku a v Itálii na základě kvót z roku 2015. V červnu chce komise rozhodnout o případných krocích vůči státům, které přijmout migranty odmítají. Varšava také ve čtvrtek dala najevo, že žadatele o azyl na základě kvót nepřijme, i kdyby čelila odvetným právním krokům ze strany Bruselu.

Kdo ještě nepřijal migranty v rámci kvót, by měl začít, hrozí Evropská komise. Jinak přijde soud

Evropská komise přitvrdila vůči zemím, které nedodržuji povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos řekl, že Maďarsko a Polsko dosud nepřevzaly z Itálie nebo Řecka ani jednu osobu. Česká republika zase dosud přijala jen 12 lidí. Pokud nenastane pokrok do poloviny června, podle Avramopulose komise přistoupí až k hrozbě evropským soudem.

Svobodu slova můžeme snadno ztratit, Babišova koncentrace moci vyvolává zděšení, varuje Štětka

Nejděsivější je, jak rychle se demokracie může zhroutit, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Václav Štětka, sociolog médií z britské Loughborough University. Zásahy vrcholných českých politiků do médií dává do kontextu s vývojem v celé střední Evropě.

Tusk musí do Varšavy jako svědek i v kauze pádu vládního letounu

Polská prokuratura si na 5. července znovu předvolala k výslechu bývalého premiéra a současného předsedu Evropské rady Donalda Tuska. Informovala o tom mluvčí prokuratury, podle níž by měl tentokrát vypovídat jako svědek v souvislosti s havárií vládního letounu v dubnu 2010, při níž zahynul tehdejší prezident Lech Kaczyński a 95 dalších lidí. Je to v krátké době podruhé, co si prokuratura Tuska předvolala. Jako svědek už vypovídal 19. dubna. Při více než osmihodinovém výslechu odpovídal na otázky týkající se kauzy neschválené spolupráce polské kontrarozvědky s tajnými službami jiného státu. Po odchodu z prokuratury novinářům řekl, že "celá záležitost má mimořádně silný politický charakter".

Slováci a Maďaři se hájí u soudu EU kvůli kvótám: Byly diskriminační a neúčinné, tvrdí

Povinné uprchlické kvóty nejsou "vhodné a ani nezbytné k dosažení sledovaného cíle". Tak Slovensko a Maďarsko hájily u Soudního dvoru EU žalobu, kterou kvůli kvótám podaly. Maďaři navíc rozhodnutí označili za diskriminační, protože sami předtím odmítli, aby migranti na jejich území byli taky přerozdělováni. Později jim přitom bylo nařízeno, že je mají z jiných zemí naopak přijmout. Kvóty měly především ulevit nejzatíženějším evropským zemím - Itálii a Řecku.