Exploze, která v sobotu ráno otřásla pekárnou v Paříži, si vyžádala životy už čtyř lidí. Policejní prefektura uvedla, že o život přišli dva hasiči a španělská turistka. V neděli záchranáři nalezli tělo čtvrté oběti. Při výbuchu se zranilo se přes 40 lidí a stav devíti z nich je vážný.
Starostka Paříže Anne Hidalgová chce od září zavést dopravu zdarma pro děti až do 11 let věku. Záměr socialistické političky, který by veřejné finance vyšel na více než 50 milionů eur (1,3 miliardy korun) ročně, vyvolal podle deníku Le Figaro kritiku. Pařížské děti za cestu veřejnými dopravními prostředky zatím neplatí jen do čtyř let věku.
Aktivisté z hnutí žlutých vest vyzývají své příznivce k "runu na banky". Tím, že Francouzi vyberou peníze ze svých bankovních účtů, prý dají najevo svou nespokojenost s vládou lépe než demonstracemi.
Pařížská restaurace O’Naturel nabízela téměř rok a půl nezvyklý gastronomický zážitek. Hosté se v ní najedli pouze nazí. "Chtěli jsme nudistům nabídnout něco celoročního," řekl při otevření spoluzakladatel restaurace Mike Saada. Po 15 měsících provozu ale podnik končí kvůli nízkému zájmu lidí.
Hudební klip, který v pařížském Louvru natočili americká zpěvačka Beyoncé a raper Jay-Z, pomohl této přední francouzské umělecké instituci dosáhnout rekordní návštěvnosti.
Mít v Paříži pouhých 48 hodin nezbytně znamená, že si člověk musí vybrat, jak si ji chce užít. Uspokojit však dokáže prakticky každého. Pro milovníky umění jsou tu nejvyhlášenější světová muzea i menší mimořádně zajímavé galerie. V Paříži se dají dva dny snadno strávit i nakupováním, ať už v přepychových obchodních domech Galeries Lafayette či Printemps, nebo v malých buticích na hlavních bulvárech i v postranních uličkách. Návštěvu lze pojmout také gastronomicky. Ne nadarmo patří francouzská kuchyně mezi nejlepší na světě. Svoje tipy na to, jak strávit dva dny v jedné z nejpopulárnějších evropských metropolí, přináší novinář a zpravodaj České televize ve Francii Petr Zavadil.
Jen žluté vesty prezidenta Macrona k rezignaci nedonutí, protesty nejsou masové, nemají jasný požadavek a jednoho vůdce. Šokující jsou projevy násilí. Ve Francii se některým skupinám lidí žije těžko, mají pocit, že se na ně zapomnělo, nemají na nájmy ve větších městech a mají problémy splatit všechny faktury, většina Francouzů cítí úzkost a nejistotu, říká Petr Janyška, publicista a bývalý velvyslanec ve Francii. Dodává, že od Macrona očekává slib navýšení minimálních důchodů a větší daně pro bohaté, aby situaci uklidnil.
Zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron v Elysejském paláci jedná s politickými a sociálními partnery, hnutí žlutých vest pokračuje v silničních blokádách. Ty místy způsobují silné komplikace v dopravě, upozornil list Le Figaro na svém webu. Akce se neomezují jen na dálnice a silnice, korsičtí rybáři momentálně blokují i trajekty v přístavu Ajaccio.
Ve Francii se v sobotu podle očekávání opět rozzuřily protesty, které pořádá hnutí žlutých vest. Po celé zemi se jich zúčastnilo 136 000 lidí. Policisté při demonstracích, které se konaly čtvrtou sobotu v řadě, zadrželi 2000 lidí. Zranění utrpělo podle ministerstva zdravotnictví celkem 325 lidí. Protestující dávají najevo svoji frustraci kvůli rostoucím životním nákladům i hněv vůči prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Ten se v pondělí sejde s politiky, odboráři i zaměstnavateli a večer vystoupí s "důležitým" proslovem k národu.
Francii, a zejména metropoli Paříž, už čtvrtý víkend za sebou pohltily masové protesty. Po celé zemi se jich účastnilo 125 tisíc lidí, z toho deset tisíc v Paříži, informoval ministr vnitra Christophe Castaner. Při potyčkách s policií bylo zraněno 118 protestujících a 17 policistů.
Jeden má záznam v trestním rejstříku za napadení policisty. Dalšímu je 21 let a studuje vysokou školu zaměřenou na finance. Třetí muž je pětačtyřicetiletý rozvedený řezník. Jedno mají ale společné: jsou členy tzv. žlutých vest, francouzské protestní skupiny, která bude i tuto sobotu demonstrovat v centru Paříže.
Tisíce studentů vyrazily v pátek do ulic Paříže, aby vyjádřily nespokojenost s vládou prezidenta Emmanuela Macrona. Protest navázal na čtvrteční mnohdy násilné blokády škol, při nichž francouzská policie zadržela na 700 studentů. Podle úřadů ve čtvrtek mladí lidé házeli zápalné lahve na policisty a zapalovali popelnice i auta, uvedla agentura AFP.
Pařížské památky zavírají své brány, obchody v centru města opevňují výlohy a do ulic francouzské metropole se chystají tisíce policistů v očekávání sobotních násilných protestů, které budou dalším pokračováním současné vlny demonstrací ve Francii.
"Začal chrlit antisemitské nadávky - jako 'pos*aný Žide, umřeš'. Chtěl, abychom zemřeli. Mého bratra, který se nezvládl ubránit pohyby Krav Maga, pobodal pilou," vzpomíná osmnáctiletý Nathaniel Azoulay na konflikt, do kterého se dostal spolu se svým sourozencem Armandem v únoru minulého roku.
Schodiště, které spojovalo druhé a třetí patro, bylo součástí ikonické památky do roku 1983. Poté bylo rozřezáno kvůli výstavbě výtahu na 24 částí vysokých od dvou do devíti metrů. Aukční dům původně odhadoval, že se část schodiště vydraží za maximálně 1,6 milionu korun. Nakonec byla částka téměř čtyřikrát vyšší.
Francouzská policie použila v centru Paříže slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům protestujícím proti plánovanému zdražení pohonných hmot, hlásí média. Demonstranti, jejichž počet reportéři dopoledne odhadovali na stovky a nyní na tisíce, se i přes zákaz pokusili slavnou třídu Champs-Elysées přehradit barikádami, ale těžkooděnci je vytlačili k Vítěznému oblouku.
Zhruba 288 tisíc lidí v sobotu protestovalo na různých místech celé Francie proti plánovanému zvýšení cen pohonných hmot. Informovalo o tom francouzské ministerstvo vnitra. Tam, kde manifestující blokovali komunikace, došlo k několika vážným dopravním nehodám. V Savojsku zemřela nešťastnou náhodou jedna žena.
Do okolí Paříže už od července 2019 nebudou moci vjíždět stará dieselová auta. Rozhodla o tom v pondělí rada oblasti zvané Velká Paříž, což je region zahrnující francouzskou metropoli a přilehlé departementy. Opatření, jehož cílem je omezit znečištění ovzduší, se dotkne dieselových vozů starších 18 let, informovala francouzská média.
Osmdesát prezidentů a premiérů z celého světa včetně českého ministerského předsedy Andreje Babiše se sešlo u Vítězného oblouku v Paříži. Na vzpomínkové akci u příležitosti stého výročí konce první světové války uctili památku 10 milionů zabitých vojáků a podepsání příměří. To začalo platit v 11 hodin 11. 11. 1918. Konflikt byl jedním z nejkrvavějších v dějinách a přetvořil evropskou politiku i demografii.
Na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se do Paříže v neděli sjelo sedm desítek hlav států a vlád včetně prezidentů Spojených států Donalda Trumpa a Ruska Vladimira Putina či německé kancléřky Angely Merkelové. Oslav se účastní i český premiér Andrej Babiš.
