Ofer a Galja se rozvedli. Pouhý rok po svatbě, zdánlivě bez důvodu a jejich rodiny zpřetrhaly kontakty. Mladý židovský architekt však nikdy nikomu neřekl pravdu. Co viděl onoho úterý kolem jedenácté hodiny dopoledne, když v rodinném penzionu své manželky vstal od stolu a vydal se hledat staré stavební plány do suterénu. Nedlouho poté přišla poštou žádost o rozvod.
Ve Vatikánu po kritice odstranili z jesliček černobílý palestinský šátek, na němž v hale Pavla VI. ležel Ježíšek. Ve středu o tom informovala agentura ANSA.
Přednášku ministra zahraničí Jana Lipavského na University College v Londýně přerušili propalestinští aktivisté. Označovali jej za válečného zločince zodpovědného za utrpení Palestinců. Přednášku na téma "české zahraniční politiky a role kolektivní paměti" asi deset minut trvající protest ukončil a ministr musel se zbytkem delegace odejít nouzovým východem.
Více než 1000 spisovatelů a vydavatelů podepsalo dopis, kterým se zavazují bojkotovat izraelské kulturní instituce. Považují je za spoluviníky nebo mlčící svědky útlaku Palestinců. K signatářům patří irská autorka Sally Rooney, Arundhati Roy a Jhumpa Lahiri původem z Indie, Američané Rachel Kushner a Percival Everett nebo držitelé Nobelovy ceny za literaturu Annie Ernaux a Abdulrazak Gurnah.
"Gaza je daleko jednodušší cíl než Libanon," říká o pokračujících izraelských úderech na libanonském území vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček, podle kterého se alespoň podle výroků Izrael rozhodl pro absolutní likvidaci nepřátel. Proč už v minulosti neuspěl a hrozí "totální" válka na Blízkém východě? A proč má situace znervózňovat Západ?
Libanonské militantní hnutí Hizballáh v neděli nad ránem zahájilo útok na Izrael v odvetě za smrt svého vysoce postaveného velitele Fuáda Šukra. Izraelská armáda už předtím informovala, že podniká preventivní letecké útoky v Libanonu proti cílům Hizballáhu, protože toto šíitské hnutí připravuje útok proti Izraeli. Palestinské teroristické hnutí Hamás a jemenští povstalci útok na Izrael uvítali.
Palestinec Muhammad abú Kumsán si právě vyzvedával rodné listy svých čerstvě narozených dvojčat, když se dozvěděl, že byla spolu s jeho ženou a její matkou zabita při izraelském úderu na byt v Pásmu Gazy, kde se rodina ukrývala. Informovaly o tom ve středu agentura Reuters či stanice BBC. Izraelská armáda uvedla, že nemá o takovém incidentu žádné informace.
Situace na Blízkém východě může po atentátech Izraele na vůdce Hamásu a vojenského velitele Hizballáhu eskalovat zásahem Íránu, připustil ve Spotlight News analytik z Metropolitní univerzity v Praze Břetislav Tureček. "Tentokrát nevíme nic. Paleta útoků, které může Írán využít, i to, kde je může použít a koho k tomu může ze svých spojenců nasadit, je opravdu velmi široká," říká expert.
V den útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael loni 7. října byl šéf politického křídla hnutí Ismáíl Haníja v tureckém Istanbulu. Na záběrech Hamásu je vidět, jak Haníja radostně rozmlouvá s dalšími vůdci Hamásu při sledování reportáže arabské televize o tom, jak se komanda Hamásu zmocnila izraelských armádních džípů a následně rukojmích.
Blízký východ byl ve druhé polovině 60. let ve varu obdobně, jako je tomu v současnosti. Izrael tehdy v šestidenní válce ponížil koalici okolních arabských států. Zároveň však dobyl území s milionem palestinských uprchlíků. Jeden významný muž jim chtěl pomoci, byť byl židovského původu. Svůj plán měl přednést na půdě OSN. Nedostal příležitost. V Praze přišel za záhadných okolností o život.
Izrael a teroristické hnutí Hamás dosáhly rámcové dohody na příměří ve válce v Pásmu Gazy a na propuštění rukojmích. Nyní vyjednávají o tom, jak ji realizovat. Napsal to komentátor deníku Washington Post David Ignatius s odkazem na svůj zdroj.
Tisíce lidí napříč Izraelem se v neděli shromáždily k protestům za uzavření dohody o navrácení rukojmích a příměří z palestinským hnutím Hamás. Prezident Jicchak Herzog na síti X napsal, že dohodu o příměří podporuje "naprostá většina" národa a povinností státu je rukojmí osvobodit. V Gaze mezitím pokračují boje. Válka pokračuje devátým měsícem a Hamás hlásí zabití svého politického představitele.
Izrael podle izraelské nevládní organizace Peace Now schválil největší zábor půdy na okupovaném Západním břehu Jordánu za posledních více než 30 let. Informovala o tom ve středu agentura AP. Izraelské úřady podle středečního sdělení Peace Now schválily zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v údolí Jordánu. Podle ní se jedná o největší zábor půdy od dohody z Osla z roku 1993.
Izraelští vojáci v noci na pondělí v Pásmu Gazy zneškodnili vysoce postaveného představitele palestinského radikálního hnutí Hamás, který měl na starost vývoj a výrobu zbraní. Izraelská armáda to oznámila na sociální síti X, kde zveřejnila i záběry ze zásahu. Podle úřadů vedených Hamásem útok mířil na kliniku a byli při něm zabiti dva zdravotničtí pracovníci.
Fáze intenzivních bojů proti palestinskému hnutí Hamás se chýlí ke konci, prohlásil v neděli izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Konec války v Pásmu Gazy to ale neznamená. Ta skončí, až už Hamás nebude mít pásmo pod kontrolou, řekl.
Život v izraelské armádě přibližuje David Shorf ve své knize Sloužil jsem v Gaze skrze osobní příběhy. Autor, který získal v roce 1992 izraelské občanství a o tři roky později tam absolvoval půlroční vojenskou službu, se snaží ukázat, že izraelsko-palestinský konflikt není černobílý.
Několik propalestinských aktivistů v pondělí vpodvečer narušilo autogramiádu premiéra Petra Fialy (ODS) k jeho nové knize. Předseda vlády musel kvůli nepřetržitému křiku aktivistů přerušit svoje úvodní vystoupení, někteří účastníci akce se s hlasitými odpůrci vlády přeli. Plánovaný program akce se kvůli demonstrujícím rozpadl, premiér namísto diskuse přešel rovnou k podepisování knih.
Izraelská armáda od této soboty každý den zastaví na 11 hodin bojové operace na jihu Pásma Gazy. Svůj krok zdůvodnila tím, že umožní zvýšení dodávek humanitární pomoci.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu v rozhovoru pro Blesk.cz reagoval na oznámení, že Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Podle českého premiéra Palestinu nemá smysl uznat, když není jasné, kdo a na jakém území ji představuje. Koncepci dvou států - izraelského a palestinského - označil za dobrý cíl, je pro to však nejprve nutné vytvořit podmínky.
Dvacet let jezdí do nebezpečných míst, kterým se ostatní vyhýbají. Dokumentaristka Jarmila Štuková se považuje spíš za humanitární fotografku než za válečnou reportérku a od ostatních kolegů v oboru ji odlišuje, že do konfliktních zón jezdí kromě focení i pomáhat. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že ji to pomáhá srovnávat se s hrůzou a násilím, kterému denně čelí. "Je to pro mě pokání," dodává.
