Evropská unie plánuje uvolnit 600 milionů eur na pomoc sousedním zemím Afghánistánu, aby udržela Afghánce utíkající před radikálními islamisty z Tálibánu v regionu a nemotivovala je k cestě do Evropy. Státy EU chtějí penězi a pomocí na místě zabránit opakování migrační krize z roku 2015, kdy na kontinent ve sledu několika měsíců připlulo po moři více než milion utečenců ze syrské občanské války.
Tálibán převzal moc na téměř celém území Afghánistánu se zhruba osmdesáti tisíci muži ve zbrani. Bez tanků, letadel a helikoptér. I tak ale islamistické hnutí potřebovalo na své přežití a vyzbrojení peníze. Radikálové zdaleka nejsou jen neupravenými bojovníky z venkova, jejich hnutí disponuje v přepočtu miliardami dolarů. Vydělává hned z několika zdrojů.
Tálibán v Afghánistánu před týdnem dobyl Kábul a všechna velká města. Fotoreportér Dániš Siddikí se ještě v červenci vydal s afghánskou armádou na několik misí a zdokumentoval, jak vypadala situace v době, kdy země radikálnímu hnutí vzdorovala. Přišel u toho o život. Byl zastřelen, když si povídal s prodavačem.
Česká horolezecká výprava se v červenci pokusí o výstup na nejvyšší nevylezenou horu světa, Muču Kiš (7453 metrů). Pakistánský vrchol se Pavel Kořínek a spol. pokoušeli zdolat už před rokem, ale neuspěli. A tak do pohoří Karákóram letos zamířili znovu.
Devět policistů v pákistánském městě Láhaur chtělo po obsluze rychlého občerstvení hamburgery zdarma, ta to však odmítla. Policisté zareagovali zadržením všech devatenácti zaměstnanců restaurace. Nenechali je ani vypnout spotřebiče nebo obsloužit čekající zákazníky. Zadržení pak část noci na neděli strávili v celách. Policisté zapojení do incidentu byli suspendováni.
Češka Zdenka a Pákistánec Tabish se znají od roku 2010. Coby sousedé na virtuální farmě si občas vyměňovali plodiny či zalévali brambory. Známost přerostla ve vztah a ten v manželství. Jenže české úřady devět let odmítaly schválit Tabishovi vízum, jejich sňatek považovali za účelový a lásku za předstíranou. Příběh měl happy end, jenž zachytil film Manželství. Nyní ale přišla další rána.
Ve středu podal spolek Klimatická žaloba ČR žalobu na českou vládu. Jejím cílem je dokázat, že úřady dostatečně nechrání práva občanů a neplní své mezinárodní závazky ve vztahu ke klimatu. Samotná organizace se odvolává na více než 600 podobných žalob, které probíhají nebo proběhly po celém světě. Vybrali jsme ty nejdůležitější.
Čtyřiatřicetileté Rani Khanové z Pákistánu se zdál před několika lety sen, ve kterém na ni promluvil její zesnulý kamarád. Řekl jí, že by měla udělat něco pro svou komunitu. Khanová je praktikující muslimka a zároveň transgender, a tak se rozhodla založit náboženskou školu pro transgenderové žáky. Vůbec první v zemi.
Pákistánská provincie Chajbar Pachtunchvá na severozápadě země plánuje stavbu dvou těžebních farem kryptoměn, které využijí vodní energii. Oznámila to dnes pákistánská vláda. Těžební farmy se neobejdou bez značných investic do datových center, která potřebují značné množství elektřiny. Cena projektu se teprve stanoví, uvedla agentura Reuters.
Pákistán začal minulý týden očkovat proti koronaviru lidi starší 60 let. Zájem je ale zatím velmi nízký, během prvních sedmi dní se zaregistrovalo méně než deset procent seniorů. V zemi panuje velká nedůvěra vůči vakcínám i kvůli falešné očkovací kampani, kterou zde před deseti lety spustila americká tajná služba CIA ve snaze dopadnout vůdce teroristické organizace al-Káida Usámu bin Ládina.
Osmnáct let v pákistánském vězení seděl Chálid Umar Šajch. Sedmačtyřicetiletý muž hrál v roce 2002 klíčovou roli při vraždě, která šokovala svojí brutalitou. Původní rozsudek zněl smrt, nakonec z toho nebude ani doživotí. Pákistánský Nejvyšší soud ve čtvrtek nařídil Šajcha propustit, definitivně rozhodl o jeho odchodu z vězení v Karáčí. Zamítl tak výhrady obžaloby i rodiny zavražděného novináře.
Pákistánský prezident Árif Alví vydal dekret, který zrychluje soudní procesy s lidmi, kteří jsou podezřelí ze znásilnění. Jde o reakci na protesty vyvolané znásilněním ženy, jíž na dálnici došel benzin v autě.
Desítky tisíc muslimů v pátek demonstrovaly v Pákistánu, Bangladéši a na palestinských územích proti karikaturám proroka Mohameda a francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Ten po nedávné brutální vraždě učitele, který karikatury ukázal žákům, hájil právo na jejich zveřejňování.
Další díl série Rozvrácené státy se věnuje Pákistánu. Jedné z nejméně rozvinutých asijských zemí, ač s jadernými zbraněmi, která si na mezinárodní scéně v uplynulých dekádách zajistila negativní obraz jako stát sponzorující terorismus, nebo dokonce jako místo, které teroristům poskytuje útočiště.
Česká expedice ve složení Pavel Kořínek, Pavel Bém a Jiří Janák se v září neúspěšně pokusila vylézt na vrchol nejvyšší dostupné dosud nevylezené hory, Muču Kiš v Pákistánu (7452 m n. m.). Lídr expedice Pavel Kořínek v rozhovoru vysvětluje, proč to českému triu nevyšlo, jak se leze v místech, kam dosud lidská noha nevkročila, i kam až se dostal pravý český lovecký salám.
Muž ozbrojený sekáčkem v pátek nedaleko někdejšího sídla redakce satirického časopisu Charlie Hebdo v Paříži napadl a vážně zranil muže a ženu. Po útoku bylo zatčeno osm lidí, z toho jeden byl propuštěn, informovala agentura AFP. Prokuratura v sobotu oznámila, že čin vyšetřuje jako teroristický.
Více než pět let poté, co islamističtí ozbrojenci zabili 12 jejich kolegů, zaměstnanci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo znovu zveřejnili karikatury proroka Mohameda, aby ukázali, že stále existují. Byť bezpečnostní okolnosti se změnily, píše agentura Reuters.
