Do Pásma Gazy ve čtvrtek přes přechody Zikim a Kerem Šalom přijelo 310 kamionů s humanitární pomocí. Podle OSN je však zapotřebí dovézt alespoň dvojnásobek. Česká republika letos poskytla Palestincům přes 41 milionů korun a prosazuje otevření dalších koridorů, zatímco pokračující výstavba izraelských osad u Jeruzaléma ohrožuje naději na řešení dvou států.
Humanitární organizace Český červený kříž, Člověk v tísni a Lékaři bez hranic vyzvaly vládu Petra Fialy (ODS) k odsouzení porušování mezinárodního práva v Gaze, využití diplomatických nástrojů mimo jiné k propuštění rukojmích a dosažení trvalého příměří či k podpoře ukončení blokády tohoto území. Podle mezinárodních organizací čelí značná část obyvatelstva v Pásmu Gazy podvýživě a hladovění.
Při ranních izraelských útocích na Pásmo Gazy zemřely desítky lidí, napsala agentura DPA a také server televize Al-Džazíra s odvoláním na palestinské zdroje. Zdravotníci v uprchlickém táboře Nusajrát ve střední části pásma informovali o nejméně 30 obětech. Přinejmenším osm mrtvých bylo podle nich členy jedné rodiny. Izraelská armáda se k tomu zatím nevyjádřila.
Izraelská snaha zabrat Západní břeh Jordánu je nelegální. Totální ničení Pásma Gazy je nepřijatelné a oboje musí přestat, řekl generální tajemník OSN António Guterres na úvod dvoudenní konference OSN zaměřené na dvoustátní řešení palestinsko-izraelského konfliktu, kterou pořádají Francie a Saúdská Arábie. Informovala o tom agentura Reuters.
Afghánské hnutí Tálibán se dopustilo vážného porušení lidských práv, včetně případů mučení, vůči Afgháncům, kteří byli vyhoštěni z Íránu, Pákistánu a jiných zemí. Uvedla to Asistenční mise Organizace spojených národů v Aghánistánu s tím, že hnutí cílí zejména na ženy, dívky, členy bývalé vlády a novináře. Tálibán tato obvinění podle agentury AFP popřel.
Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN.
Podvýživa prudce stoupá a hladovění klepe na každé dveře v Pásmu Gazy, řekl Radě bezpečnosti OSN šéf světové organizace António Guterres. Situaci v úzkém pobřežním pásmu, kde v extrémně těžkých podmínkách přežívají více než dva miliony Palestinců, označil podle agentury Reuters za "hororovou podívanou".
Izraelská armáda poprvé vjela do Deir al-Balah, kde dle OSN útoky zasáhly sklady a rezidence Světové zdravotnické organizace (WHO). Zaměstnanci i jejich rodiny byli ohroženi, někteří muži spoutaní a vyslýchaní se zbraní u hlavy. Oblast je přeplněna statisíci přesídlených Palestinců. Zdravotní sektor je na kolenou, do nemocnic proudí podvyživení. WHO hlásí kolaps pomoci, apely na příměří sílí.
V Pásmu Gazy bylo od konce května zabito nejméně 798 Palestinců, kteří čekali na rozdělování humanitární pomoci u distribučních středisek či u kamionů s touto pomocí. Podle agentury Reuters to sdělil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
Ve válkou zpustošeném Pásmu Gazy se objevilo nové znepokojivé obvinění – že v humanitární pomoci určené hladovějícím civilistům byly nalezeny silné návykové látky. Podezření padá na humanitární distribuční síť podporovanou Spojenými státy a Izraelem.
Násilí na dětech stouplo loni o 25 procent oproti předchozímu roku, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristické organizaci Hamás. Útoky na děti jsou poté podle zprávy nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti.
Vyrůstala v Africe, v rodině kočovných nomádů. Ve třinácti letech utekla z domu před nuceným sňatkem, v poušti ji málem sežral lev a několikrát byla téměř znásilněna. Uklízela v londýnském McDonaldu a taky se procházela po světových módních molech. Dnes je Waris Dirie spisovatelkou, výtvarnicí a aktivistkou v boji proti ženské obřízce, kterou sama prodělala. Letos oslaví šedesátiny.
Přechodná správa Ukrajiny pod záštitou OSN by podle Putina umožnila uspořádání "demokratických" prezidentských voleb v zemi a následné vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Bílý dům v reakci uvedl, že vládu na Ukrajině určuje její ústava a občané země. Podle šéfa ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím nemá Putin zájem na ukončení války a klade si "bláznivé" požadavky.
Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že výpadek americké finanční podpory povede k mohutnému omezení globálního boje proti smrtelným nemocem, jako je malárie nebo AIDS.
Nerozumím požadavku amerického prezidenta na náhradu pomoci, kterou USA v minulosti Ukrajině poskytly, tvrdí ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Podobné otřesy na poli mezinárodních vztahů podle něj staví prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského do náročné situace. Upozorňuje, že mezinárodní vztahy mohou být drsné, a zdá se, že Donald Trump právě takovou politiku hodlá prosazovat.
Izrael hlasoval s Ruskem, Běloruskem, Spojenými státy, Maďarskem, Severní Koreou, Nikaraguou nebo Středoafrickou republikou v OSN proti rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině.
Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy.
Prezident Petr Pavel ve středu vyzval Čínu, aby využila svých jedinečně blízkých vztahů s Ruskem k ukončení krveprolití na Ukrajině a všech souvisejících hrozeb pro světovou bezpečnost. Pavel to prohlásil při svém vystoupení na Radě bezpečnosti OSN. Čína má podle něj jakožto globální aktér a stálý člen Rady pracovat pro mír a stabilitu.
