Evropské zkušenosti s opevněním – od selhání Maginotovy linie po úspěch Mannerheimovy linie – ve stínu války na Ukrajině znovu ožívají. Pobaltské státy kvůli ruské hrozbě budují společné obranné pásmo, které má zpomalit případnou invazi a získat čas pro příchod spojenců NATO.
Kolem Prahy vyrostla těsně před začátkem druhé světové války unikátní betonová hradba. Pražská čára, technologický skvost a symbol odhodlání bránit svobodu, se však nikdy nedočkala své zkoušky ohněm. Proč tento velkolepý projekt ztroskotal a co nám jeho trosky v krajině vyprávějí o zradě, statečnosti a jedné z největších otázek českých dějin: Co kdyby se tehdy střílelo?
Sprcha a nábytek, který je nutný k přežití, jinak jen holé betonové stěny. Pobýt v opraveném bunkru v bratislavské Petržalce je zážitek, na nějž člověk jen tak nezapomene. O místo přitom dlouho nikdo neměl zájem, lidé si neuměli představit jak by staré opevnění mohli využít. V roce 2017 ho nakonec odkoupili architekti a během sedmi let proměnili v zážitkové bydlení.
Malé bunkry zvané řopíky vznikaly před druhou světovou válkou. Měly sloužit k obraně hranic. Poslední roky se jich stát postupně zbavuje. Ministerstvo obrany nyní vyhlásilo další kolo výběrového řízení pro zájemce o koupi tohoto opevnění. Nově jsou na výběr řopíky na Znojemsku, Opavsku či Břeclavsku. Jejich cena se pohybuje od desítek do stovek tisíc. Prohlédněte si je ve fotogalerii.
V letech 1935-1938 Československo budovalo opevnění tvořené betonovými bunkry různých velikostí a typů, zejména v oblasti hraničních hor. Méně známou součástí této obranné linie je tzv. Pražská čára, pás betonových pevnůstek táhnoucí se Čechami od severu k jihu. Byly jich stovky, dochovalo se jen několik. Jsou připomínkou okupace, která Československu vzala možnost se účinně bránit agresi.
Zájem o koupi vojenského bunkru má v Česku podle ministerstva obrany stále více lidí. Armáda tak opět rozšířila svou nabídku bývalých objektů opevnění. Tentokrát několik z nich vyčnívá svou lokalitou - lidé si mohou koupit "řopík" s výhledem na rybník, uprostřed jihomoravské vinice či přímo v areálu zahrádkářství. Podívejte se na kompletní nabídku prodávaných staveb.
Pozemky na Žatecku a u Spáleného Poříčí nebo bunkry pohraničního opevnění opět nabízí ministerstvo obrany k odkupu. Nově úřad zveřejnil 20 inzerátů s požadovanou celkovou kupní cenou 6,1 milionu korun. Řopíky mohou soukromníci odkupovat od roku 2008, někteří si je proměnili v netradiční ubytování, rozhledny, muzea i krematorium pro domácí mazlíčky.
Měly být betonovou hradbou před německými armádami. Do druhé světové války se však objekty pohraničního opevnění zapojily až na jejím sklonku - to již Československo osvobozovaly spojenecké armády. Stát se menších bunkrů - takzvaných řopíků - už roky zbavuje. V úterý ministerstvo obrany vyhlásilo další výběrové řízení pro zájemce o koupi těchto objektů. Prohlédněte si je ve fotogalerii.
Dělostřelecká tvrz Adam v Orlických horách, jedna z největších a stavebně dokončených tvrzí předválečného opevnění Československa, slouží stále k obraně vlasti. Návštěvy tu přijímají jen zcela výjimečně.
Před 85 lety řešili obyvatelé Československa velké dilema, zda se se zbraní v ruce postavit nacistické přesile. Jejich oporou bylo mj. horečně budované opevnění na hranicích s Německem. Příkladem je i věrně dochovaný pěchotní srub Březinka u Náchoda. V době mobilizace 1938 byl plně vybaven a vyzbrojen.
Někdy fotografie řeknou o atmosféře zlomových historických událostí více než slova. A platí to i o všeobecné mobilizaci československé armády 23. září 1938, od níž uplyne 82 let. Následující fotogalerie vznikla díky pochopení historiků Martina Vaňourka a Eduarda Stehlíka, ale i laskavosti vydavatele knihy Mobilizace 1938 Extra Publishing s. r. o.
Na židli v bunkru podzemního města sedí polský komunistický vůdce Wojciech Jaruzelski. Plány ve štábní místnosti naznačují, kam by Varšavská smlouva shodila atomové bomby. Vítejte v tajném armádním bunkru Polské lidové armády poblíž města Svinoústí. Z jeho chodeb na návštěvníka společně s vlhkem a zimou zavane i chladný dech studené války.
Germánský žárový hrob bojovníka, pozůstatky Keltů i zbytky opevnění římské pěší legie našli archeologové v Brně ve Vojtově ulici. Podle odborníků jde v případě římského opevnění o ojedinělý doklad období takzvaných Markomanských válek z konce druhého století našeho letopočtu.
Předválečné opevnění československých hranic je známé a populární. Málokdo však ví, že armáda v budování opevnění pokračovala i po druhé světové válce. Na západní hranici mezi Aší a Českými Velenicemi postavila armáda mezi lety 1952 až 1964 asi 2500 železobetonových úkrytů. Železná Ruda je jedním z nejvíce opevněných měst v republice. Kolem města je zakopáno více než padesát různých bunkrů. Některé z úkrytů si můžete prohlédnout, většinu znají jen zasvěcenci a jsou i takové, které na své znovuobjevení stále čekají.
Velitelé armád nechtěli hitlerovskému Německu postoupit československé pohraničí.
