Ben Simpson, 15letý mladík, odmítal přijmout jakékoliv jiné jídlo než svou zaručenou značku párků. Fobie z jídla se podle matky rozvinula, když jako dítě přecházel na pevnou stravu. Jde o vyhýbavou a restriktivní poruchu známou jako ARFID. Onemocnění se týká hlavně dětí, u kterých může vést k nedostatečné výživě, neschopnosti jíst s ostatními a může vyústit v další poruchy typu anorexie a bulimie.
Zakladatelka a předsedkyně pacientské organizace Migréna-help Rýza Blažejovská v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že migréna je u nás stále zlehčována jako obyčejná bolest hlavy či vrtoch hypochondrů. Přitom v Česku touto nemocí trpí nejméně milion lidí. Čelí nepochopení jak ze strany zaměstnavatelů či kolegů, tak svého okolí i nejbližších členů rodiny. Proto raději nemoc tají.
V Česku se objevilo klíště původem z jižní Evropy a subsaharské Afriky. Při sání může přenášet takzvanou krymžsko-konžskou horečku. „Ta se může vyskytnout i u člověka. Nicméně nebezpečí, že by klíšťata, která se dostávají na naše území, byla touto nemocí infikována, je celkem malé,“ uvádí parazitolog Jan Votýpka. Podívejte se na video, kde parazitolog radí, jak takové klíště snadno rozpoznat.
Lidé, kteří jsou od přírody pesimisté a sklenici vidí většinou spíš poloprázdnou než poloplnou, mohou čelit vyššímu riziku onemocnění Alzheimerovou chorobou. Vědci z University College v Londýně totiž zjistili, že dlouhodobé negativistické uvažování člověku snižuje jeho kognitivní schopnosti.
Ještě minulý týden chodili Italové venku po stovkách, hlavně mladí to brali lehkovážně, zavřené školy pojali jako prázdniny. Teď se změnilo prakticky všechno, vláda kontroluje každý pohyb v dotčených regionech, říká generální konzul ČR v Miláně Jiří Kuděla. Do Itálie bych nejezdil, když vidím, jak se to rozšiřuje, tak restrikce mohou zasáhnout i Řím. Sami Italové teď snižují počet letů, dodává.
Nakažený lékař se zachoval správně, po návratu z dovolené se ptal na hygienické stanici, jestli může jít do práce. Není fér mu nasazovat psí hlavu, míní šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Vláda nařídila povinnou karanténu všem Čechům, kteří se od zítřka budou vracet z Itálie, a prý bude spoléhat na všímavost ostatních lidí. Bonzování není správné, ale pravidla se musí respektovat, říká.
Jestli se politici ve světlech reflektorů tváří jako zachránci lidu, tak to mají dělat důsledně. A ne zavřít biatlon a ostatní akce nechat. Po Praze momentálně chodí bez kontroly turisté 59 národností, v tom vidím větší riziko než v cestě do Itálie, míní Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří. Jsme snadná oběť, místo toho, aby nám ministryně pomohla, náš obor odstřelila, kritizuje.
Desítky tisíc lidí jsou v úplné karanténě, města hlídá armáda. Na severu země docházejí volná lůžka, říká Eva Cucurachi, která pracuje jako sociální pracovnice v provincii Marche. Náš region je teď další na ráně, panika tu ale není, spíš napětí. Hlavním problémem je, že nevíme, co bude dál. Italové nemají pocit, že by vláda postupovala dostatečně rázně, dodává.
I hodně vystrašené lidi lze uklidnit. V komunikaci vlády ale postrádám logiku, nevím, co chce a co nechce chránit, říká psychoterapeut Tibor Brečka. Stále se něčeho bojíme, strach je důležitý ve chvíli, kdy mě ochrání před nějakou hrozbu. Problém ale je, když pramení z něčeho, co není hrozba. U některých lidí to přerostlo zdravou míru, míní Brečka.
Nový díl dokuseriálu o životě rodin s vážným zdravotním postižením se věnuje nemoci s názvem mukopolysacharidóza. Vzácná genetická choroba způsobuje hromadění určitých polysacharidů v buňkách, které postupně poškozují všechny tkáně. Seznamte se s příběhem dvou rodin, které se kromě péče o nevyléčitelně nemocné děti musí potýkat s palčivým nedostatkem podpůrných sociálních služeb.
Z Číny se do světa šíří málo prozkoumaný koronavir, který způsobuje zápal plic. Mezi příznaky infekce patří dušnost, dýchací potíže, horečka a kašel. Experti zatím doufají, že virus není tak smrtící jako SARS.
Paralyzující bolest hlavy, několikadenní záchvaty zvracení, neustálá únava a stres, které mnohdy končí až na pohotovosti. I takto popisují stavy migrény lidé, kteří onemocněním trpí. Jejich okolí v domnění, že jde o obyčejnou bolest hlavy, mnohdy nechápe závažnost problému. Sdílet tipy a vlastní zkušenosti s tímto onemocněním nyní pomáhá nová organizace Migréna help, v níž se sdružují lidé, kteří enormní bolestí hlavy sami trpí.
"Znáte noci, kdy se pořád jen vrtíte a převalujete? Sama se vrtět a převalovat nemůžu, ale ten pocit mám." Boženka Hradilová je jednou z asi 20 tisíc vzácných pacientů. Vzácných tím, že trpí jednou ze vzácných nemocí - postihuje méně než pět lidí z 10 tisíc. Na poslední únorový den - vzácně na 29. únor - již tradičně připadá mezinárodní Den vzácných onemocnění. Přečtěte si příběhy lidí, do jejichž života méně obvyklé nemoci vstoupily. Deník Aktuálně.cz je publikuje ve spolupráci s Českou asociací pro vzácná onemocnění.
Každý má občas v práci špatný den, ale dlouhodobý stres v zaměstnání se může vážně odrazit na zdravotním stavu člověka. Profesor Jeffrey Pfeffer ze Stanfordovy univerzity, který se dlouhodobě zabývá metodami managementu v pracovních organizacích, ve svém výzkumu zjistil, že špatné vedení a šéfové ve firmách bývají příčinou až osmi procent zdravotních potíží obyvatel Spojených států ročně. Americký server Huffington Post nyní ve spolupráci s týmem profesora Pfeffera zveřejnil seznam nejčastějších příznaků nadměrného pracovního stresu včetně několika tipů, jak s ním bojovat. Podívejte se.
Příliš dlouhé vyspávání zvyšuje u dospělých lidí riziko, že dostanou mrtvici. Zjistili to autoři právě zveřejněné dlouhodobé mezinárodní studie, podle nichž by člověk v noci neměl naspat víc než osm hodin. Příčinou přehnaně dlouhého spánku ovšem může být i jiné neléčené onemocnění.
Jen do konce září bylo nahlášeno 540 případů nakažených, riziko ale přetrvává, dokud venkovní teplota neklesne pod 5 stupňů Celsia. Podle lékařů tak letošní statistika nejspíš překoná čísla za posledních deset let.
V opavské nemocnici se léčí čtyři pacienti nakažení vzácným parazitem. Jedná se o liščí tasemnici, která se do lidského těla může dostat například pojídáním tepelně neupravených lesních plodů. V Česku už lékaři zaznamenali několik desítek pacientů s tímto onemocněním a jejich počet stále roste. Profesorka Libuše Kolářová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se studiem tohoto druhu tasemnice dlouhodobě zabývá. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jak se člověk tasemnicí nakazí, proč případů nákazy přibývá a kdy může být mazlení se psem rizikové.
Vědci z Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze spolupracují s dalšími mezinárodními týmy na výzkumu brzkého odhalení Parkinsonovy nemoci pomocí řečové analýzy. Na vyšetření podle této metody by se podílel neurolog, logoped a konečně inženýr, jenž by zanalyzoval nahrávku pacientovy řeči. "Až budou vědci umět zpomalit, či dokonce zastavit odumírání mozkových buněk, bude brzká diagnostika zásadní pro zachování pacientovy kvality života," říká pro Aktuálně.cz vedoucí projektu za českou stranu, Jan Rusz z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické na ČVUT.
Počty diabetiků v Česku i ve světě rostou. Po letech s touto nemocí často nastupují vážné komplikace jako například slepota, amputace nohy nebo kardiovaskulární choroby. Dlouho platilo, že diabetik musí držet přísnou dietu, hýbat se a zhubnout. Byť by striktní režim byl ideální, lékaři už od něj ustupují, protože málokterý pacient je schopný ho dodržet. "Je velmi obtížné držet polohladovku a ještě k tomu sportovat, když má člověk v práci podávat plný výkon," říká prezident Diabetické asociace ČR a přednosta motolské interní kliniky Milan Kvapil. Situaci pacientům i lékařům usnadňují hlavně moderní léky.
Rakovina prsu je nejrozšířenějším nádorovým onemocněním u žen, ale v menší míře se může postihnout také muže. Ročně jich v Česku onemocní asi 60. Zatímco nejvíce nemocných žen je ve věkové kategorii 45–51 let, u mužů se nejčastěji vyskytuje ve věku 67–71 let. Asi tři čtvrtiny onemocnění se odhalí už v prvním stádiu nemoci. I mužům nad pětatřicet let radí, aby si prsa alespoň jednou měsíčně vyšetřili pohmatem.
