Při chystaném nákupu nových bojových vozidel, jejichž cena jistě přesáhne 30 miliard korun, úředníci ministerstva obrany pokukují po Slovensku. Tam se totiž před třemi roky také rozhodovalo o tom, jaké obrněnce si vojáci pořídí. Výběr nakonec vyhrála finská Patria. Česká nabídka vozidel Pandur II vyráběných koncernem CSG miliardáře Michala Strnada skončila druhá. Podobný souboj se čeká i nyní.
Odborníci ministerstva obrany pracují na studii, která má ukázat, jaká kolová obrněná vozidla si armáda pořídí. Zatímco ještě loni se počítalo s tím, že ve výzbroji zůstanou Pandury, dnes je situace značně odlišná. Obrana vážně zvažuje i pořízení nových vozidel. Největšími favority jsou vedle dosud neexistujícího kopřivnického obrněnce Pandur Evo ještě finská Patria a německo-nizozemský Boxer.
Nemalá část evropských zemí dodnes udržuje povinnou vojenskou službu a jejich počet dokonce v poslední dekádě roste. Důvodem je zhoršující se bezpečnostní situace nebo výroky Donalda Trumpa o odchodu USA ze severoatlantické aliance. Debata o obnově povinné vojny v nějaké formě se přitom znovu objevuje i v Česku. Jak fungují armády všech evropských států, se můžete podívat v přehledné grafice.
"Nablízko je nůž jedna z nejnebezpečnějších zbraní vůbec," říká bývalý instruktor donucovacích prostředků, střelecké a taktické přípravy zásahové jednotky pražské policie Tomáš Frolík, který nyní působí ve společnosti Hard Task. Pro Aktuálně.cz odpovídal na otázky, jak se chovat v krizových situacích, jakou byl i tragický útok nožem ve čtvrtek v Hradci Králové, po kterém zůstaly dvě mrtvé ženy.
Systém s malou profesionální armádou přestává dávat smysl, uvažujme o nové formě vojenské služby, řekl v neděli České televizi náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Politici ale zatím návratu povinné vojny dřívějšího modelu naklonění nejsou. Vyplývá to z ankety Aktuálně.cz mezi poslanci obranného a bezpečnostního výboru. Někteří podporují kratší či dobrovolný výcvik.
"Donald Trump a spol. dělají to, co říkali po celý čas kampaně, tedy že Ukrajinu v NATO nechtějí, tedy že návrat k hranicím z roku 1991 je nerealistický, tedy že z jejich pohledu ta vyjednávání budou více bilaterální, tedy mezi USA a Ruskem," říká politický geograf Jan Kofroň.
Pancéřovky NLAW, pritankové střely Javelin nebo střely s plochou dráhou letu Brimstone. Víte, kolik stojí? Aktuálně.cz přináší stručný grafický přehled, charakteristika a rámcové ceny moderních protitankových zbraní, které Velká Británie napadené zemi dodává.
Na hluk ze střelby a výbuchů jsou lidé z Města Libavá u stejnojmenného vojenského újezdu zvyklí. V posledních letech ale přibyl nový problém. Místní cesty se drolí pod náporem těžké techniky včetně tanků. A obec opravy platí z vlastního rozpočtu. Nyní po armádě žádá náhrady. "Nemáme problém s tím, že armáda využívá místní komunikace, jen je špatně, jaký způsobem se staví k řešení," říká starostka.
Svět se v příštím roce za prezidentství Donalda Trumpa změní. Podle Vlastislava Břízy, bezpečnostního analytika z Univerzity Karlovy, budou USA tlačit na ukončení války na Ukrajině a rozhodněji čelit ekonomické a mocenské expanzi Číny. Nevylučuje ani společný americko-izraelský útok na jaderná zařízení Íránu.
Byť si ministerstvo obrany a generální štáb lámou hlavu nad tím, jak přilákat mladé lidi do armády, a upravují benefity i legislativu, samotní vojáci mají jasno. Podle některých z nich by stačilo dodržovat základní věci. Třeba mít na skladech dostatek oblečení a doplňků, na které má každý příslušník ozbrojených sil nárok. Ministerstvo tvrdí, že vina je na straně generálů a zpožděné vyhlášky.
Trestní řízení týkající se součinnosti armády se spolkem Skupina D se bezprostředně týká speciálních sil. Jak plyne ze zjištění Aktuálně.cz, jejich příslušníci se podle podezření nezákonně podíleli na dopravě dronů určených na pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi. Spolek na jejich nákup vybral 200 milionů korun. Vede jej Ondřej Vetchý, jeho čestným předsedou je první muž armády Karel Řehka.
Ve Finsku má do dvou let stát nová továrna na TNT. Bude teprve druhou v Evropě, která nestojí v Rusku; ta první stojí v Polsku. Cílem je posílit finskou i evropskou výrobu vojenské munice. Fungovat by měla do dvou let. Finský ministr obrany Antti Hakkaken doufá, že to přispěje k podpoře Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi.
Česká republika se chystá uzavřít s Nigérií smlouvu o vojensko-technické spolupráci. Plyne to z dokumentů, které má Aktuálně.cz k dispozici. Nigérie je nejlidnatější africkou zemí. Cílem paktu je podpořit možnosti vývozu českých zbrojařů. Nigérie současně platí za spojence Ruska, oblast je navíc cílem ruských vlivových operací. Jedním ze smyslů smlouvy je vliv Moskvy oslabit.
"Nemůžeme přece všichni mít všechno," zkritizovala europoslankyně Klára Dostálová (ANO) modernizaci a nákupy české armády. "Závazky, které jsme dali NATO, nejsou žádný luxus, nýbrž nutnost," oponuje jí ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zjistit ale, co všechno tedy může vojsko nabídnout k obraně aliance, není jednoduché. Obrana totiž přestala zveřejňovat počty a druhy techniky.
Kolem loňského rozpočtu ministerstva obrany je nezvykle živo. A důvodem není to, že s největší pravděpodobností dosáhl klíčových dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Zájem vzbuzuje prosincové hospodaření, které nakonec po navýšení celkového rozpočtu dosáhlo úctyhodné rychlosti 50 miliard korun za 31 dnů. Ministerstvo Jany Černochové (ODS) vysvětlilo, co všechno v prosinci zaplatilo.
Ve sněmovně se v úterý strhl boj kvůli miliardám na obranu. Vedení ministerstva obrany se hájilo, proč loni nedokázalo utratit celý rozpočet a proč až v posledních dnech roku vyčerpalo více než 50 miliard korun. Tedy zhruba třetinu celkového balíku peněz. Ministryně Jana Černochová bránila úředníky a vyzvala svého předchůdce Lubomíra Metnara, aby se jim za výroky na sociálních sítích omluvil.
Ukrajinští vojáci vedou podle bezpečnostního analytika a vládního koordinátora strategické komunikace Otakara Foltýna zatím víceméně úspěšnou opotřebovávací válku, kterou ale bez pomoci Západu rychle prohrají. Sám upozorňuje, že pomáhat napadené zemi je i v českém zájmu, i když za svá slova čelí často tvrdé kritice a výhružkám. "O sebe se nebojím, spíš o duši národa," říká ve Spotlightu.
Poradní orgán izraelské vlády varuje před ambicemi Ankary obnovit turecký vliv z dob Osmanské říše - a navrhuje proto zásadní navýšení armádního rozpočtu.
