Vládou povolené otevření galerií a muzeí od pondělí 11. května bude pozvolné ne z opatrnosti, ale z provozních důvodů. Dlouho očekávaný den, odkdy návštěvníci mohou při dodržení ochranných opatření znovu vidět umění, připadá na pondělí - a to má většina institucí v oboru zavírací den.
Poté, co se stát omluvil historikovi umění Jiřímu Fajtovi za to, že jej před rokem bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) odvolal z čela Národní galerie Praha, vznikla petice za to, aby Fajt znovu stanul v jejím čele. Informoval o tom výtvarník Jiří David, který s dalšími členy bývalé skupiny Tvrdohlaví patří k jejím iniciátorům.
Finále trapné frašky s odvoláním Jiřího Fajta z čela Národní galerie ukazuje, že kultura potřebuje kromě peněz hlavně nezávislost.
Stát se prostřednictvím ministerstva kultury v úterý vpodvečer omluvil historikovi umění Jiřímu Fajtovi za to, že jej bývalý ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD vloni odvolal z funkce ředitele pražské Národní galerie.
Jiřímu Fajtovi se otevřela cesta k možnému návratu do Národní galerie. Po víc než roce policie odložila dvě trestní oznámení, která na něj podal dnes již bývalý ministr kultury z ČSSD Antonín Staněk a kvůli nimž také Fajta odvolal z čela galerie.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD po Velikonocích vypíše mezinárodní konkurz na ředitele Národní galerie Praha. Otevřené výběrové řízení chce zkombinovat s tím, že osloví několik vybraných osobností.
Na pomoc kultuře zasažené opatřeními proti epidemii nového typu koronaviru vláda uvolní přes miliardu korun. Nezávislému umění půjde 440 milionů korun, na podporu regionální kultury 300 milionů. Pro příspěvkové organizace, kterých je 29 včetně Národního divadla, Národního muzea či Národního památkového ústavu, balíček zatím vyčlení 300 milionů korun.
Národní galerie Praha kvůli situaci vyvolané koronavirem zrušila většinu výstav naplánovaných na druhou půlku roku. Dotkne se to i chystané prezentace finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého. Ta měla začít až v polovině října, ale galerie již její zrušení oznámila v dopisu zaslaném organizátorům ceny. Důvodem je propad tržeb, instituce musí šetřit.
České galerie se snaží zůstat v kontaktu s návštěvníky. Některé už virtuální prohlídky zveřejnily, další je budou streamovat. Podívejte se, které výstavy jsou k vidění on-line.
V Česku se ruší stovky kulturních událostí. Ve čtvrtek v poledne vláda zakázala divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, od pátku bude zakázána přítomnost veřejnosti v galeriích, knihovnách nebo hudebních a společenských klubech. Článek průběžně aktualizujeme.
Pro sochaře Kurta Gebauera je odjakživa podstatné příhodné místo, kam svou práci postaví. Některé výjimky ovšem stojí za to. Prostory v prvním patře pražského Veletržního paláce mají nízké stropy, ale nabídce vystavovat v Národní galerii, a navíc vystřídat na stejném místě Alberta Giacomettiho, jehož nedávno skončenou přehlídku navštívilo 50 tisíc diváků, nešlo odolat.
Barokní malíř Karel Škréta v roce 1641 zachytil dramatickou scénu: kněžna Drahomíra vypadává z kočáru, který se srazil s překážkou. Lunetu zobrazující smrt matky svatého Václava nedávno získala pražská Národní galerie – a je to jedna z jejích nejdůležitějších akvizic uplynulého roku.
Cesta Felixe Hesse k osvícení vedla přes žáby. Když se nizozemský fyzik v 70. letech minulého století přestěhoval do Austrálie, na zahradě měl roklinu a v té každou noc kvákaly stovky žab. "Ty rytmy a vlny zvuku mě uchvátily," vzpomíná, jak hodiny nehnutě seděl a naslouchal. "A tam jsem se naučil soustředění," konstatuje muž, který pak hledal podobné vytržení, až ho našel v japonské zenové malbě.
První komplexní česká přehlídka fotografky Jitky Hanzlové by klidně mohla sloužit jako odpověď na otázku: Jaký by byl svět, kdyby se v něm člověk probudil sám?
Stůl, za který se posadili letošní finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého, byl pěkně dlouhý. Mezinárodní porota nejznámější české výtvarné soutěže vybrala a toto úterý v pražské Národní galerii představila hned deset mladých umělkyň a umělců.
K nejvýraznějším výstavám právě končící dekády patřily připomínky Karla IV. a Františka Kupky, mezinárodní projekt Galerie Rudolfinum nebo Europa Jagellonica v kutnohorské galerii GASK. Výtvarná scéna žila změnami v Národní galerii, umělkyně Kateřina Šedá se dostala do londýnské Tate Modern a na olympijských hrách ve stejném městě zaujal klikající autobus Davida Černého.
