Pátý květnový den roku 1945, vypuklo v Praze povstání, největší bitva Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Pět krvavých dní vstoupilo do historie. Jeho hlavní aktéry ale po válce semlela komunistická moc. Že si Praha vyjednala kapitulaci okupačních armád dřív, než dorazila Rudá armáda, se Moskvě politicky nehodilo. Vzpomínky na povstání sepsal jeho velitel Karel Kutlvašr za mřížemi.
Po páté hodině ranní 7. září 1948 zastavil černý služební vůz Tatra 57 B před oblastní úřadovnou Státní bezpečnosti (StB) v Bartolomějské ulici v Praze. K řidiči Zdeňku Řípovi přisedli pracovníci Krajského velitelství StB Bořivoj Vávra s Josefem Volfem a společně odjeli na Pankrác, kde převzali jednoho z hrdinů protinacistického odboje na Táborsku Františka Novotného. Netušil, že je to jeho konec.
Dnes zapáleně debatujeme o vlivu internetu na politiku. Před 100 lety hrál úlohu nebezpečně horkého média film a jeho možnosti rychle rozpoznaly i rodící se totalitarismy. O tom, jak jej zneužívaly, ale také o osobním filmovém vkusu jejich zakladatelů napsal osmadevadesátiletý Peter Demetz pozoruhodnou knihu, kterou nedávno vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury.
Jde o jednu z nejznámějších operací izraelské tajné služby Mosad. Před čtyřiašedesáti lety zpravodajci židovského státu v Argentině dopadli nacistického válečného zločince Adolfa Eichmanna. Následně jej dopravili do Jeruzaléma, kde byl postaven před soud a oběšen. Stalo se tak 1. června 1962.
S Rudolfem Vrbou o lidech, kteří se v nablýskaných holínkách procházeli krví, o tajemství, které muselo být odhaleno, o pohledu do tyranových očí i o vůni svobody.
Slavné Barrandovské terasy se otevřely před 95 lety. Přilehlý svah se stal okamžitě domovem pražské smetánky. Zdejší vily jsou němými svědky historických událostí a bylo na co se dívat. Někdejší sláva prvorepublikového kulturního centra je už však minulostí, ale kontroverzi vzbuzuje i současné dění na lukrativních pozemcích. Pojďte s námi na virtuální procházku kolem nádherných vil.
Filmů o holokaustu není nikdy dost vzhledem k tomu, co se ve společnosti děje. Film Zpráva je příběh dvou slovenských Židů, které stát prodal na smrt do Osvětimi. Z pekla utekli a napsali o tom svědectví, říká režisér Peter Bebjak. Aby se stalo něco podobného, stačí, aby se událostem nechal volný průběh a do hlavy lidí se dostaly antisystémové a extrémní názory, dodává.
Místo aby nazkoušel novou inscenaci, režisér Jiří Havelka s herci Národního divadla natočil film Očitý svědek. Téma zůstalo stejné: anatomie masové vraždy. O smrti 267 lidí v červnové noci roku 1945 svědčí herci výpověďmi těch, kteří zabíjeli, přišli o své blízké nebo činu přihlíželi. Snímek je k vidění na webu divadla za 150 korun.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Zkraje února začalo natáčení nového filmu Arvéd, který je inspirován osudem rozporuplného Jiřího Arvéda Smíchovského. Podstatná část vznikne v ateliérech v pražských Kbelích. Štáb pod vedením režiséra Vojtěcha Maška a kameramana Dušana Husára zde natáčí v dekoracích, které jsou na pomezí surreálného snu a skutečnosti.
V podcastu Na cestě s Milošem Doležalem na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná válečný letec a radiotelegrafista RAF Otakar Černý. Muž s pověstí nenapravitelného útěkáře.
Ruský prezident Vladimir Putin požádal parlament o vypracování zákona, který zakáže veřejně srovnávat roli někdejšího Sovětského svazu za druhé světové války s nacistickým Německem. S odvoláním na sdělení Kremlu o tom v pondělí informovala agentura RIA Novosti. Podle ní je krok reakcí na "stále častější" podobné interpretace v některých evropských zemích.
K neunesení drsné osudy rozvětvené rodiny hornické vdovy Barbory vloni vylíčil román Šikmý kostel. Teď pokračují ve druhém dílu, který tento čtvrtek vydalo nakladatelství Bílá vrána.
Žila jedna dívka v předválečném Polsku a ta si začala psát deník. Jako tisíce dívek před ní i po ní. Deník pojala jako komunikaci se svým důvěrným já. Pustila se tak do rozhovoru s vnímavou a tajemství střežící kamarádkou, která má na ni vždy čas, nenaléhá, nedusí. Jako tolik dívek před ní i po ní.
Před 60 lety se v Československu odehrála jedna z nejzásadnějších dezinformačních akcí v historii. Na dno Černého jezera na Šumavě potopila Státní bezpečnost v noci na 21. června bedny, které byly poté "náhodou" objeveny. Později úřady oznámily, že v nich byly nacistické dokumenty s "důkazy", že Západní Německo a Rakousko jsou plné bývalých nacistů. Aktuálně.cz přináší fotky ze zinscenované akce.
Policie ukončila vyšetřování případu prodeje propagačních předmětů s nacistickou tematikou v nakladatelství Naše Vojsko a podala návrh na obžalobu, sdělil mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Kriminalisté ve věci obvinili jednoho člověka a firmu z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a z výtržnictví.
S historikem Daliborem Váchou o odvaze riskovat, umírání se smíchem a protektorátních plakátech Vlasty Buriana.
Generál František Moravec, přednosta zpravodajské ústředny v Londýně a jeden z nejvýznamnějších čs. vyzvědačů zemřel v roce 1966 ve Washingtonu. Urna s jeho ostatky dorazila 26. dubna 2022 na základnu taktického letectva v Čáslavi, kde se uskutečnil smuteční akt repatriace. Ačkoli se špioni z logických důvodů nefotí, přináší Aktuálně.cz u této příležitosti snímky alespoň některých z nich.
Česky nedávno vydaná objemná korespondence filozofky Hannah Arendtové s religionistou Gerhardem Scholemem je mimořádně zajímavá hned z několika důvodů. Dozvídáme se, jak důležitou roli oba sehráli v záchraně židovského kulturního dědictví, v udržování odkazu jejich společného přítele Waltera Benjamina, a především jak fungují přátelství plná rozporů.
