Chtěli mít Německo moc velké, lituje hrdinka jedné z posledních knih Bernharda Schlinka. Protagonistka románu Olga zažila nacisty, ale nemluví jen o nich. Ve snaze pochopit, kde se v jejích krajanech vzaly velikášské touhy, nachází vinu až v budovateli sjednoceného Německa Ottu von Bismarckovi z 19. století. Právě jemu vyčítá ztrátu svého milence, jenž padl v honbě za slávou.
Jarmila Hermanová byla ve svých 94 letech přesvědčena, že lidé už zapomněli na jejího tatínka, kterého nacisté zavraždili na úplném konci války - 5. května 1945. Jednou se dokonce stalo, že lidé obratem ukradli kytice, které přinesla k jeho pomníku. O to větší překvapení zažila, když ji příbuzní přivezli k pomníku tento týden. Na místě ji čekal zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa s přáteli.
Když jeho matka v létě 1942 dostala příkaz k transportu, Peter Demetz si vzal na pár hodin volno z práce. Doprovodil ji tramvají k pražskému Veletržnímu paláci, kde bylo židovské shromaždiště. Kolem pobíhající děti a posedávající osamělí staří lidé. Ještě si řekli pár slov. Její tmavohnědý kufr, její vlasy prokvetlé stříbrem: viděl ji tak naposledy. Brzy nato zemřela v Terezíně, bylo jí 51 let.
Sliboval demokracii, nastolil totalitu a způsobil smrt a utrpení milionům obyvatel někdejší Evropy. Před 135 lety se narodil nacistický vůdce Adolf Hitler, jeden z největších masových vrahů v dějinách lidstva. Navzdory podrobným znalostem historie se však i dnes objevují stále nové informace o Hitlerově životě.
Oficiálně to měla být exteritoriální dálnice A88 z Vratislavi do Vídně, která by vedla přes československé území, později přes území protektorátu Čechy a Morava. Přesto jí prakticky nikdo neřekne jinak než "Hitlerova dálnice", protože právě někdejší nacistický vůdce si vymínil její stavbu. Ta začala před 85 lety, 11. dubna 1939, dnes po ní ale zbyly jen fragmenty.
Na podzim 1969 se mladý student německé výtvarné akademie vyfotil, jak osaměle hajluje před evropskými památkami. Někdy v holínkách a jezdeckých kalhotách, jindy zpustlý jako hippie zdvihal pravici před římským Koloseem, sochami francouzských králů či na úpatí vesuvského kráteru.
Vypadá to tu jako z měšťanského snu. Za domem v řece přírodní plovárna, kolem zahrada plná jiřin, plamenek a dalších květin. Co na tom, že rodinné sídlo je obehnané vysokou zdí s ostnatým drátem, za kterou umírají tisíce lidí. Film Zóna zájmu, jenž získal dvě ceny na festivalu v Cannes a od čtvrtka ho promítají česká kina, ukazuje štěstí jedné nacistické rodiny.
Bombardování nacistických ponorkových bunkrů v německých Brémách, nálety na motorárnu letounů Messerschmitt v Řezně nebo napadení továrny na kuličková ložiska ve Schweinfurtu ukázaly první epizody Vládců nebes. Hraný seriál vypráví skutečné osudy amerických letců za druhé světové války. Vysílá ho videotéka Apple TV+.
Když britský makléř sir Nicholas Winton krátce před druhou světovou válkou navštívil Prahu a uviděl množství uprchlíků ukrývajících se před nacisty, vedlo ho to ke skutkům, které byly jedinečné. Ale též neokázalé a skromné. Nový hraný film Jeden život jde v líčení záchrany 669 dětí z okupovaného Československa do Velké Británie až příliš na jistotu.
Americká posádka bombardérů za druhé světové války zvolila opačnou strategii útoku na nepřítele než její britští kolegové. Nálety podnikala ve dne, což bylo taktické, efektivní a krajně nebezpečné. Vypráví o tom nová minisérie z produkce Stevena Spielberga nazvaná Vládcové nebes, kterou lze sledovat ve videotéce Apple TV+. Škoda, že v kabině letounu se jí daří víc než na zemi.
Zemřela Věra Čepelová, rozená Vokatá, jedno z devíti dětí z vypálených Lidic na Kladensku, které nacisti poslali na převýchovu do německé rodiny. Bylo jí 88 let, uvedl v neděli na sociální síti X Památník Terezín. V Německu dostala Čepelová jméno Vera Melnik, domů se dostala až v říjnu 1946. Česky už mluvit neuměla, ale pamatovala si původní jméno a že je z Lidic.
V českých e-shopech se stále dají koupit předměty s nacistickými symboly, trička odkazující na wehrmacht nebo vlajky spojené s ruskou agresí či slovenským fašismem. Podle odborníka na extremismus je takové zboží na hraně zákona, někdy i za ní. Policie varuje, že pokud nejde o originální historické předměty, může být prodej protiprávní. U dalších symbolů je zase postižitelné jejich veřejné nošení.
Nizozemský princ Bernhard byl ve 30. letech minulého století členem německé národně socialistické strany NSDAP. Podle zprávy webu zpravodajské stanice BBC nizozemské úřady potvrdily autentičnost stranické knížky manžela někdejší královny Juliany. Bernhard, který zemřel v roce 2004, příslušnost ke straně nacistického vůdce Adolfa Hitlera popíral.
Věhlasu bitvy u Stalingradu nebo vylodění v Normandii zpráva z Osvětimi nedosahuje, přesto jde o zásadní moment druhé světové války. Především proto, že zbořila propagandu nacistického Německa ohledně popíraného vyvražďování Židů. Svědectví dvou mladíků uprchlých z tábora smrti se dostalo k představitelům světových velmocí. Nová kniha o osudu zprávy a jednoho z jejích autorů vyšla v Česku letos.
Studio Warner Bros. ve čtvrtek večer zveřejnilo první trailer z hraného filmu One Life, životopisu britského makléře Nicholase Wintona, který před začátkem druhé světové války zachránil 669 převážně židovských dětí z nacisty okupovaného Československa.
Benjamin Britten usoudil, že nedokáže zabít člověka. "Jsem si tím čím dál jistější. Jenže to znamená tribunál a já se strašně bojím soudců," napsal v březnu 1942. Poprvé od začátku druhé světové války tehdy skladatel našel odvahu vrátit se z amerického exilu do Británie. Navzdory varování konzula přeplul Atlantik křižovaný nacistickými ponorkami, aby doma stanul před soudem.
Vytvořil jedno z prvních moderních písem, posunul se od secese k abstraktní malbě a vlasteneckými plakáty povzbuzoval Čechoslováky za obou světových válek, než byl ve věku 70 let zavražděn nacisty. Muzeum československých legií, které v pražské Sokolské ulici provozuje Československá obec legionářská, otevřelo výstavu o Vojtěchu Preissigovi. Typograf, výtvarník a odbojář žil v letech 1873 až 1944.
Název jak z dětské říkanky, přesto patří jednomu z nejhrůznějších míst. Koncentrační tábor Treblinka na východě Polska drží i v rámci nelidského nacistického "konečného řešení" smutný rekord. Za pouhých 15 měsíců zde zahynulo na 870 000 lidí, ať už střelou do týla nebo v plynových komorách. Před 80 lety, 2. srpna 1943, v něm začalo povstání, při kterém uprchlo 70 vězňů.
Společnost See-Saw Films zveřejnila tři první fotografie z filmu One Life o siru Nicholasi Wintonovi, britském makléři, který před začátkem druhé světové války zachránil 669 převážně židovských dětí z nacisty okupovaného Československa. Ve snímku účinkují slavní herci Anthony Hopkins, Helena Bonham Carter a Johnny Flynn, premiéru bude mít v září na festivalu v kanadském Torontu.
Ve svých detektivkách pátrá po příčinách rozpadu demokracie v meziválečném Německu. Vypráví o zemi ohrožené chudobou i extremismem a od čtenářů pak často slýchá, že doba Výmarské republiky připomíná současnost. Možná i proto se z knih spisovatele Volkera Kutschera staly bestsellery a vznikl podle nich úspěšný seriál Babylon Berlín. V rozhovoru prozrazuje, že se teď chystá psát o mnichovské dohodě.
